Quality of life in patients with stable ischemic heart disease

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25520%2F20%3A39916378" target="_blank" >RIV/00216275:25520/20:39916378 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://eshop.upce.cz/publikace/9006467/kvalita-zivota-pacientu-se-stabilni-ischemickou-chorobou-srdecni" target="_blank" >https://eshop.upce.cz/publikace/9006467/kvalita-zivota-pacientu-se-stabilni-ischemickou-chorobou-srdecni</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Kvalita života pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční

Original language description

Odborná monografie je zaměřená na hodnocení kvality života pacientů se stabilní anginou pectoris. Hodnotí vliv rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění na kvalitu života. Zabývá se možností predikce mortality a rehospitalizace podle subjektivního hodnocení kvality života pacienty, včetně role sestry při péči o pacienty podstupující koronarografii. Péče o pacienty po koronarografii se řídí standardním protokolem a pro následnou péči může být přínosné, u pacientů se stabilní anginou pectoris, zařadit hodnocení subjektivně vnímané kvality života. Toto hodnocení se velmi často využívá ve studiích k hodnocení efektu léčby (zákroku) a stále se zvyšuje jeho význam. Obecné doporučení pro hodnocení kvality života dávají doporučené postupy vydané Evropskou kardiologickou společností. Používání a hodnocení efektu ošetřovatelských intervencí nástroji hodnotících kvalitu života není ale v klinické praxi běžně prováděné. První část knihy se zaměřuje na obecný popis kardiovaskulárního systému a stabilní anginy pectoris. Dále popisuje rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění zaměřené na ošetřovatelskou péči, péči o pacienty podstupující koronarografii, a především koncept hodnocení kvality života. Monografie má pro svou výzkumnou část stanovené čtyři hlavní cíle. Porovnat kvalitu života pacientů podstupující koronarografii se stabilní anginou pectoris a kvalitu života respondentů bez anginy pectoris (podstupující koronarografii z jiné lékařské indikace). Zhodnotit vztah mezi subjektivním hodnocením kvality života a objektivní tíhou onemocnění hodnocenou podle počtu významně zúžených koronárních tepen. Zjistit vztah mezi rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění a kvalitou života. Zjistit možnost nástrojů hodnotící kvalitu života predikovat jednoletou mortalitu a rehospitalizaci u pacientů se stabilní anginou pectoris. Dílčím cílem byl výběr vhodného nástroje hodnotící kvalitu života. Pilotní průzkum s využitím polo-strukturovaných rozhovorů byl použitý k výběru nejvhodnějšího nástroje hodnocení kvality života. Pro navazující kvantitativní výzkum byla vybrána, česká verze Seattle angina questionnaire (SAQ). Dotazník byl doplněn o generický nástroj EuroQol ve verzi EQ-5D-3L. Pro hlavní část byl zvolen kvantitativní, průřezový výzkumný design s využitím dotazníkového šetření, sběrem dat z dokumentace a zaznamenáním výsledku koronarografie. Výzkum pokračoval prospektivním sledováním skupiny pacientů se stabilní anginou pectoris po dobu jednoho roku ke zjištění mortality a počtu rehospitalizací. Data byla analyzována od 165 respondentů se stabilní anginou pectoris. Pro porovnání kvality života respondentů se stabilní anginou pectoris s respondenty podstupující koronarografii bez ischemické choroby srdeční, byla analyzována data od 174 respondentů z kontrolní skupiny. Pacienti se stabilní anginou pectoris hodnotí svou kvalitu života hůře než pacienti bez stabilní anginy pectoris. Zároveň nebyl prokázán vztah mezi subjektivním hodnocením kvality života a objektivním hodnocením tíže onemocnění. Přesto mohou nástroje kvality života predikovat mortalitu a rehospitalizace u pacientů se stabilní anginou pectoris v souboru. Péči o tyto pacienty je vždy potřeba individualizovat podle jejich aktuálních potřeb, ale zapojení hodnocení jejich subjektivního vnímání onemocnění může přinést další benefit pro pacienty se stabilní anginou pectoris. Hodnocení kvality života v ošetřovatelské praxi může sloužit k nastavení intenzity ošetřovatelských intervencí (konzultace, edukace) a mohly by tak zefektivnit ošetřovatelskou péči a zlepšit efektivitu nákladů na ošetřovatelskou péči.

Czech name

Kvalita života pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční

Czech description

Odborná monografie je zaměřená na hodnocení kvality života pacientů se stabilní anginou pectoris. Hodnotí vliv rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění na kvalitu života. Zabývá se možností predikce mortality a rehospitalizace podle subjektivního hodnocení kvality života pacienty, včetně role sestry při péči o pacienty podstupující koronarografii. Péče o pacienty po koronarografii se řídí standardním protokolem a pro následnou péči může být přínosné, u pacientů se stabilní anginou pectoris, zařadit hodnocení subjektivně vnímané kvality života. Toto hodnocení se velmi často využívá ve studiích k hodnocení efektu léčby (zákroku) a stále se zvyšuje jeho význam. Obecné doporučení pro hodnocení kvality života dávají doporučené postupy vydané Evropskou kardiologickou společností. Používání a hodnocení efektu ošetřovatelských intervencí nástroji hodnotících kvalitu života není ale v klinické praxi běžně prováděné. První část knihy se zaměřuje na obecný popis kardiovaskulárního systému a stabilní anginy pectoris. Dále popisuje rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění zaměřené na ošetřovatelskou péči, péči o pacienty podstupující koronarografii, a především koncept hodnocení kvality života. Monografie má pro svou výzkumnou část stanovené čtyři hlavní cíle. Porovnat kvalitu života pacientů podstupující koronarografii se stabilní anginou pectoris a kvalitu života respondentů bez anginy pectoris (podstupující koronarografii z jiné lékařské indikace). Zhodnotit vztah mezi subjektivním hodnocením kvality života a objektivní tíhou onemocnění hodnocenou podle počtu významně zúžených koronárních tepen. Zjistit vztah mezi rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění a kvalitou života. Zjistit možnost nástrojů hodnotící kvalitu života predikovat jednoletou mortalitu a rehospitalizaci u pacientů se stabilní anginou pectoris. Dílčím cílem byl výběr vhodného nástroje hodnotící kvalitu života. Pilotní průzkum s využitím polo-strukturovaných rozhovorů byl použitý k výběru nejvhodnějšího nástroje hodnocení kvality života. Pro navazující kvantitativní výzkum byla vybrána, česká verze Seattle angina questionnaire (SAQ). Dotazník byl doplněn o generický nástroj EuroQol ve verzi EQ-5D-3L. Pro hlavní část byl zvolen kvantitativní, průřezový výzkumný design s využitím dotazníkového šetření, sběrem dat z dokumentace a zaznamenáním výsledku koronarografie. Výzkum pokračoval prospektivním sledováním skupiny pacientů se stabilní anginou pectoris po dobu jednoho roku ke zjištění mortality a počtu rehospitalizací. Data byla analyzována od 165 respondentů se stabilní anginou pectoris. Pro porovnání kvality života respondentů se stabilní anginou pectoris s respondenty podstupující koronarografii bez ischemické choroby srdeční, byla analyzována data od 174 respondentů z kontrolní skupiny. Pacienti se stabilní anginou pectoris hodnotí svou kvalitu života hůře než pacienti bez stabilní anginy pectoris. Zároveň nebyl prokázán vztah mezi subjektivním hodnocením kvality života a objektivním hodnocením tíže onemocnění. Přesto mohou nástroje kvality života predikovat mortalitu a rehospitalizace u pacientů se stabilní anginou pectoris v souboru. Péči o tyto pacienty je vždy potřeba individualizovat podle jejich aktuálních potřeb, ale zapojení hodnocení jejich subjektivního vnímání onemocnění může přinést další benefit pro pacienty se stabilní anginou pectoris. Hodnocení kvality života v ošetřovatelské praxi může sloužit k nastavení intenzity ošetřovatelských intervencí (konzultace, edukace) a mohly by tak zefektivnit ošetřovatelskou péči a zlepšit efektivitu nákladů na ošetřovatelskou péči.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

30307 - Nursing

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7560-334-0

Number of pages

126

Publisher name

Univerzita Pardubice

Place of publication

Pardubice

UT code for WoS book

—