All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Comparison of trenchless and excavation technologies in the context of the carbon footprint

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216305%3A26110%2F22%3APU145955" target="_blank" >RIV/00216305:26110/22:PU145955 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

    <a href="https://vodnihospodarstvi.cz/o-casopise/edicni-plan-2022/" target="_blank" >https://vodnihospodarstvi.cz/o-casopise/edicni-plan-2022/</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Srovnání bezvýkopových a výkopových technologií v kontextu uhlíkové stopy

  • Original language description

    Tento článek se věnuje možnostem stanovení uhlíkové stopy v podmínkách České republiky (ČR) na variantním příkladu obnovy dílčí stokové sítě, kalkuluje uhlíkovou stopu ve smyslu srovnání energetické náročnosti výkopových a bezvýkopových technologií. Obnova stokové sítě patří mezi sanační přístupy, které jsou charakterizovány jako opatření vedoucí ke znovuobnovení nebo zlepšení stávajících systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek. K metodám sanace se řadí oprava, renovace a výměna (obnova) stokové sítě, přičemž všechny uvedené metody jsou zároveň definovány v ČSN EN 14654-2. Samotná obnova stokové sítě potom může být prováděna formou výkopových nebo tzv. bezvýkopových technologií. Uvedené technologie mají řadu výhod, ale také nevýhod a jejich volba závisí na řadě parametrů – ekonomických a lokálních podmínek (konstrukce stávající kanalizační sítě, pracovní prostor, dopravní zatížení, environmentálně-bezpečnostní omezení apod.). K výše uvedeným parametrům, které ovlivňují volbu výkopové nebo bezvýkopové technologie, se v poslední době řadí také sledování produkce skleníkových plynů, resp. stanovení uhlíkové stopy. Uhlíková stopa ukazuje závislost výstupů lidské činnosti (výrobků, procesů) na fosilních palivech, a to jak při její realizaci, tak při jejím provozu. Tato informace je v 21. století, ve kterém rapidně vzrostla snaha snížení uhlíkové stopy, stěžejní z hlediska ekonomického, ale zejména z hlediska ekologického. Pojem „uhlíková stopa“ představuje sumu všech skleníkových plynů a stává se jistým ukazatelem dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Jedná se o nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků, služeb a je měřítkem dopadu fungování společnosti na životní prostředí (zejména na klimatické změny). Uhlíkovou stopu lze chápat a měřit na několika úrovních: národní, městské, individuální, podnikové či na úrovni konkrétního výrobku.

  • Czech name

    Srovnání bezvýkopových a výkopových technologií v kontextu uhlíkové stopy

  • Czech description

    Tento článek se věnuje možnostem stanovení uhlíkové stopy v podmínkách České republiky (ČR) na variantním příkladu obnovy dílčí stokové sítě, kalkuluje uhlíkovou stopu ve smyslu srovnání energetické náročnosti výkopových a bezvýkopových technologií. Obnova stokové sítě patří mezi sanační přístupy, které jsou charakterizovány jako opatření vedoucí ke znovuobnovení nebo zlepšení stávajících systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek. K metodám sanace se řadí oprava, renovace a výměna (obnova) stokové sítě, přičemž všechny uvedené metody jsou zároveň definovány v ČSN EN 14654-2. Samotná obnova stokové sítě potom může být prováděna formou výkopových nebo tzv. bezvýkopových technologií. Uvedené technologie mají řadu výhod, ale také nevýhod a jejich volba závisí na řadě parametrů – ekonomických a lokálních podmínek (konstrukce stávající kanalizační sítě, pracovní prostor, dopravní zatížení, environmentálně-bezpečnostní omezení apod.). K výše uvedeným parametrům, které ovlivňují volbu výkopové nebo bezvýkopové technologie, se v poslední době řadí také sledování produkce skleníkových plynů, resp. stanovení uhlíkové stopy. Uhlíková stopa ukazuje závislost výstupů lidské činnosti (výrobků, procesů) na fosilních palivech, a to jak při její realizaci, tak při jejím provozu. Tato informace je v 21. století, ve kterém rapidně vzrostla snaha snížení uhlíkové stopy, stěžejní z hlediska ekonomického, ale zejména z hlediska ekologického. Pojem „uhlíková stopa“ představuje sumu všech skleníkových plynů a stává se jistým ukazatelem dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Jedná se o nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků, služeb a je měřítkem dopadu fungování společnosti na životní prostředí (zejména na klimatické změny). Uhlíkovou stopu lze chápat a měřit na několika úrovních: národní, městské, individuální, podnikové či na úrovni konkrétního výrobku.

Classification

  • Type

    J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    20102 - Construction engineering, Municipal and structural engineering

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    O - Projekt operacniho programu

Others

  • Publication year

    2022

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Name of the periodical

    Vodní hospodářství

  • ISSN

    1211-0760

  • e-ISSN

  • Volume of the periodical

    72

  • Issue of the periodical within the volume

    10/2022

  • Country of publishing house

    CZ - CZECH REPUBLIC

  • Number of pages

    28

  • Pages from-to

    1-6

  • UT code for WoS article

  • EID of the result in the Scopus database