Matter as memory: imprints of space in collective memory
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216305%3A26410%2F26%3A0201202" target="_blank" >RIV/00216305:26410/26:0201202 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://archpole.space/wp-content/uploads/2026/02/2025_archpole_sbornik_FINAL_2026_02_10_.pdf" target="_blank" >https://archpole.space/wp-content/uploads/2026/02/2025_archpole_sbornik_FINAL_2026_02_10_.pdf</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Materie jako vzpomínka: otisky prostoru v kolektivní paměti
Original language description
Příspěvek představuje teoretická východiska výzkumu, kterému se věnuji ve své disertační práci. Stručně vysvětluje teorii kolektivní paměti a její vztah ke hmotě a prostoru v architektuře. Nastiňuje tím význam výzkumu kolektivní paměti pro obor architektury při analýze hmotných i nehmotných podob města. Jedná se především o schopnost teorie kolektivní paměti lépe vysvětlit pojmy „kontext“, „identita“ a „charakter“, úzce spojené s vnímáním a hodnocením prostoru, a dále také o schopnost této teorie přispět k lepšímu porozumění roli, kterou architektura pro společnost plní. Hlavní část příspěvku se věnuje kolektivní paměti v díle Maurice Halbwachse, který tento termín jako první definoval. Do architektonického diskursu se paměť a vzpomínky dostávají především v 60. až 80. letech 20. století. Klíčovou postavou tohoto období je Aldo Rossi, který kolektivní paměť úzce spojuje s permanencí architektury. V 90. letech pak poslední výrazný posun ve výzkumu kolektivní paměti přinesla práce Aleidy a Jana Assmannových, kteří zavedli dělení paměti na smyslovou a kulturní.
Czech name
Materie jako vzpomínka: otisky prostoru v kolektivní paměti
Czech description
Příspěvek představuje teoretická východiska výzkumu, kterému se věnuji ve své disertační práci. Stručně vysvětluje teorii kolektivní paměti a její vztah ke hmotě a prostoru v architektuře. Nastiňuje tím význam výzkumu kolektivní paměti pro obor architektury při analýze hmotných i nehmotných podob města. Jedná se především o schopnost teorie kolektivní paměti lépe vysvětlit pojmy „kontext“, „identita“ a „charakter“, úzce spojené s vnímáním a hodnocením prostoru, a dále také o schopnost této teorie přispět k lepšímu porozumění roli, kterou architektura pro společnost plní. Hlavní část příspěvku se věnuje kolektivní paměti v díle Maurice Halbwachse, který tento termín jako první definoval. Do architektonického diskursu se paměť a vzpomínky dostávají především v 60. až 80. letech 20. století. Klíčovou postavou tohoto období je Aldo Rossi, který kolektivní paměť úzce spojuje s permanencí architektury. V 90. letech pak poslední výrazný posun ve výzkumu kolektivní paměti přinesla práce Aleidy a Jana Assmannových, kteří zavedli dělení paměti na smyslovou a kulturní.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
60402 - Architectural design
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2026
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů