Economics of Productive Consumption: Theoretical Basis of Role Productive Service Analysis

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F04274644%3A_____%2F19%3A%230000479" target="_blank" >RIV/04274644:_____/19:#0000479 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2019_ekonomie_produktivni_spotreby.pdf" target="_blank" >https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2019_ekonomie_produktivni_spotreby.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

Original language description

Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazýváme ekonomií produktivní spotřeby. Ekonomie produktivní spotřeby je logickým pokračováním hlavního proudu vývoje ekonomické teorie, přesahem základního paradigma, které se vyvinulo v rámci neoklasické ekonomie, teoretickou oporou predikce a analýzy konstituování odvětví produktivních služeb orientovaných na rozvoj a uchování lidského kapitálu jako dominantního ekonomického sektoru. Podobně jako v dřívějších etapách vývoje ekonomické teorie, vzniká ekonomie produktivní spotřeby spojením podnětů z oblasti vývoje teorie (v tomto smyslu hovoříme o logickém pokračování vývoje stávajícího poznání) a současně podnětů z oblasti praxe (v tomto smyslu hovoříme o historické podmíněnosti stávajícího poznání). Hlavní odlišnost ekonomie produktivní spotřeby od neoklasické ekonomie je následující: Dle neoklasické ekonomie se spotřebitel orientuje na maximalizaci svého užitku ve smyslu subjektivního prožitku a spotřeba má efekty jen v podobě subjektivně pociťovaného prožitku, zatímco dle ekonomie produktivní potřeby je spotřeba produktivní v tom smyslu, že přináší výrazné příjmové efekty, mechanismus subjektivně pociťovaného prožitku je pouze rozhodovací, spotřebitel (přesněji ekonomický subjekt) maximalizuje současnou hodnotu svého budoucího příjmu v dlouhodobém časovém horizontu v souladu se svou životní strategií. Pokud se podíváme na různé směry, kterými se dnes ekonomické teorie v návaznosti na svoji neoklasickou bázi ubírá, představuje interpretace preferencí na základě produktivních aspektů spotřeby možné pokračování, které jednotlivé směry obohacuje a ve kterém se jednotlivé směry mohou při vyjádření podstatných otázek propojit. Ekonomie produktivní spotřeby má vlastní teoretický aparát, který v logice rozvoje ekonomických teorií navazuje na aparát neoklasické ekonomie a další teoretické zdroje, umožňuje velmi komplexní vyjádření ekonomické efektivnosti. Důležitým nástrojem je metodika makroekonomické analýzy dat, kterou jsme vyvinuli a která se osvědčila na příkladu ČR. Ukázala, že k určitým posunům ve směru těch forem spotřeby, které mají produktivní efekty, dochází zejména u středně příjmových skupin obyvatelstva, což nasvědčuje spojení produktivní spotřeby s vertikální mobilitou. Současně se ukazuje, že posuny směrem k většímu zastoupení produktivních složek spotřeby brzdí různé formy investování do společenské pozice a nerozvinutost mechanismů finančních trhů, které by otevřely zdroje pro oblasti investování do rozvoje schopností člověka. Prostřednictvím teorie kooperativních a návazně i nekooperativních her lze vyjádřit koncepty komplexů her, které se v oblasti rozhodování o tom, zda hráč zvolí strategii investování do společenské pozice či do rozvoje schopností, hrají. Na základě těchto konceptů lze formulovat parametry konkrétních nekooperativních her, ukázat význam reforem spojených se zdokonalováním finančních trhů, které vytvářejí podmínky pro kontrakty týkající se lidského kapitálu. Teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby rozšiřují možnosti vzájemného obohacování různých společenskovědních disciplín, což se podařilo ilustrovat spojením sociologického a ekonomického pohledu na různá pojetí spotřeby, resp. různé typy spotřeby, které přijali různí spotřebitelé za své.

Czech name

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

Czech description

Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazýváme ekonomií produktivní spotřeby. Ekonomie produktivní spotřeby je logickým pokračováním hlavního proudu vývoje ekonomické teorie, přesahem základního paradigma, které se vyvinulo v rámci neoklasické ekonomie, teoretickou oporou predikce a analýzy konstituování odvětví produktivních služeb orientovaných na rozvoj a uchování lidského kapitálu jako dominantního ekonomického sektoru. Podobně jako v dřívějších etapách vývoje ekonomické teorie, vzniká ekonomie produktivní spotřeby spojením podnětů z oblasti vývoje teorie (v tomto smyslu hovoříme o logickém pokračování vývoje stávajícího poznání) a současně podnětů z oblasti praxe (v tomto smyslu hovoříme o historické podmíněnosti stávajícího poznání). Hlavní odlišnost ekonomie produktivní spotřeby od neoklasické ekonomie je následující: Dle neoklasické ekonomie se spotřebitel orientuje na maximalizaci svého užitku ve smyslu subjektivního prožitku a spotřeba má efekty jen v podobě subjektivně pociťovaného prožitku, zatímco dle ekonomie produktivní potřeby je spotřeba produktivní v tom smyslu, že přináší výrazné příjmové efekty, mechanismus subjektivně pociťovaného prožitku je pouze rozhodovací, spotřebitel (přesněji ekonomický subjekt) maximalizuje současnou hodnotu svého budoucího příjmu v dlouhodobém časovém horizontu v souladu se svou životní strategií. Pokud se podíváme na různé směry, kterými se dnes ekonomické teorie v návaznosti na svoji neoklasickou bázi ubírá, představuje interpretace preferencí na základě produktivních aspektů spotřeby možné pokračování, které jednotlivé směry obohacuje a ve kterém se jednotlivé směry mohou při vyjádření podstatných otázek propojit. Ekonomie produktivní spotřeby má vlastní teoretický aparát, který v logice rozvoje ekonomických teorií navazuje na aparát neoklasické ekonomie a další teoretické zdroje, umožňuje velmi komplexní vyjádření ekonomické efektivnosti. Důležitým nástrojem je metodika makroekonomické analýzy dat, kterou jsme vyvinuli a která se osvědčila na příkladu ČR. Ukázala, že k určitým posunům ve směru těch forem spotřeby, které mají produktivní efekty, dochází zejména u středně příjmových skupin obyvatelstva, což nasvědčuje spojení produktivní spotřeby s vertikální mobilitou. Současně se ukazuje, že posuny směrem k většímu zastoupení produktivních složek spotřeby brzdí různé formy investování do společenské pozice a nerozvinutost mechanismů finančních trhů, které by otevřely zdroje pro oblasti investování do rozvoje schopností člověka. Prostřednictvím teorie kooperativních a návazně i nekooperativních her lze vyjádřit koncepty komplexů her, které se v oblasti rozhodování o tom, zda hráč zvolí strategii investování do společenské pozice či do rozvoje schopností, hrají. Na základě těchto konceptů lze formulovat parametry konkrétních nekooperativních her, ukázat význam reforem spojených se zdokonalováním finančních trhů, které vytvářejí podmínky pro kontrakty týkající se lidského kapitálu. Teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby rozšiřují možnosti vzájemného obohacování různých společenskovědních disciplín, což se podařilo ilustrovat spojením sociologického a ekonomického pohledu na různá pojetí spotřeby, resp. různé typy spotřeby, které přijali různí spotřebitelé za své.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50201 - Economic Theory

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

9788074081842

Number of pages

100

Publisher name

Vysoká škola finanční a správní, a. s.

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—