New method of obtaining hybrids for wheat breeding purposes
Result description
The new method of hybridization based on the use of mutation producing three pistils (TP) in a floret has been described. TP allows development of up to three kernels in a floret. The TP mutation is determined by a single dominant gene Pis1 on chromosome 2DL. The developing TP push on floret perianths and thus induce open flowering. The open florets may be spontaneously pollinated by surrounding plants‘ pollen. This effect is used for the proposed alternative hybridization method. Selected “maternal population”, which represents mixture of plants with TP (TP-plants) is usually sown among the breeding plots into the roads. This maternal population is spontaneously pollinated by pollen from plants grown in the surrounding plots. At maturity, only the TP-plants which are well visible in the stand are harvested. Harvested grain is a mixture of homozygotes and heterozygotes for TP trait. The heterozygotes segregate to TP- and normal plants in a ratio of 3:1 in the next generation. The plants with one pistil in a floret are products of spontaneous hybridization and can be used in subsequent breeding. The advantage of this method is that it eliminates classical castration and provides a large number of hybrid kernels. The disadvantage is that we do not know what kind of parents participated in the hybridization. The relevance of this method can be increased with the number of years of its use.
Keywords
common wheathybridization methodthree pistilscross pollinationcolored grain
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
Result on the web
https://www.vukrom.cz/userfiles/files/vysledky_vyzkumu/Metodiky/Martinek_METODIKA_2018.pdf
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Nová metoda získávání hybridů pro potřeby šlechtění pšenice: Certifikovaná metodika
Original language description
Je popsána nová metoda hybridizace využívající mutantní formu pšenice produkující tři pestíky (TP) v kvítku. TP mutace umožňuje vývoj až tří zrn v kvítku a je podmíněna jedním dominantním genem Pis1 na chromozomu 2DL. Rozvíjející se tři pestíky tlačí zevnitř na obalové vrstvy a tím vyvolávají otevřenost kvítků. Otevřené kvítky mohou být spontánně opyleny pylem okolních rostlin. Tohoto efektu je použito pro předkládanou metodu hybridizace. Vybranou “mateřskou populaci” s TP vyséváme do mezipásů mezi šlechtitelské pokusy (parcely), jež představují potenciální otcovské komponenty. Tato mateřská populace je spontánně opylena pylem z rostlin pěstovaných v okolních pokusech. Ve zralosti jsou sklizeny pouze TP-rostliny, jež jsou dobře viditelné v porostu. Sklizená zrna jsou směsí homozygotů a heterozygotů pro znak TP. V následující generaci heterozygoti štěpí na TP rostliny a normální rostliny v poměru 3:1. Rostliny s jedním pestíkem v kvítku jsou produktem spontánní hybridizace a mohou být použity v následném šlechtění. Výhodou navrhované metody je, že eliminuje klasickou kastraci a poskytuje velký počet hybridních zrn. Nevýhodou je, že přesně nevíme, kteří rodiče se účastnili hybridizace. S počtem let využívání této metody lze očekávat zvýšení jejího uplatnění.
Czech name
Nová metoda získávání hybridů pro potřeby šlechtění pšenice: Certifikovaná metodika
Czech description
Je popsána nová metoda hybridizace využívající mutantní formu pšenice produkující tři pestíky (TP) v kvítku. TP mutace umožňuje vývoj až tří zrn v kvítku a je podmíněna jedním dominantním genem Pis1 na chromozomu 2DL. Rozvíjející se tři pestíky tlačí zevnitř na obalové vrstvy a tím vyvolávají otevřenost kvítků. Otevřené kvítky mohou být spontánně opyleny pylem okolních rostlin. Tohoto efektu je použito pro předkládanou metodu hybridizace. Vybranou “mateřskou populaci” s TP vyséváme do mezipásů mezi šlechtitelské pokusy (parcely), jež představují potenciální otcovské komponenty. Tato mateřská populace je spontánně opylena pylem z rostlin pěstovaných v okolních pokusech. Ve zralosti jsou sklizeny pouze TP-rostliny, jež jsou dobře viditelné v porostu. Sklizená zrna jsou směsí homozygotů a heterozygotů pro znak TP. V následující generaci heterozygoti štěpí na TP rostliny a normální rostliny v poměru 3:1. Rostliny s jedním pestíkem v kvítku jsou produktem spontánní hybridizace a mohou být použity v následném šlechtění. Výhodou navrhované metody je, že eliminuje klasickou kastraci a poskytuje velký počet hybridních zrn. Nevýhodou je, že přesně nevíme, kteří rodiče se účastnili hybridizace. S počtem let využívání této metody lze očekávat zvýšení jejího uplatnění.
Classification
Type
NmetC - Methodology certified by the authorised body
CEP classification
—
OECD FORD branch
40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)
Result continuities
Project
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2018
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Internal product ID
Met_2018_Martinek
Regulation ID
č. ÚKZÚZ 166508/2018
Technical parameters
Pro využití metodiky je nezbytné disponovat šlechtitelským postupem u pšenice seté, šlechtitelskou mechanizací (secími stroji, kombajnem, čističkami zrna se síty), pozemky a rodičovskými komponenty. Mateřské linie se třemi pestíky v kvítku budou poskytnuty uživatelům metodiky na základě k tomu předem uzavřené smlouvy.
Economical parameters
U středně velkých šlechtitelských programů pšenice seté dojde každoročně k ušetření cca 100 000,00 Kč, které by byly nutné vynaložit na práce spojené s klasickou metodou ručního opylování (kastrací, umělým opylením, izolací klasů, ručním drolením hybridních zrn ze zralých klasů a s evidencí kříženců).
Certification body designation
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Date of certification
—
Method of use
C - Výsledek je využíván bez omezení okruhu uživatelů
Result type
NmetC - Methodology certified by the authorised body
OECD FORD
Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)
Year of implementation
2018