Changes in humus content and quality under monoculture soil management
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F26296080%3A_____%2F22%3AN0000048" target="_blank" >RIV/26296080:_____/22:N0000048 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Změny obsahu a kvality humusu při monokulturním hospodaření na půdě
Original language description
Množství a kvalita půdního humusu je u orných půd měřítkem jejich produkční schopnosti. Pro uspokojivý obsah a kvalitu humusu mají zásadní vliv vstupy dostatečného množství kvalitní organické hmoty, zpracování půdy a střídání plodin. Ukládání uhlíku v půdě je důležitou funkcí suchozemských agroekosystémů. Zásoby organického uhlíku úzce souvisí s využitím půdy, se vstupy rostlinné biomasy (např. podestýlka nebo jemné kořeny) a agrotechnickými postupy. Využití půdy také silně ovlivňuje fyzikálně-chemické transformační procesy, agregaci půdy, živinný, vodní a tepelný režim půdy. Kvalita a množství rostlinné biomasy významně ovlivňují biochemické procesy, jako je mikrobiální aktivita, rozklad a koloběh živin, vázání a rozklad nebezpečných látek a prvků. Proto je udržování vhodného systému využívání půdy zvláště důležité pro udržení produktivity agroekosystémů. Hlavní cíle výzkumu byly následující: (1) určit vliv norfolského systému střídání plodin a monokultury jarního ječmene (Hordeum vulgare L.) na obsah a kvalitu humusu; (2) studovat vliv konvenčního zpracování půdy a systému minimalizačního zpracování půdy na množství a kvalitu humusu a (3) vyhodnotit vliv způsobu hospodaření se slámou: SH – sklizená sláma; SI – zapravená sláma; SB – pálená sláma na množství a kvalitu humusu. Jako vliv výše uvedených faktorů byly hodnoceny změny vybraných chemických vlastností půdy, obsahu uhlíku a kvality humusových látek. Dlouhodobý polní experiment byl založen v roce 1969 v Žabčicích (Jižní Morava, Česká republika) na experimentálním pracovišti Mendelovy univerzity v Brně, Ústav agrosystémů a bioklimatologie. Průměrná roční teplota vzduchu je 10,3 °C a průměrné roční srážky 491 mm. Fluvizem glejová byla klasifikována podle IUSS Working Group WRB (2014). Celkový obsah organického uhlíku (Corg, %) byl vyhodnocen metodou oxidimetrické titrace. Obsah humusových látek, huminových kyselin (HK) a fulvokyselin (FK), byl stanoven metodou krátké frakcionace. Analýza zrnitosti půdy byla provedena pipetovací metodou. Půdní reakce (pH) byla měřena v suspenzi 1:2,5 v destilované vodě a 1M KCl pomocí pH metru Hanna. Analýza ANOVA (program StatisticaCZ12) a následný Fisherův test (p=0,05) byly použity pro vyhodnocení souboru dat. Bylo zjištěno, že antropogenní vliv v obou typech hospodaření vedl k půdní aberaci, která odrážela postupný úbytek organického uhlíku a vedla k postupnému zvyšování kyselosti půdy. Vyšší negativní aberace je dokumentována v monokultuře jarního ječmene. Mezi variantami hospodaření se slámou a systémy zpracování půdy nebyly v obsahu uhlíku statisticky významné rozdíly. Interakce mezi systémem hospodaření a vlivem zpracováním půdy byly statisticky významné. Příznivější dopad na obsah organického uhlíku byl pozorován v Norfolském systému střídání plodin s minimalizačními technikami obhospodařování půdy a s využitím zapravení či pálení slámy.
Czech name
Změny obsahu a kvality humusu při monokulturním hospodaření na půdě
Czech description
Množství a kvalita půdního humusu je u orných půd měřítkem jejich produkční schopnosti. Pro uspokojivý obsah a kvalitu humusu mají zásadní vliv vstupy dostatečného množství kvalitní organické hmoty, zpracování půdy a střídání plodin. Ukládání uhlíku v půdě je důležitou funkcí suchozemských agroekosystémů. Zásoby organického uhlíku úzce souvisí s využitím půdy, se vstupy rostlinné biomasy (např. podestýlka nebo jemné kořeny) a agrotechnickými postupy. Využití půdy také silně ovlivňuje fyzikálně-chemické transformační procesy, agregaci půdy, živinný, vodní a tepelný režim půdy. Kvalita a množství rostlinné biomasy významně ovlivňují biochemické procesy, jako je mikrobiální aktivita, rozklad a koloběh živin, vázání a rozklad nebezpečných látek a prvků. Proto je udržování vhodného systému využívání půdy zvláště důležité pro udržení produktivity agroekosystémů. Hlavní cíle výzkumu byly následující: (1) určit vliv norfolského systému střídání plodin a monokultury jarního ječmene (Hordeum vulgare L.) na obsah a kvalitu humusu; (2) studovat vliv konvenčního zpracování půdy a systému minimalizačního zpracování půdy na množství a kvalitu humusu a (3) vyhodnotit vliv způsobu hospodaření se slámou: SH – sklizená sláma; SI – zapravená sláma; SB – pálená sláma na množství a kvalitu humusu. Jako vliv výše uvedených faktorů byly hodnoceny změny vybraných chemických vlastností půdy, obsahu uhlíku a kvality humusových látek. Dlouhodobý polní experiment byl založen v roce 1969 v Žabčicích (Jižní Morava, Česká republika) na experimentálním pracovišti Mendelovy univerzity v Brně, Ústav agrosystémů a bioklimatologie. Průměrná roční teplota vzduchu je 10,3 °C a průměrné roční srážky 491 mm. Fluvizem glejová byla klasifikována podle IUSS Working Group WRB (2014). Celkový obsah organického uhlíku (Corg, %) byl vyhodnocen metodou oxidimetrické titrace. Obsah humusových látek, huminových kyselin (HK) a fulvokyselin (FK), byl stanoven metodou krátké frakcionace. Analýza zrnitosti půdy byla provedena pipetovací metodou. Půdní reakce (pH) byla měřena v suspenzi 1:2,5 v destilované vodě a 1M KCl pomocí pH metru Hanna. Analýza ANOVA (program StatisticaCZ12) a následný Fisherův test (p=0,05) byly použity pro vyhodnocení souboru dat. Bylo zjištěno, že antropogenní vliv v obou typech hospodaření vedl k půdní aberaci, která odrážela postupný úbytek organického uhlíku a vedla k postupnému zvyšování kyselosti půdy. Vyšší negativní aberace je dokumentována v monokultuře jarního ječmene. Mezi variantami hospodaření se slámou a systémy zpracování půdy nebyly v obsahu uhlíku statisticky významné rozdíly. Interakce mezi systémem hospodaření a vlivem zpracováním půdy byly statisticky významné. Příznivější dopad na obsah organického uhlíku byl pozorován v Norfolském systému střídání plodin s minimalizačními technikami obhospodařování půdy a s využitím zapravení či pálení slámy.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
40101 - Agriculture
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2022
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů