Post-harvest residues in mixed culture
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F26296080%3A_____%2F23%3AN0000089" target="_blank" >RIV/26296080:_____/23:N0000089 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Posklizňové zbytky u smíšené kultury
Original language description
Kukuřice je plodina s širokým uplatněním - od výroby objemných krmiv pro skot a bioplynové stanice až po využití na zrno. A právě kukuřičné zrno je komoditou s všestranným uplatněním. Hodí se nejen ke krmným účelům, ale stále více nabývá na významu jeho využití pro potravinářský průmysl. Velmi žádané je také na výrobu bioetanolu pro svůj vysoký obsah škrobu. Dalším směrem využití je právě výroba kukuřičného škrobu, který se využívá v řadě průmyslových odvětví jako je papírnictví, stavebnictví, chemický a farmaceutický průmysl (Vavřina, 2016). Herrmann (2013) však uvedl výhrady týkající se negativního vlivu pěstování kukuřice na životní prostředí. Jiné zdroje biomasy, popřípadě jejich směsi, mohou mít menší negativní dopad na životní prostředí než produkce kukuřice na siláž (Wahid et al., 2018). Tyto skutečnosti vedou ke snaze nalézt další potencionálně vhodné plodiny nebo jejich kombinace. Ofori a Stern (1987) uvádějí, že mezi nejčastější a nejefektivnější kombinace plodin patří smíšená kultura kukuřice a leguminóz. Systém smíšených kultur kukuřice a leguminóz je považován za alternativu vhodnou k zajištění úspory dusíku, dosažení vyšší produktivity za jednotku času a plochy oproti systémům bez leguminóz (Thayamini & Brintha, 2010).
Czech name
Posklizňové zbytky u smíšené kultury
Czech description
Kukuřice je plodina s širokým uplatněním - od výroby objemných krmiv pro skot a bioplynové stanice až po využití na zrno. A právě kukuřičné zrno je komoditou s všestranným uplatněním. Hodí se nejen ke krmným účelům, ale stále více nabývá na významu jeho využití pro potravinářský průmysl. Velmi žádané je také na výrobu bioetanolu pro svůj vysoký obsah škrobu. Dalším směrem využití je právě výroba kukuřičného škrobu, který se využívá v řadě průmyslových odvětví jako je papírnictví, stavebnictví, chemický a farmaceutický průmysl (Vavřina, 2016). Herrmann (2013) však uvedl výhrady týkající se negativního vlivu pěstování kukuřice na životní prostředí. Jiné zdroje biomasy, popřípadě jejich směsi, mohou mít menší negativní dopad na životní prostředí než produkce kukuřice na siláž (Wahid et al., 2018). Tyto skutečnosti vedou ke snaze nalézt další potencionálně vhodné plodiny nebo jejich kombinace. Ofori a Stern (1987) uvádějí, že mezi nejčastější a nejefektivnější kombinace plodin patří smíšená kultura kukuřice a leguminóz. Systém smíšených kultur kukuřice a leguminóz je považován za alternativu vhodnou k zajištění úspory dusíku, dosažení vyšší produktivity za jednotku času a plochy oproti systémům bez leguminóz (Thayamini & Brintha, 2010).
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
40101 - Agriculture
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2023
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů