Life Cycle Assessment of CO2 capture technology of high temperature carbonate loop

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F26722445%3A_____%2F17%3AN0000106" target="_blank" >RIV/26722445:_____/17:N0000106 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/60461373:22320/17:43913157

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Posuzování životního cyklu technologie záchytu CO2 vysokoteplotní karbonátovou smyčkou

Original language description

bem propojit technologie s nízkou produkcí skleníkových plynů napříč všemi průmyslovými sektory. V rámci SET plánu (Strategy Energy Technology Plan) Evropské komise bylo navrženo několik základních cest vedoucích k dosažení nízkouhlíkové ekonomiky. Jednou z navržených cest je rozvoj a dosažení konkurenceschopnosti technologií záchytu a ukládání CO2, tzv. Carbon Capture a Storage (CCS). Tato cesta navazuje na cíl Pařížské konference o klimatu, oficiálně 21st Conference of the Parties (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu United Nations Framework Convention on Climate Change UNFCCC, která představila snížení vlivů lidské společnosti na průměrnou teplotu Země jako jeden ze svých cílů [1]. Úmluva v rámci iniciativy Kjótského protokolu vede k podpoře celkového snižování emisí CO2, a to právě inovativními technologiemi CCS. Metoda posuzování životního cyklu (LCA) je vhodný nástroj hodnocení CCS technologií z pohledu surovinového, environmentálního i socio-ekonomického. Studie LCA jsou mimo jiné doporučovány z toho důvodu, že posuzují daný systém z pohledu jeho očekávané funkce, který definují vždy konkrétní funkční jednotkou. Studie LCA jsou založeny na zhodnocení všech materiálových a energetických vstupů a výstupů posuzovaného systému, čímž je vytvořen obsáhlý model umožňující tvoření alternativních scénářů. Výstupy inventarizačních analýz či hodnocení dopadů životního cyklu umožňují vytýčení slabých míst či zdrojů environmentálních škod daného technologického systému [2]. Co se týče technologií záchytu CO2, uvažuje a pracuje se především na následujících 3 technologiích: Post-combustion – CO2 je zachytáván ze spalin až následně po úplném spálení paliva; Pre-combustion – CO2 je odstraňován ze spalin ihned po fázi zplynění; Oxyfuel – palivo je spalováno v prostředí kyslíku, nikoli vzduchu, a tak dochází ke vzniku především CO2 a vody. Do současnosti byly z pohledu LCA hodnoceny především technologie post-combustion záchytu CO2 s použitím sorbentu 2-aminoethanolu. V poslední době však nabývá na významu výzkum zabývající se využitím CaO v karbonátové smyčce. Ve své studii z roku 2016 ukazuje Clarens et al, 2016 [3] CaO v karbonátové smyčce jako smysluplnou alternativu na aminoethanolu založeném schématu záchytu CO2. Clarens ve své práci srovnává různé technologie, nevyčísluje však potenciální environmentální dopady použití karbonátové smyčky. V tomto příspěvku hodláme prezentovat některé výsledky hodnocení environmentálních dopadů dvou základních scénářů provozu 250 MWe elektrárny v ČR: bez a s aplikací karbonátové smyčky pro záchyt CO2.

Czech name

Posuzování životního cyklu technologie záchytu CO2 vysokoteplotní karbonátovou smyčkou

Czech description

bem propojit technologie s nízkou produkcí skleníkových plynů napříč všemi průmyslovými sektory. V rámci SET plánu (Strategy Energy Technology Plan) Evropské komise bylo navrženo několik základních cest vedoucích k dosažení nízkouhlíkové ekonomiky. Jednou z navržených cest je rozvoj a dosažení konkurenceschopnosti technologií záchytu a ukládání CO2, tzv. Carbon Capture a Storage (CCS). Tato cesta navazuje na cíl Pařížské konference o klimatu, oficiálně 21st Conference of the Parties (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu United Nations Framework Convention on Climate Change UNFCCC, která představila snížení vlivů lidské společnosti na průměrnou teplotu Země jako jeden ze svých cílů [1]. Úmluva v rámci iniciativy Kjótského protokolu vede k podpoře celkového snižování emisí CO2, a to právě inovativními technologiemi CCS. Metoda posuzování životního cyklu (LCA) je vhodný nástroj hodnocení CCS technologií z pohledu surovinového, environmentálního i socio-ekonomického. Studie LCA jsou mimo jiné doporučovány z toho důvodu, že posuzují daný systém z pohledu jeho očekávané funkce, který definují vždy konkrétní funkční jednotkou. Studie LCA jsou založeny na zhodnocení všech materiálových a energetických vstupů a výstupů posuzovaného systému, čímž je vytvořen obsáhlý model umožňující tvoření alternativních scénářů. Výstupy inventarizačních analýz či hodnocení dopadů životního cyklu umožňují vytýčení slabých míst či zdrojů environmentálních škod daného technologického systému [2]. Co se týče technologií záchytu CO2, uvažuje a pracuje se především na následujících 3 technologiích: Post-combustion – CO2 je zachytáván ze spalin až následně po úplném spálení paliva; Pre-combustion – CO2 je odstraňován ze spalin ihned po fázi zplynění; Oxyfuel – palivo je spalováno v prostředí kyslíku, nikoli vzduchu, a tak dochází ke vzniku především CO2 a vody. Do současnosti byly z pohledu LCA hodnoceny především technologie post-combustion záchytu CO2 s použitím sorbentu 2-aminoethanolu. V poslední době však nabývá na významu výzkum zabývající se využitím CaO v karbonátové smyčce. Ve své studii z roku 2016 ukazuje Clarens et al, 2016 [3] CaO v karbonátové smyčce jako smysluplnou alternativu na aminoethanolu založeném schématu záchytu CO2. Clarens ve své práci srovnává různé technologie, nevyčísluje však potenciální environmentální dopady použití karbonátové smyčky. V tomto příspěvku hodláme prezentovat některé výsledky hodnocení environmentálních dopadů dvou základních scénářů provozu 250 MWe elektrárny v ČR: bez a s aplikací karbonátové smyčky pro záchyt CO2.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

20305 - Nuclear related engineering; (nuclear physics to be 1.3);

Project

<a href="/en/project/LQ1603" target="_blank" >LQ1603: Research for SUSEN</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Paliva

ISSN

1804-2058

e-ISSN

—

Volume of the periodical

9

Issue of the periodical within the volume

3

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

5

Pages from-to

88-92

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—