Addendum to Škréta's paintning around Litoměřice

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F17%3A43893507" target="_blank" >RIV/44555601:13410/17:43893507 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Addendum k problematice škrétovské malby na Litoměřicku

Original language description

Fenomén ústřední postavy raně barokní české malby Karla Škréty vzbuzuje pozornost badatelů již po několik staletí. Od 20. století jsme pravidelně svědky připomínek narození a úmrtí pražského malíře, které vedle výstavních projektů, zaměřených na jeho tvorbu, přináší zpravidla i nová vzedmutí badatelského zájmu. Jeho výsledkem jsou četné publikace, snažící se postihnout co nejpodrobněji umělcovy životní osudy a analyzovat korpus díla. V roce 2010 došlo k důstojnému připomenutí jubilea malířova narození velkolepým výstavním projektem pod patronací Národní galerie v Praze, jehož součástí byla série publikačních výstupů. Ty korigovaly v řadě ohledů dosavadní pohled na Škrétovu tvorbu a její recepci. Zároveň podnítily další bádání, zaměřené na regiony, v nichž se nachází větší koncentrace Škrétových prací. Jednou z lokalit, která hned po Praze chová největší počet Škrétových pláten, jsou Litoměřice a jejich okolí. Díky kontaktům prvního litoměřického biskupa Maxmiliána Rudolfa ze Šlejnic s Karlem Škrétou vznikla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 17. století sada rozměrných oltářních pláten pro litoměřickou katedrálu v čele s titulním plátnem hlavního oltáře s námětem ukamenování sv. Štěpána. Součástí této velké objednávky mohl být i mimořádně kvalitní obraz Sv. Matouše, umístěný v minulosti na hlavním oltáři mensálního biskupova kostela v Křešicích u Litoměřic. Obraz je dnes jako zápůjčka umístěn v expozici Diecézního muzea v rámci Severočeské galerie výtvarného umění. Okruh maleb na Litoměřicku připisovaných v minulosti Škrétovi je ovšem výrazně širší. Za Škrétovo dílo je možné považovat hlavní oltářní plátno kostela sv. Petra a Pavla v Úštěku. Dnes nezvěstný a proto těžce hodnotitelný obraz sv. Anny býval v minulosti umístěn na oltáři kostela stejnojmenného patrocinia ve Verneřicích. Mezi ztracené obrazy, které byly starší literaturou se Škrétou spojovány, patří i obraz sv. archanděla Michaela z někdejšího dominikánského kostela v Litoměřicích a některé malby z litoměřické biskupské rezidence, u nichž ale bylo moderní odbornou literaturou Škrétovo autorství z velké části popřeno. V již zmíněném úštěckém kostele sv. Petra a Pavla se nachází dvojice obrazů, které byly v minulosti kostelními inventáři také spojovány s Karlem Škrétou. Jedná se především o obraz Seslání Ducha svatého, přenesený sem v nedávné době z kostela ve Strážišti. Obraz je pauperizovanou kopií nádherného Škrétova plátna z bočního oltáře salcburského dómu. Vzhledem k tomu, že oproti kompozici salcburského obrazu ovšem vykazuje určité rozdíly, vyvolává nutně otázky o době svého vzniku a osobě autora. Druhý z úštěckých obrazů - Ukřižovaného Krista, jenž byl ojediněle v minulosti se Škrétou také spojován, je potom možné označit za malbu zcela odlišného umělce bez výraznějšího napojení na zakladatele české barokní malby. Příspěvek je koncipován jako doplněk k regionálnímu výzkumu malby raného baroka.

Czech name

Addendum k problematice škrétovské malby na Litoměřicku

Czech description

Fenomén ústřední postavy raně barokní české malby Karla Škréty vzbuzuje pozornost badatelů již po několik staletí. Od 20. století jsme pravidelně svědky připomínek narození a úmrtí pražského malíře, které vedle výstavních projektů, zaměřených na jeho tvorbu, přináší zpravidla i nová vzedmutí badatelského zájmu. Jeho výsledkem jsou četné publikace, snažící se postihnout co nejpodrobněji umělcovy životní osudy a analyzovat korpus díla. V roce 2010 došlo k důstojnému připomenutí jubilea malířova narození velkolepým výstavním projektem pod patronací Národní galerie v Praze, jehož součástí byla série publikačních výstupů. Ty korigovaly v řadě ohledů dosavadní pohled na Škrétovu tvorbu a její recepci. Zároveň podnítily další bádání, zaměřené na regiony, v nichž se nachází větší koncentrace Škrétových prací. Jednou z lokalit, která hned po Praze chová největší počet Škrétových pláten, jsou Litoměřice a jejich okolí. Díky kontaktům prvního litoměřického biskupa Maxmiliána Rudolfa ze Šlejnic s Karlem Škrétou vznikla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 17. století sada rozměrných oltářních pláten pro litoměřickou katedrálu v čele s titulním plátnem hlavního oltáře s námětem ukamenování sv. Štěpána. Součástí této velké objednávky mohl být i mimořádně kvalitní obraz Sv. Matouše, umístěný v minulosti na hlavním oltáři mensálního biskupova kostela v Křešicích u Litoměřic. Obraz je dnes jako zápůjčka umístěn v expozici Diecézního muzea v rámci Severočeské galerie výtvarného umění. Okruh maleb na Litoměřicku připisovaných v minulosti Škrétovi je ovšem výrazně širší. Za Škrétovo dílo je možné považovat hlavní oltářní plátno kostela sv. Petra a Pavla v Úštěku. Dnes nezvěstný a proto těžce hodnotitelný obraz sv. Anny býval v minulosti umístěn na oltáři kostela stejnojmenného patrocinia ve Verneřicích. Mezi ztracené obrazy, které byly starší literaturou se Škrétou spojovány, patří i obraz sv. archanděla Michaela z někdejšího dominikánského kostela v Litoměřicích a některé malby z litoměřické biskupské rezidence, u nichž ale bylo moderní odbornou literaturou Škrétovo autorství z velké části popřeno. V již zmíněném úštěckém kostele sv. Petra a Pavla se nachází dvojice obrazů, které byly v minulosti kostelními inventáři také spojovány s Karlem Škrétou. Jedná se především o obraz Seslání Ducha svatého, přenesený sem v nedávné době z kostela ve Strážišti. Obraz je pauperizovanou kopií nádherného Škrétova plátna z bočního oltáře salcburského dómu. Vzhledem k tomu, že oproti kompozici salcburského obrazu ovšem vykazuje určité rozdíly, vyvolává nutně otázky o době svého vzniku a osobě autora. Druhý z úštěckých obrazů - Ukřižovaného Krista, jenž byl ojediněle v minulosti se Škrétou také spojován, je potom možné označit za malbu zcela odlišného umělce bez výraznějšího napojení na zakladatele české barokní malby. Příspěvek je koncipován jako doplněk k regionálnímu výzkumu malby raného baroka.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Monumentorum Custos

ISSN

1803-781X

e-ISSN

—

Volume of the periodical

2016

Issue of the periodical within the volume

9

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

8

Pages from-to

79-86

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—