Louny chronicles throughout the ages (from the 16th to the mid-20th century)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F24%3A43898921" target="_blank" >RIV/44555601:13410/24:43898921 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Lounské kronikářství napříč věky (od 16. do poloviny 20. století)

Original language description

Lounské kronikářství představuje příklad dějepisectví menšího (původně královského) města. Počátky lounského dějepisectví sahají ve srovnání s jinými českými městy relativně hluboko. Není příliš mnoho českých měst, které mají tradici jdoucí a do druhé poloviny 15. století, byť se zde v této nejstarší vrstvě jedná o díla, která se ve své původní podobě nedochovala. Ani první polovina 16. století nevyznívá pro Louny špatně díky několika v podstatě paralelně vedeným stručným letopisům. Následující vývoj v Lounech ? na přelomu 16. a 17. století (kronika Pavla Mikšovice) ? snese měřítka okolních i vzdálenějších městských lokalit. Dalším charakteristickým jevem je tu jazyková pestrost, byť v převaze jsou texty psané česky, co není překvapivé k poměrně vyhraněnému českojazyčnému charakteru Loun.V Lounech nevzniklo v době předmoderní ádné všeobjímající dějepisné dílo, které by mělo ambici kompletně popsat městské dějiny, je by obsahovalo stovky stran, jako tomu bylo například v Chomutově. Takové práce nezřídka vznikaly zvláště v 18. století, kdy celkový rozsah kronik zvyšovalo zařazování plného znění významných dokumentů. Nejblíe tomuto pojetí, byť ovšem v daleko stručnější podobě, byl Jan Rafael Vladyka v první polovině 19. století. Jeho předchůdci tuto ambici neměli a příliš se do minulosti nevraceli. Například ádná ze starších lounských kronik si nedává za cíl vylíčit počátky města, jeho prvotní vývoj, zakladatelskou ?legendu? a podobně.Ve stopách těchto děl jde potom od druhé poloviny 19. století navazující lounské kronikářství. Jedná se vesměs o líčení současnosti v podobě jakési poloúřední knihy města (Jan Hainc), či klasických pamětních knih první poloviny 20. století. Pro jejich vedení sice existovala víceméně závazná pravidla, byly oficiálními městskými kronikami, avšak jednoznačně ? jak ukázaly příslušné kapitoly ? se v nich odráela individualita jejich autorů, ba rovně proměňující se společenské souvislosti. Proto je nutno k těmto pramenům přistupovat v tomto duchu: nikoliv jako k objektivním či objektivizujícím svodům městského dění. To platí ve zvýšené míře pro období komunistické totality, jím jsme se ale zabývali pouze okrajově, tak rovně pro dobu předcházející, kdy mohou být některé jevy záměrně upozaďovány.

Czech name

Lounské kronikářství napříč věky (od 16. do poloviny 20. století)

Czech description

Lounské kronikářství představuje příklad dějepisectví menšího (původně královského) města. Počátky lounského dějepisectví sahají ve srovnání s jinými českými městy relativně hluboko. Není příliš mnoho českých měst, které mají tradici jdoucí a do druhé poloviny 15. století, byť se zde v této nejstarší vrstvě jedná o díla, která se ve své původní podobě nedochovala. Ani první polovina 16. století nevyznívá pro Louny špatně díky několika v podstatě paralelně vedeným stručným letopisům. Následující vývoj v Lounech ? na přelomu 16. a 17. století (kronika Pavla Mikšovice) ? snese měřítka okolních i vzdálenějších městských lokalit. Dalším charakteristickým jevem je tu jazyková pestrost, byť v převaze jsou texty psané česky, co není překvapivé k poměrně vyhraněnému českojazyčnému charakteru Loun.V Lounech nevzniklo v době předmoderní ádné všeobjímající dějepisné dílo, které by mělo ambici kompletně popsat městské dějiny, je by obsahovalo stovky stran, jako tomu bylo například v Chomutově. Takové práce nezřídka vznikaly zvláště v 18. století, kdy celkový rozsah kronik zvyšovalo zařazování plného znění významných dokumentů. Nejblíe tomuto pojetí, byť ovšem v daleko stručnější podobě, byl Jan Rafael Vladyka v první polovině 19. století. Jeho předchůdci tuto ambici neměli a příliš se do minulosti nevraceli. Například ádná ze starších lounských kronik si nedává za cíl vylíčit počátky města, jeho prvotní vývoj, zakladatelskou ?legendu? a podobně.Ve stopách těchto děl jde potom od druhé poloviny 19. století navazující lounské kronikářství. Jedná se vesměs o líčení současnosti v podobě jakési poloúřední knihy města (Jan Hainc), či klasických pamětních knih první poloviny 20. století. Pro jejich vedení sice existovala víceméně závazná pravidla, byly oficiálními městskými kronikami, avšak jednoznačně ? jak ukázaly příslušné kapitoly ? se v nich odráela individualita jejich autorů, ba rovně proměňující se společenské souvislosti. Proto je nutno k těmto pramenům přistupovat v tomto duchu: nikoliv jako k objektivním či objektivizujícím svodům městského dění. To platí ve zvýšené míře pro období komunistické totality, jím jsme se ale zabývali pouze okrajově, tak rovně pro dobu předcházející, kdy mohou být některé jevy záměrně upozaďovány.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7561-481-0

Number of pages

83

Publisher name

Filozofická fakulta UJEP

Place of publication

Ústí nad Labem

UT code for WoS book

—