Strange Botany and Other Stories

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13530%2F18%3A43894341" target="_blank" >RIV/44555601:13530/18:43894341 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Podivná botanika a jiné příběhy

Original language description

Výstava Zdeny Kolečkové připravená pod názvem Podivná botanika a jiné příběhy pro prostor Colloredo-Mansfeldského paláce Galerie hlavního města Prahy kombinuje principy tematicky ostře koncipovaného aktuálního projektu a sondy do širšího kontextu dlouhodobého autorčina uměleckého směřování. Základní osu výstavy tvoří instalace, v nichž biologické vegetativní prvky, především léčivé byliny, sehrávají úlohu hybatele konkrétního děje, Zdenou Kolečkovou zasazeného do běhu dějin 20. století, do naší přítomnosti a rovněž do blízké budoucnosti. Tato &quot;podivná&quot; botanika přitom zprostředkovaně odráží charakteristické dramatické, tragické, někdy obskurní nebo absurdní situace spojené s údělem jedinců obývajících prostor střední Evropy. Nikoli politická rozhodnutí, ani racionální či naopak emocionální lidské úmysly a preference, nýbrž často opomíjené, a přesto pro člověka nepostradatelné, významotvorné, nezřídka symbiotické organismy i pouhé biologické stopy nebo dokonce molekuly se tak stávají určujícími startéry, aktivně proměňujícími konkrétní osudy, obecné povědomí i celkové společenské milieu. Výstavní částečně retrospektivní projekt Zdeny Kolečkové je možné chápat jako důsledný průzkum její tvorby, která zahrnuje specifické studie s environmentálními či sociologickými prvky, představující apel směrem k upevňování prvků komunitní odpovědnosti - tedy citlivosti k prostředí i k societě, ale také k historii jako jedinému relevantnímu civilizačnímu kontinuu. Autorka v rámci své samostatné přehlídky nabízí &quot;příběhy&quot; o hledání kulturní identity, potenciálu autentické lidské &quot;posedlosti a umanutosti&quot; navzdory okolním překážkám i urputné nezávislosti v ne zcela příznivých společenských podmínkách. Prezentované umělecké projekty vznikající od počátku prvního desetiletí 21. století do současnosti, jejichž pojítkem je analytické a přesto emocionálně vypjaté, až obsedantní uvažování autorky, jsou v českém kontextu neobvyklé výběrem jednotlivých témat, ale i koncepcí samotné jejich instalace. Prohlídku výstavy je tak možné přirovnat k dobrodružnému hledání indicií. Mezi určující motivy vystavených děl je možné zařadit různé typy dlouhodobě opakovaných úkonů někdy rituálního, jindy performativního charakteru, ale také návštěvu laboratoře i domácí kuchyně. Tyto postoje přitom reprezentují autorčino odhodlání &quot;sledovat zdánlivě nepostižitelné&quot;, nevzdávat se, dosáhnout cíle nebo vyprovokovat reakci, popřípadě pojmenovat a zviditelnit určitý &quot;problém&quot;. Dokumentární i pseudo-dokumentární, zdánlivě racionální přístup Zdeny Kolečkové však nevylučuje, že se reálné motivy v její práci mísí se snovými nebo paměťovými představami, aby ve společné koexistenci modelovaly emocionální příběhy reprezentující bolestnou odpovědnost za naše osudy. Dominantní prostor je ve výstavě věnován dvojinstalaci nazvané Chemistry / Perpetuum racionalis (2017-2018), ve které se autorka myšlenkově vrací k projektu Made in Ghetto vytvořenému v roce 2012. S pětiletým odstupem znovu prostřednictvím objektivních vědeckých postupů analyzuje přítomnost nežádoucích látek, jimiž je zasaženo okolí SPOLCHEMIE - největšího průmyslového podniku v Ústí nad Labem. V instalaci Chemistry vytváří z bylin sesbíraných v okolí chemičky &quot;čajové&quot; a &quot;kávovinové&quot; směsi přetvořené do podoby &quot;prodejního produktu&quot;, který estetikou svého balení nevybočuje z obvyklé nabídky obchůdků se zdravou výživou. Ve videoinstalaci Perpetuum racionalis nabírá vodu z výpusti pod chemičkou, schraňuje ji a používá k zálivce bylin a zeleniny, aby se po jejich vypěstování snažila zjistit míru zasažení nebezpečnými těžkými kovy a aromatickými uhlovodíky. Rostliny tak v projektech Zdeny Kolečkové vystupují v pozici obětí, ale i nositelů významů, neboť se nestávají pouhými pokusnými organismy, ale především zástupnými symboly obyvatel města, s nimiž sdílejí identické environmentální klima. Jinou roli sehrávají byliny v případě kresebné a textové instalace nazvané Trojí identita (2008), která evokuje atmosféru botanikova herbáře. V ní se autorka vrací ke konkrétní rodinné události - léčivý účinek sudetských endemitních rostlin kdysi napomohl zachránit život malého děvčátka, autorčiny maminky, která jen díky nim a díky péči svého okolí mohla přežít a později porodit svou dceru. S jistou mírou nadsázky je tedy možné podotknout, že bez bylin by nebylo autorky, a tudíž ani této výstavy. Botanická rovina výstavy je doplněna již výše avizovanými &quot;jinými příběhy&quot;, které se ovšem nezřídka opět z různých perspektiv dotýkají problematiky životního prostoru v environmentálním chápání i v sociálních souvislostech. Tyto příběhy jsou připomínkou historických zvratů; dokreslují specifickou atmosféru severních Čech a propojují ji se širšími souvislostmi středoevropského prostředí. Důležitou součást této linie instalačního konceptu tvoří autorčina několikaměsíční fotografická dokumentace původního prostoru archivu a kanceláře Simona Wiesenthala v centru Vídně (Portrét zmizelého, 2015; V podšívce saka, 2018) a projekt Podpis pod smlouvou (2016), který odkazuje k poválečným dekretům prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě - mimo jiné - došlo k odsunu německého obyvatelstva ze Sudet. Racionální, vědecká a historická rovina výstavy je potom doplněna rekognoskací nejbližšího osobního a rodinného prostředí, která odhaluje hlubinnou motivaci Zdeny Kolečkové vzlínající k vypjaté senzibilitě nasměrované ke komunitní odpovědnosti. Vzpomínka na každodenní průjezd areálem plynových závodů na periferii Ústí nad Labem je spojena jak s rituálem nezbytného zadržování dechu, tak s dramatickými listopadovými událostmi v roce 1989 (Jedním dechem, 2013). Podmanivá, a přesto destruktivní - nebezpečná - krása industriálního prostředí charakteristického pro celé postupně dramaticky přetvářené Podkrušnohoří se rovněž odráží v monochromatickém malířském cyklu Sweet Secret (2002). Snímky lokálního receptu, procesu samotného pečení sladkostí, jejichž vzhled kombinuje vypjaté chuťové očekávání i překvapivé obavy z neobvyklého zdobení, evokují dramatické rodinné peripetie ukotvené v převratných historických událostech spojených s 20. stoletím (Wunderland, 2007). Ve výstavním projektu Podivná botanika a jiné příběhy Zdena Kolečková využívá vědeckých metod i každodenních úkonů, včetně zahradnických, chemických nebo gastronomických experimentů. V procesu umělecké tvorby vytváří &quot;vzorky&quot;, zkoumá je, analyzuje, klasifikuje, zařazuje a nezřídka ve spolupráci se specializovanými laboratořemi z nich vyvozuje obecné závěry. Používá mix tradičních i netradičních výrazových a materiálových prostředků (kresba, fotografie, video, pletení, kompozice ze sušených bylin i nádob s nasbíranou odpadní vodou, pěstování rostlin). V jiném měřítku se však autorka soustředí rovněž na experimenty sociální, kterými byla fatálně poznamenána středoevropská společnost 20. století. V nich se inspiruje genetickými tabulkami, chemickými vzorci, botanickými exempláři i archivními záznamy, které konfrontuje s historickými mezníky, například s holocaustem, poválečným odsunem či léty komunistické diktatury. Narativní linie výstavy Zdeny Kolečkové v Colloredo-Mansfeldském paláci, kterou spoluutvářejí objektivnější glosy a subjektivnější sebezpytující analýzy, tedy v široké a přesto logicky strukturované perspektivě reflektuje prožitky a zasuté vzpomínky dítěte vyrůstajícího v syrové totalitní atmosféře severočeského pohraničí, dojmy mladého člověka euforicky přijímajícího naděje spojené se změnou společenského paradigmatu po roce 1989 i zralé ženy ohlížející se po uplynulém období a sledující aktuální společenský vývoj s narůstajícími obavami a znepokojením.

Czech name

Podivná botanika a jiné příběhy

Czech description

Výstava Zdeny Kolečkové připravená pod názvem Podivná botanika a jiné příběhy pro prostor Colloredo-Mansfeldského paláce Galerie hlavního města Prahy kombinuje principy tematicky ostře koncipovaného aktuálního projektu a sondy do širšího kontextu dlouhodobého autorčina uměleckého směřování. Základní osu výstavy tvoří instalace, v nichž biologické vegetativní prvky, především léčivé byliny, sehrávají úlohu hybatele konkrétního děje, Zdenou Kolečkovou zasazeného do běhu dějin 20. století, do naší přítomnosti a rovněž do blízké budoucnosti. Tato &quot;podivná&quot; botanika přitom zprostředkovaně odráží charakteristické dramatické, tragické, někdy obskurní nebo absurdní situace spojené s údělem jedinců obývajících prostor střední Evropy. Nikoli politická rozhodnutí, ani racionální či naopak emocionální lidské úmysly a preference, nýbrž často opomíjené, a přesto pro člověka nepostradatelné, významotvorné, nezřídka symbiotické organismy i pouhé biologické stopy nebo dokonce molekuly se tak stávají určujícími startéry, aktivně proměňujícími konkrétní osudy, obecné povědomí i celkové společenské milieu. Výstavní částečně retrospektivní projekt Zdeny Kolečkové je možné chápat jako důsledný průzkum její tvorby, která zahrnuje specifické studie s environmentálními či sociologickými prvky, představující apel směrem k upevňování prvků komunitní odpovědnosti - tedy citlivosti k prostředí i k societě, ale také k historii jako jedinému relevantnímu civilizačnímu kontinuu. Autorka v rámci své samostatné přehlídky nabízí &quot;příběhy&quot; o hledání kulturní identity, potenciálu autentické lidské &quot;posedlosti a umanutosti&quot; navzdory okolním překážkám i urputné nezávislosti v ne zcela příznivých společenských podmínkách. Prezentované umělecké projekty vznikající od počátku prvního desetiletí 21. století do současnosti, jejichž pojítkem je analytické a přesto emocionálně vypjaté, až obsedantní uvažování autorky, jsou v českém kontextu neobvyklé výběrem jednotlivých témat, ale i koncepcí samotné jejich instalace. Prohlídku výstavy je tak možné přirovnat k dobrodružnému hledání indicií. Mezi určující motivy vystavených děl je možné zařadit různé typy dlouhodobě opakovaných úkonů někdy rituálního, jindy performativního charakteru, ale také návštěvu laboratoře i domácí kuchyně. Tyto postoje přitom reprezentují autorčino odhodlání &quot;sledovat zdánlivě nepostižitelné&quot;, nevzdávat se, dosáhnout cíle nebo vyprovokovat reakci, popřípadě pojmenovat a zviditelnit určitý &quot;problém&quot;. Dokumentární i pseudo-dokumentární, zdánlivě racionální přístup Zdeny Kolečkové však nevylučuje, že se reálné motivy v její práci mísí se snovými nebo paměťovými představami, aby ve společné koexistenci modelovaly emocionální příběhy reprezentující bolestnou odpovědnost za naše osudy. Dominantní prostor je ve výstavě věnován dvojinstalaci nazvané Chemistry / Perpetuum racionalis (2017-2018), ve které se autorka myšlenkově vrací k projektu Made in Ghetto vytvořenému v roce 2012. S pětiletým odstupem znovu prostřednictvím objektivních vědeckých postupů analyzuje přítomnost nežádoucích látek, jimiž je zasaženo okolí SPOLCHEMIE - největšího průmyslového podniku v Ústí nad Labem. V instalaci Chemistry vytváří z bylin sesbíraných v okolí chemičky &quot;čajové&quot; a &quot;kávovinové&quot; směsi přetvořené do podoby &quot;prodejního produktu&quot;, který estetikou svého balení nevybočuje z obvyklé nabídky obchůdků se zdravou výživou. Ve videoinstalaci Perpetuum racionalis nabírá vodu z výpusti pod chemičkou, schraňuje ji a používá k zálivce bylin a zeleniny, aby se po jejich vypěstování snažila zjistit míru zasažení nebezpečnými těžkými kovy a aromatickými uhlovodíky. Rostliny tak v projektech Zdeny Kolečkové vystupují v pozici obětí, ale i nositelů významů, neboť se nestávají pouhými pokusnými organismy, ale především zástupnými symboly obyvatel města, s nimiž sdílejí identické environmentální klima. Jinou roli sehrávají byliny v případě kresebné a textové instalace nazvané Trojí identita (2008), která evokuje atmosféru botanikova herbáře. V ní se autorka vrací ke konkrétní rodinné události - léčivý účinek sudetských endemitních rostlin kdysi napomohl zachránit život malého děvčátka, autorčiny maminky, která jen díky nim a díky péči svého okolí mohla přežít a později porodit svou dceru. S jistou mírou nadsázky je tedy možné podotknout, že bez bylin by nebylo autorky, a tudíž ani této výstavy. Botanická rovina výstavy je doplněna již výše avizovanými &quot;jinými příběhy&quot;, které se ovšem nezřídka opět z různých perspektiv dotýkají problematiky životního prostoru v environmentálním chápání i v sociálních souvislostech. Tyto příběhy jsou připomínkou historických zvratů; dokreslují specifickou atmosféru severních Čech a propojují ji se širšími souvislostmi středoevropského prostředí. Důležitou součást této linie instalačního konceptu tvoří autorčina několikaměsíční fotografická dokumentace původního prostoru archivu a kanceláře Simona Wiesenthala v centru Vídně (Portrét zmizelého, 2015; V podšívce saka, 2018) a projekt Podpis pod smlouvou (2016), který odkazuje k poválečným dekretům prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě - mimo jiné - došlo k odsunu německého obyvatelstva ze Sudet. Racionální, vědecká a historická rovina výstavy je potom doplněna rekognoskací nejbližšího osobního a rodinného prostředí, která odhaluje hlubinnou motivaci Zdeny Kolečkové vzlínající k vypjaté senzibilitě nasměrované ke komunitní odpovědnosti. Vzpomínka na každodenní průjezd areálem plynových závodů na periferii Ústí nad Labem je spojena jak s rituálem nezbytného zadržování dechu, tak s dramatickými listopadovými událostmi v roce 1989 (Jedním dechem, 2013). Podmanivá, a přesto destruktivní - nebezpečná - krása industriálního prostředí charakteristického pro celé postupně dramaticky přetvářené Podkrušnohoří se rovněž odráží v monochromatickém malířském cyklu Sweet Secret (2002). Snímky lokálního receptu, procesu samotného pečení sladkostí, jejichž vzhled kombinuje vypjaté chuťové očekávání i překvapivé obavy z neobvyklého zdobení, evokují dramatické rodinné peripetie ukotvené v převratných historických událostech spojených s 20. stoletím (Wunderland, 2007). Ve výstavním projektu Podivná botanika a jiné příběhy Zdena Kolečková využívá vědeckých metod i každodenních úkonů, včetně zahradnických, chemických nebo gastronomických experimentů. V procesu umělecké tvorby vytváří &quot;vzorky&quot;, zkoumá je, analyzuje, klasifikuje, zařazuje a nezřídka ve spolupráci se specializovanými laboratořemi z nich vyvozuje obecné závěry. Používá mix tradičních i netradičních výrazových a materiálových prostředků (kresba, fotografie, video, pletení, kompozice ze sušených bylin i nádob s nasbíranou odpadní vodou, pěstování rostlin). V jiném měřítku se však autorka soustředí rovněž na experimenty sociální, kterými byla fatálně poznamenána středoevropská společnost 20. století. V nich se inspiruje genetickými tabulkami, chemickými vzorci, botanickými exempláři i archivními záznamy, které konfrontuje s historickými mezníky, například s holocaustem, poválečným odsunem či léty komunistické diktatury. Narativní linie výstavy Zdeny Kolečkové v Colloredo-Mansfeldském paláci, kterou spoluutvářejí objektivnější glosy a subjektivnější sebezpytující analýzy, tedy v široké a přesto logicky strukturované perspektivě reflektuje prožitky a zasuté vzpomínky dítěte vyrůstajícího v syrové totalitní atmosféře severočeského pohraničí, dojmy mladého člověka euforicky přijímajícího naděje spojené se změnou společenského paradigmatu po roce 1989 i zralé ženy ohlížející se po uplynulém období a sledující aktuální společenský vývoj s narůstajícími obavami a znepokojením.

Type

E_krit - Exhibition with a critical catalog

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Event location

Praha 1 - Staré Město

Event country

CZ - CZECH REPUBLIC

Event starting date

—

Event ending date

—

Total number of attendees

452

Foreign attendee count

198

Type of event by attendee nationality

CST - Celostátní akce