Impact Assessment of the New Generation of European Union Free Trade Agreements
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F46747885%3A24310%2F19%3A00006746" target="_blank" >RIV/46747885:24310/19:00006746 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://drive.google.com/open?id=1Ribs93qUAle8ZS32H_4qTNgACYY3Y_x9" target="_blank" >https://drive.google.com/open?id=1Ribs93qUAle8ZS32H_4qTNgACYY3Y_x9</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Posouzení dopadů nové generace dohod Evropské unie o volném obchodu
Original language description
Předkládaná studie si klade za cíl vyhodnotit dopady preferenčních obchodních dohod mezi Evropskou unií a Jižní Koreou, Střední Amerikou, Andským společenstvím, Kanadou, Japonskem, Singapurem a Vietnamem. Aplikuje proto na všechny uvedené dohody jedinou výzkumnou metodu (CGE model GTAP10.0) a usiluje o co nejobjektivnější nastavení parametrů tohoto modelu. Analýza vychází z konečného znění každé dohody, nebuduje hypotetické scénáře. Z výsledků provedených simulací vyplývá, že postup Evropské komise při vyjednávání obchodních dohod přináší výrazné benefity všem smluvním stranám. Síla těchto benefitů se liší především podle intenzity vzájemných obchodních vazeb a velikosti ekonomiky. Největší růstové stimuly ze všech sedmi analyzovaných dohod přináší dohoda s Japonskem, která zakládá největší zónu volného obchodu na světě. Obecně jsou dohody s rozvinutými obchodními partnery vyrovnanější a přinášejí oběma stranám srovnatelné benefity. Dohody s rozvojovými zeměmi představují nejen nástroj obchodní politiky Evropské unie, ale také prostředek rozvojové spolupráce a ekonomické benefity na evropské straně nejsou proto jejich klíčovým parametrem. Současné posouzení dopadů všech sedmi dohod nové generace ukazuje, že po uplynutí přechodných období bude díky dohodám o volném obchodu ekonomický blahobyt obyvatel EU vyšší až o 21 mld. USD ročně (tzn. o 41,3 USD/obyv. ročně) a hospodářský růst o 0,491 procentního bodu rychlejší než v situaci bez těchto dohod. Na clech evropští exportéři uspoří ročně až 16,8 mld. USD ročně, na netarifních opatřeních dalších 10 mld. USD ročně. Z hlediska sektorových dopadů jsou patrné výrazné příležitosti pro evropské producenty rostlinné a živočišné výroby a zpracovaných potravin. Mírný růst by ale měly zaznamenat také sektory rybolovu, textilního, oděvního a obuvnického průmyslu, případně chemický, gumárenský a farmaceutický průmysl a sektor služeb. Pod tlakem konkurence z Japonska a Jižní Koreje mírně zpomalí evropský strojírenský, elektrotechnický, automobilový a také hutní průmysl. Poznatky vyplývající z analýz národních dopadů dohod ukazují, že k nejúspěšnějším bude patřit Lucembursko, Irsko, Belgie, Dánsko a Řecko. Naopak zcela nepatrný dopad slibují dosavadní dohody nové generace ekonomikám Švédska, Bulharska, Rumunska, Malty a Litvy. Česká republika může očekávat spíše skromnější přínosy jak v podobě mírné akcelerace hospodářského růstu (o 0,238 procentního bodu) díky zvýšení výroby v potravinářském průmyslu a zemědělství, tak také v podobě nárůstu ekonomického blahobytu (o 7 USD/obyv. ročně). Největší evropské ekonomiky, jakými je Německo, Francie, Itálie, Španělsko nebo Polsko, realizují spíše průměrné benefity. Okrajová pozornost je věnována dopadům vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Tzv. brexit pravděpodobně citelně sníží ekonomický blahobyt obyvatel Velké Británie (o 240 USD/obyv. ročně) a bude mít výrazně retardující účinek na hospodářský růst (zpomalení o 1,9 procentního bodu). Vedle Velké Británie ponesou největší negativní dopady brexitu Belgie, Kypr, Řecko, Nizozemsko a pochopitelně také Irsko. Konkrétně v Belgii vystoupení Británie z EU anuluje prakticky celý přírůstek k ekonomickému blahobytu realizovaný z preferenčních obchodních dohod nové generace.
Czech name
Posouzení dopadů nové generace dohod Evropské unie o volném obchodu
Czech description
Předkládaná studie si klade za cíl vyhodnotit dopady preferenčních obchodních dohod mezi Evropskou unií a Jižní Koreou, Střední Amerikou, Andským společenstvím, Kanadou, Japonskem, Singapurem a Vietnamem. Aplikuje proto na všechny uvedené dohody jedinou výzkumnou metodu (CGE model GTAP10.0) a usiluje o co nejobjektivnější nastavení parametrů tohoto modelu. Analýza vychází z konečného znění každé dohody, nebuduje hypotetické scénáře. Z výsledků provedených simulací vyplývá, že postup Evropské komise při vyjednávání obchodních dohod přináší výrazné benefity všem smluvním stranám. Síla těchto benefitů se liší především podle intenzity vzájemných obchodních vazeb a velikosti ekonomiky. Největší růstové stimuly ze všech sedmi analyzovaných dohod přináší dohoda s Japonskem, která zakládá největší zónu volného obchodu na světě. Obecně jsou dohody s rozvinutými obchodními partnery vyrovnanější a přinášejí oběma stranám srovnatelné benefity. Dohody s rozvojovými zeměmi představují nejen nástroj obchodní politiky Evropské unie, ale také prostředek rozvojové spolupráce a ekonomické benefity na evropské straně nejsou proto jejich klíčovým parametrem. Současné posouzení dopadů všech sedmi dohod nové generace ukazuje, že po uplynutí přechodných období bude díky dohodám o volném obchodu ekonomický blahobyt obyvatel EU vyšší až o 21 mld. USD ročně (tzn. o 41,3 USD/obyv. ročně) a hospodářský růst o 0,491 procentního bodu rychlejší než v situaci bez těchto dohod. Na clech evropští exportéři uspoří ročně až 16,8 mld. USD ročně, na netarifních opatřeních dalších 10 mld. USD ročně. Z hlediska sektorových dopadů jsou patrné výrazné příležitosti pro evropské producenty rostlinné a živočišné výroby a zpracovaných potravin. Mírný růst by ale měly zaznamenat také sektory rybolovu, textilního, oděvního a obuvnického průmyslu, případně chemický, gumárenský a farmaceutický průmysl a sektor služeb. Pod tlakem konkurence z Japonska a Jižní Koreje mírně zpomalí evropský strojírenský, elektrotechnický, automobilový a také hutní průmysl. Poznatky vyplývající z analýz národních dopadů dohod ukazují, že k nejúspěšnějším bude patřit Lucembursko, Irsko, Belgie, Dánsko a Řecko. Naopak zcela nepatrný dopad slibují dosavadní dohody nové generace ekonomikám Švédska, Bulharska, Rumunska, Malty a Litvy. Česká republika může očekávat spíše skromnější přínosy jak v podobě mírné akcelerace hospodářského růstu (o 0,238 procentního bodu) díky zvýšení výroby v potravinářském průmyslu a zemědělství, tak také v podobě nárůstu ekonomického blahobytu (o 7 USD/obyv. ročně). Největší evropské ekonomiky, jakými je Německo, Francie, Itálie, Španělsko nebo Polsko, realizují spíše průměrné benefity. Okrajová pozornost je věnována dopadům vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Tzv. brexit pravděpodobně citelně sníží ekonomický blahobyt obyvatel Velké Británie (o 240 USD/obyv. ročně) a bude mít výrazně retardující účinek na hospodářský růst (zpomalení o 1,9 procentního bodu). Vedle Velké Británie ponesou největší negativní dopady brexitu Belgie, Kypr, Řecko, Nizozemsko a pochopitelně také Irsko. Konkrétně v Belgii vystoupení Británie z EU anuluje prakticky celý přírůstek k ekonomickému blahobytu realizovaný z preferenčních obchodních dohod nové generace.
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50202 - Applied Economics, Econometrics
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-7494-499-4
Number of pages
293
Publisher name
Technická univerzita v Liberci
Place of publication
Liberec
UT code for WoS book
—