All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

The king as judge. The long road to the creation of the princely court (1498) in the Silesian principalities

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F47813059%3A19240%2F24%3AA0001407" target="_blank" >RIV/47813059:19240/24:A0001407 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích

  • Original language description

    Studie Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích si vytkla za cíl prozkoumat způsob, jakým čeští králové řešili spory slezských knížat, a to v dlouhém období vymezeném na jedné straně rokem 1335, který bývá považován za datum, kdy Lucemburkové definitivně připojili slezská knížectví k panství českého krále, na straně druhé rokem 1498, kdy Vladislav II. Jagellonský vydal tzv. velké privilegium pro Slezsko, jehož součástí byl také vznik nové instituce – knížecího soudu (Ober- und fürsten Recht). Autor došel k závěru, že klíčovým nástrojem v oblasti soudu nad knížaty byl lenní institut, který Jan Lucemburský i jeho syn Karel IV. obratně využívali a dokázali vstupovat do sporů slezských knížat a zprostředkovávat kompromisy. Tento model „charismatické vlády“ se ale v době vlády Václava IV. vyčerpával a Václav IV. se pokusil využít v té době vznikající spolky slezských knížat pro případné řešení sporů, v čemž pokračoval i jeho nástupce Zikmund Lucemburský. Problémem tohoto řešení byly nedostatečné nástroje a chybějící autorita, která zabraňovala účinně řešit případné spory. Zikmund Lucemburský a po něm i Matyáš Korvín se pokusili tyto pravomoci přenést na vrchního slezského hejtmana, ale i on se musel potýkat s obdobnými problémy jako knížecí spolek. Jak dokládá autor studie, ve Vladislavově privilegiu z roku 1498 se proťaly všechny tyto tendence a vznik knížecího soudu můžeme chápat jako vyvrcholení dlouhodobých trendů. Knížecí soud povstal jako stavovská instituce, ale prostřednictvím postavy vrchního hejtmana, který soudu předsedal, si čeští králové udrželi vliv na jeho jednání. Vladislav II. tak dovršil dlouhodobý vývoj slezských knížectví směřujících směrem ke stavovskému uspořádání společnosti.

  • Czech name

    Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích

  • Czech description

    Studie Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích si vytkla za cíl prozkoumat způsob, jakým čeští králové řešili spory slezských knížat, a to v dlouhém období vymezeném na jedné straně rokem 1335, který bývá považován za datum, kdy Lucemburkové definitivně připojili slezská knížectví k panství českého krále, na straně druhé rokem 1498, kdy Vladislav II. Jagellonský vydal tzv. velké privilegium pro Slezsko, jehož součástí byl také vznik nové instituce – knížecího soudu (Ober- und fürsten Recht). Autor došel k závěru, že klíčovým nástrojem v oblasti soudu nad knížaty byl lenní institut, který Jan Lucemburský i jeho syn Karel IV. obratně využívali a dokázali vstupovat do sporů slezských knížat a zprostředkovávat kompromisy. Tento model „charismatické vlády“ se ale v době vlády Václava IV. vyčerpával a Václav IV. se pokusil využít v té době vznikající spolky slezských knížat pro případné řešení sporů, v čemž pokračoval i jeho nástupce Zikmund Lucemburský. Problémem tohoto řešení byly nedostatečné nástroje a chybějící autorita, která zabraňovala účinně řešit případné spory. Zikmund Lucemburský a po něm i Matyáš Korvín se pokusili tyto pravomoci přenést na vrchního slezského hejtmana, ale i on se musel potýkat s obdobnými problémy jako knížecí spolek. Jak dokládá autor studie, ve Vladislavově privilegiu z roku 1498 se proťaly všechny tyto tendence a vznik knížecího soudu můžeme chápat jako vyvrcholení dlouhodobých trendů. Knížecí soud povstal jako stavovská instituce, ale prostřednictvím postavy vrchního hejtmana, který soudu předsedal, si čeští králové udrželi vliv na jeho jednání. Vladislav II. tak dovršil dlouhodobý vývoj slezských knížectví směřujících směrem ke stavovskému uspořádání společnosti.

Classification

  • Type

    C - Chapter in a specialist book

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2024

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Book/collection name

    Doznívající středověk. Klíč k podobě České koruny raného novověku

  • ISBN

    9788087292587

  • Number of pages of the result

    18

  • Pages from-to

    99-116

  • Number of pages of the book

    208

  • Publisher name

    Casablanca

  • Place of publication

    Praha

  • UT code for WoS chapter