Proportionality of public procurement
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23320%2F17%3A43949885" target="_blank" >RIV/49777513:23320/17:43949885 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Nároky odvratitele nebezpečí vůči jeho původci a třetí osobě v rámci institutu krajní nouze
Original language description
Příspěvek se zabývá rozdílem mezi tzv. společným nebezpečím a tzv. krajní nouzí. Krajní nouzí újma hrozící byť i jen jednotlivci, zatímco společným nebezpečím rozumíme situaci, kdy je zdraví nebo majetek více osob ohrožen nebezpečím (povodeň, ztroskotání lodi, oheň) a někdo obětuje cizí věc, aby společné nebezpečí odvrátil. Je otázka, jakým způsobem posuzovat nároky jednotlivých, společně ohrožených osob, kdy obětováním věci jedné z nich je zachráněn majetek ostatních. Římské právo rozvrhlo škodu, která vznikla obětováním rovnoměrně mezi všechny ohrožené. Toto řešení bylo přijato v souvislosti s námořním právem a tzv. velkou havárií (l’avarie commune). Středověká právní věda rozšířila toto pojetí i na souš. Řešení římského práva bylo přijato i v rakouském občanské právu v v československém občanském zákoníku z roku 1950. Mezi léty 1950 – 2012 byla tato problematika z občanského práva vypuštěna a československá právní věda řešila chybějící právní úpravu odkazem na jednatelství bez příkazu. Nový občanský zákoník v roce 2012 znovu přijal právní úpravu římského práva ohledně společného nebezpečí. Příspěvek se zabývá otázkou zda je ust. § 3014 OZ 2012 podtypem ust. § 2906 OZ 2012, jinými slovy, zda je možno v nejnovějším českém právu ztotožnit krajní nouzi a společné nebezpečí.
Czech name
Nároky odvratitele nebezpečí vůči jeho původci a třetí osobě v rámci institutu krajní nouze
Czech description
Příspěvek se zabývá rozdílem mezi tzv. společným nebezpečím a tzv. krajní nouzí. Krajní nouzí újma hrozící byť i jen jednotlivci, zatímco společným nebezpečím rozumíme situaci, kdy je zdraví nebo majetek více osob ohrožen nebezpečím (povodeň, ztroskotání lodi, oheň) a někdo obětuje cizí věc, aby společné nebezpečí odvrátil. Je otázka, jakým způsobem posuzovat nároky jednotlivých, společně ohrožených osob, kdy obětováním věci jedné z nich je zachráněn majetek ostatních. Římské právo rozvrhlo škodu, která vznikla obětováním rovnoměrně mezi všechny ohrožené. Toto řešení bylo přijato v souvislosti s námořním právem a tzv. velkou havárií (l’avarie commune). Středověká právní věda rozšířila toto pojetí i na souš. Řešení římského práva bylo přijato i v rakouském občanské právu v v československém občanském zákoníku z roku 1950. Mezi léty 1950 – 2012 byla tato problematika z občanského práva vypuštěna a československá právní věda řešila chybějící právní úpravu odkazem na jednatelství bez příkazu. Nový občanský zákoník v roce 2012 znovu přijal právní úpravu římského práva ohledně společného nebezpečí. Příspěvek se zabývá otázkou zda je ust. § 3014 OZ 2012 podtypem ust. § 2906 OZ 2012, jinými slovy, zda je možno v nejnovějším českém právu ztotožnit krajní nouzi a společné nebezpečí.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
50501 - Law
Result continuities
Project
—
Continuities
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Others
Publication year
2017
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů