The issue of service in foreign armies in the context of the Czechoslovak Legions

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23320%2F25%3A43975766" target="_blank" >RIV/49777513:23320/25:43975766 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Problematika služby v cizím vojsku v kontextu československých legií

Original language description

Téma se zabývá právním postavením československých legionářů z hlediska tehdejšího mezinárodního práva a přístupu Rakousko-Uherska k jejich službě v armádách nepřátelských států během první světové války. Klíčovým aspektem je otázka, do jaké míry byla služba v cizím vojsku (zejména armádách Dohody) v rozporu s mezinárodními normami platnými během konfliktu, zejména pokud šlo o osoby původně sloužící v rakousko-uherské armádě, které do legií vstoupily jako dezertéři nebo váleční zajatci. Vychází se z mezinárodního práva platného v době první světové války, včetně jeho výkladu významnými autory (např. L. Oppenheim), podle něhož byly dezertéři vstupující do nepřátelské armády považováni za zločince bez nároku na status válečných zajatců. Důraz je kladen na postoj rakousko-uherských úřadů k legionářům – tedy zejména na to, jak s dopadenými příslušníky legií zacházely vojenské soudy a bezpečnostní složky monarchie. Pozornost je rovněž věnována odlišnému právnímu a politickému přístupu vznikajícího československého státu po skončení války. Zde se zkoumá, zda a jak nová republika vymezila postavení bývalých legionářů, případně jakým způsobem reagovala na jejich předchozí &quot;protiprávní&quot; působení z pohledu rakousko-uherského práva. Téma se neopírá jen o normativní a doktrinální rámec, ale zohledňuje i různorodost samotné skupiny legionářů – někteří byli občany R-U, jiní dlouhodobě žili v zahraničí a někteří již dokonce získali jiné státní občanství. Rozlišení mezi dobrovolníky, zajatci a mobilizovanými příslušníky legií (včetně tzv. Starodružiníků a Novodružiníků) ilustruje složitost jejich právního postavení. Významné odlišnosti přináší také praxe v jednotlivých zemích, kde legie působily – např. porušování zásady dobrovolnosti při náboru v Itálii v roce 1918.

Czech name

Problematika služby v cizím vojsku v kontextu československých legií

Czech description

Téma se zabývá právním postavením československých legionářů z hlediska tehdejšího mezinárodního práva a přístupu Rakousko-Uherska k jejich službě v armádách nepřátelských států během první světové války. Klíčovým aspektem je otázka, do jaké míry byla služba v cizím vojsku (zejména armádách Dohody) v rozporu s mezinárodními normami platnými během konfliktu, zejména pokud šlo o osoby původně sloužící v rakousko-uherské armádě, které do legií vstoupily jako dezertéři nebo váleční zajatci. Vychází se z mezinárodního práva platného v době první světové války, včetně jeho výkladu významnými autory (např. L. Oppenheim), podle něhož byly dezertéři vstupující do nepřátelské armády považováni za zločince bez nároku na status válečných zajatců. Důraz je kladen na postoj rakousko-uherských úřadů k legionářům – tedy zejména na to, jak s dopadenými příslušníky legií zacházely vojenské soudy a bezpečnostní složky monarchie. Pozornost je rovněž věnována odlišnému právnímu a politickému přístupu vznikajícího československého státu po skončení války. Zde se zkoumá, zda a jak nová republika vymezila postavení bývalých legionářů, případně jakým způsobem reagovala na jejich předchozí &quot;protiprávní&quot; působení z pohledu rakousko-uherského práva. Téma se neopírá jen o normativní a doktrinální rámec, ale zohledňuje i různorodost samotné skupiny legionářů – někteří byli občany R-U, jiní dlouhodobě žili v zahraničí a někteří již dokonce získali jiné státní občanství. Rozlišení mezi dobrovolníky, zajatci a mobilizovanými příslušníky legií (včetně tzv. Starodružiníků a Novodružiníků) ilustruje složitost jejich právního postavení. Významné odlišnosti přináší také praxe v jednotlivých zemích, kde legie působily – např. porušování zásady dobrovolnosti při náboru v Itálii v roce 1918.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů