Time as Music and Music as Art: Bergson’s Concept of the Evidence and Suggestion of Duration

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F17%3A43931991" target="_blank" >RIV/49777513:23330/17:43931991 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Čas jako hudba a hudba jako čas: Bergsonovo pojetí evidence

Original language description

V této studii se soustřudejeme na otázku povahy zkušenosti s uměním v úvahách Henriho Bergsona. Nejdříve vyzdvihneme Bergsonovu myšlenku proměny vnitřního života jako proměny „masy“ duševních elementů. V této souvislosti upozorníme na nesnadnost dosažení či nahlédnutí této proměny duševní masy a na to, že Bergson – když probírá povahu této proměny jako samotné reality trvání, tedy reálného času – odkazuje ke skutečnostem či principům spojeným s hudbou: těmi jsou samotné tóny, melodie nebo rytmus. Dále poukážeme na nesnadnost přístupu k proměně duševní masy a na to, že umění může na tuto masu upozorňovat jedině takovým způsobem, že proměnu této masy zadrží a že výsledku tohoto zadržení zároveň vtiskne charakter definitivnosti. To se může vzhledem k povaze trvání, které je neustálou kvalitativní změnou, zdát jako paradoxní. Je to však nezbytné, protože jedině v takovém ustrnutí za pomoci rytmického uspořádání je tato masa zdůrazněna a vnucena přes rezistenci, kterou ve vědomí způsobuje schopnost rozumové reflexe. Závěrem poukážeme na to, že všechny probírané Bergsonovy názory poukazují na jeho vymezení „hudební“ povahy umění, a na to, že takovéto vymezení se v mnohém shoduje a názory některých pozdějších myslitelů.

Czech name

Čas jako hudba a hudba jako čas: Bergsonovo pojetí evidence

Czech description

V této studii se soustřudejeme na otázku povahy zkušenosti s uměním v úvahách Henriho Bergsona. Nejdříve vyzdvihneme Bergsonovu myšlenku proměny vnitřního života jako proměny „masy“ duševních elementů. V této souvislosti upozorníme na nesnadnost dosažení či nahlédnutí této proměny duševní masy a na to, že Bergson – když probírá povahu této proměny jako samotné reality trvání, tedy reálného času – odkazuje ke skutečnostem či principům spojeným s hudbou: těmi jsou samotné tóny, melodie nebo rytmus. Dále poukážeme na nesnadnost přístupu k proměně duševní masy a na to, že umění může na tuto masu upozorňovat jedině takovým způsobem, že proměnu této masy zadrží a že výsledku tohoto zadržení zároveň vtiskne charakter definitivnosti. To se může vzhledem k povaze trvání, které je neustálou kvalitativní změnou, zdát jako paradoxní. Je to však nezbytné, protože jedině v takovém ustrnutí za pomoci rytmického uspořádání je tato masa zdůrazněna a vnucena přes rezistenci, kterou ve vědomí způsobuje schopnost rozumové reflexe. Závěrem poukážeme na to, že všechny probírané Bergsonovy názory poukazují na jeho vymezení „hudební“ povahy umění, a na to, že takovéto vymezení se v mnohém shoduje a názory některých pozdějších myslitelů.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

<a href="/en/project/EE2.3.20.0138" target="_blank" >EE2.3.20.0138: Research Center for the Theory and History of Science</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů