Rescue archaeological research in Libkovice (district Most)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F18%3A43954712" target="_blank" >RIV/49777513:23330/18:43954712 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Záchranný archeologický výzkum na lokalitě Libkovice (okr. Most)

Original language description

V roce 2018 realizovala Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni předstihový záchranný archeologický výzkum na parcele domu čp. 55 ( celkem 121m2) v bývalé obci Libkovice (okr. Most), a to jako součást výzkumu realizovaného Ústavem archeologické památkové péče severozápadních Čech. Podloží zjištěné v max. hloubce cca 1 m pod dnešním povrchem bylo v přední (jihozápadní) části parcely tvořeno kvartérním štěrkopískovým proluviem a v zadní (severovýchodní) části, zhruba od úrovně bývalé stodoly, i při severozápadním kraji parcely pak terciérními jíly. Nejstarší zjištěný sídelní horizont představuje kulturní souvrství a zahloubené objekty v sektorech B1, B2 a C3-5, které je možné na základě keramických fragmentů zařadit do období eneolitu a mladší až pozdní doby bronzové. Zároveň se v těchto stratigrafických jednotkách podařilo získat nálezy štípané industrie pravděpodobně mezolitického stáří, které zde však byly nejspíše uloženy druhotně (může se jednak o důsledek erozních procesů; tato komponenta mohla být původně situována výše po svahu). Období raného středověku je v nálezovém souboru zastoupeno fragmenty keramiky mladší až pozdní doby hradištní, které představují intruze v mladších situacích. Je pravděpodobné, že tyto nálezy indikují porušené starší sídlištní horizonty a depozice/redepozice zeminy v rámci areálu parcely a intravilánu vsi. Situace z mladšího středověku a časného novověku zahrnují torzálně dochované relikty nejstarší fáze domu, situace před jeho průčelím a v prostoru dvora. Při demolici štítově orientovaného domu umístěného v levé (severozápadní) části parcely došlo k nenávratnému odstranění části historického nadloží v jeho interiéru i v nejbližším okolí. Kromě základů obvodové zdi vlastního domu čp. 55 se zčásti dochovaly pozůstatky základů jeho příček. Výzkumy v 90. letech prokázaly, že se pod dnešními podlahami historických domů v Libkovicích zpravidla dochovají jejich starší vývojové fáze, a to od konce 13. – počátku 14. století (pokud nebyly stavby podsklepeny a tyto situace se tudíž nedochovaly). Tento záznam o vývoji nepodsklepeného domu čp. 55 byl však zničen. Při vnitřní straně základů dvorní okapové zdi se zachovalo pouze torzo stejně orientovaného žlabu, který je zřejmě negativem obvodové stěny staršího domu. V jeho výplni byla nalezena keramika ze 14. – 18. století. Předpokládáme, že někdy na konci 18. nebo na přelomu 18./19. století došlo k výstavbě zděného domu (na mapě stabilního katastru z roku 1842 označen jako nespalný), který byl zbořen v 90. letech 20. století. Situování žlabu v interiéru domu naznačuje, že původní stavba byla užší a samotný relikt zřejmě indikuje rámovou konstrukci - může být jako základový žlab jejím negativem (teoreticky nelze vyloučit, že žlab může být také pozůstatkem základového výkopu pro kamennou podezdívku, která byla rozebrána až na základovou spáru). Z původních situací v interiéru se dochovala podél vnitřního líce západní a jižní obvodové zdi domu část vrstvy B1001, ze které byly získány fragmenty keramiky 15. - 18. století, včetně čelní vyhřívací stěny komorového kachle s papežským znakem vysoké kvality provedení (2. polovina - konec 15. století). Pozůstatky pozdně středověkých a časně novověkých odpadních vrstev byly zjištěny v prostoru před průčelím domu vymezeném směrem do návsi základem ohradní zdi (prostor mladší předzahrádky; B1, kvadrant 7). V tomto prostoru byla zachycena také odpadní jáma obsahující velký soubor fragmentů stolní, kuchyňské a kamnářské keramiky z 18. století. Je možné, že tato situace souvisí s budováním nejmladší fáze domu. Nejstarší intaktní situaci ve dvoře zkoumané usedlosti představuje hrubá kamenná dlažba (C2017), na které nasedá souvrství nečistot ukládaných ve 14. – 18. století (sektor B1, kvadrant 19). Stratigrafie v prostoru dvora o mocnosti přesahující 0,5 dokládá složitý vývoj úprav dvora se sekvencí dlažeb, navážek, ale také dalších situací dokládajících využití jeho plochy zejména v moderní době jako jsou jímky a sítě. Zajímavý soubor artefaktů ze sklonku 19. a počátku 20. století poskytla jáma v přední (jihozápadní) části dvora, která nabízí detailní pohled do hmotné kultury vesnického prostředí v době industrializace. Výzkum předmětné parcely prokázal složitý vývoj historického nadloží od pravěku do nedávné doby. I přes odstranění stratigrafií v prostoru domu se podařilo zachytit torzálně dochované relikty jeho pozdně středověkého – časně novověkého předchůdce, včetně souborů artefaktů ze 14. – 18. století. Nejmladší situace dokumentují vývoj usedlosti v 19. a 20. století, až do její demolice. Pokračování výzkumu v roce 2019 se soustředí na hospodářské křídlo usedlosti, stodolu a prostor bývalé zahrady. Před čelem parcely můžeme očekávat okraj potoční nivy, která by měla být ověřena další sondáží. V zadní části parcely pak její vymezení vůči přiléhající záhumenicové plužině.

Czech name

Záchranný archeologický výzkum na lokalitě Libkovice (okr. Most)

Czech description

V roce 2018 realizovala Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni předstihový záchranný archeologický výzkum na parcele domu čp. 55 ( celkem 121m2) v bývalé obci Libkovice (okr. Most), a to jako součást výzkumu realizovaného Ústavem archeologické památkové péče severozápadních Čech. Podloží zjištěné v max. hloubce cca 1 m pod dnešním povrchem bylo v přední (jihozápadní) části parcely tvořeno kvartérním štěrkopískovým proluviem a v zadní (severovýchodní) části, zhruba od úrovně bývalé stodoly, i při severozápadním kraji parcely pak terciérními jíly. Nejstarší zjištěný sídelní horizont představuje kulturní souvrství a zahloubené objekty v sektorech B1, B2 a C3-5, které je možné na základě keramických fragmentů zařadit do období eneolitu a mladší až pozdní doby bronzové. Zároveň se v těchto stratigrafických jednotkách podařilo získat nálezy štípané industrie pravděpodobně mezolitického stáří, které zde však byly nejspíše uloženy druhotně (může se jednak o důsledek erozních procesů; tato komponenta mohla být původně situována výše po svahu). Období raného středověku je v nálezovém souboru zastoupeno fragmenty keramiky mladší až pozdní doby hradištní, které představují intruze v mladších situacích. Je pravděpodobné, že tyto nálezy indikují porušené starší sídlištní horizonty a depozice/redepozice zeminy v rámci areálu parcely a intravilánu vsi. Situace z mladšího středověku a časného novověku zahrnují torzálně dochované relikty nejstarší fáze domu, situace před jeho průčelím a v prostoru dvora. Při demolici štítově orientovaného domu umístěného v levé (severozápadní) části parcely došlo k nenávratnému odstranění části historického nadloží v jeho interiéru i v nejbližším okolí. Kromě základů obvodové zdi vlastního domu čp. 55 se zčásti dochovaly pozůstatky základů jeho příček. Výzkumy v 90. letech prokázaly, že se pod dnešními podlahami historických domů v Libkovicích zpravidla dochovají jejich starší vývojové fáze, a to od konce 13. – počátku 14. století (pokud nebyly stavby podsklepeny a tyto situace se tudíž nedochovaly). Tento záznam o vývoji nepodsklepeného domu čp. 55 byl však zničen. Při vnitřní straně základů dvorní okapové zdi se zachovalo pouze torzo stejně orientovaného žlabu, který je zřejmě negativem obvodové stěny staršího domu. V jeho výplni byla nalezena keramika ze 14. – 18. století. Předpokládáme, že někdy na konci 18. nebo na přelomu 18./19. století došlo k výstavbě zděného domu (na mapě stabilního katastru z roku 1842 označen jako nespalný), který byl zbořen v 90. letech 20. století. Situování žlabu v interiéru domu naznačuje, že původní stavba byla užší a samotný relikt zřejmě indikuje rámovou konstrukci - může být jako základový žlab jejím negativem (teoreticky nelze vyloučit, že žlab může být také pozůstatkem základového výkopu pro kamennou podezdívku, která byla rozebrána až na základovou spáru). Z původních situací v interiéru se dochovala podél vnitřního líce západní a jižní obvodové zdi domu část vrstvy B1001, ze které byly získány fragmenty keramiky 15. - 18. století, včetně čelní vyhřívací stěny komorového kachle s papežským znakem vysoké kvality provedení (2. polovina - konec 15. století). Pozůstatky pozdně středověkých a časně novověkých odpadních vrstev byly zjištěny v prostoru před průčelím domu vymezeném směrem do návsi základem ohradní zdi (prostor mladší předzahrádky; B1, kvadrant 7). V tomto prostoru byla zachycena také odpadní jáma obsahující velký soubor fragmentů stolní, kuchyňské a kamnářské keramiky z 18. století. Je možné, že tato situace souvisí s budováním nejmladší fáze domu. Nejstarší intaktní situaci ve dvoře zkoumané usedlosti představuje hrubá kamenná dlažba (C2017), na které nasedá souvrství nečistot ukládaných ve 14. – 18. století (sektor B1, kvadrant 19). Stratigrafie v prostoru dvora o mocnosti přesahující 0,5 dokládá složitý vývoj úprav dvora se sekvencí dlažeb, navážek, ale také dalších situací dokládajících využití jeho plochy zejména v moderní době jako jsou jímky a sítě. Zajímavý soubor artefaktů ze sklonku 19. a počátku 20. století poskytla jáma v přední (jihozápadní) části dvora, která nabízí detailní pohled do hmotné kultury vesnického prostředí v době industrializace. Výzkum předmětné parcely prokázal složitý vývoj historického nadloží od pravěku do nedávné doby. I přes odstranění stratigrafií v prostoru domu se podařilo zachytit torzálně dochované relikty jeho pozdně středověkého – časně novověkého předchůdce, včetně souborů artefaktů ze 14. – 18. století. Nejmladší situace dokumentují vývoj usedlosti v 19. a 20. století, až do její demolice. Pokračování výzkumu v roce 2019 se soustředí na hospodářské křídlo usedlosti, stodolu a prostor bývalé zahrady. Před čelem parcely můžeme očekávat okraj potoční nivy, která by měla být ověřena další sondáží. V zadní části parcely pak její vymezení vůči přiléhající záhumenicové plužině.

Type

V_souhrn - Summary research report

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2018

Confidentiality

C - Předmět řešení projektu podléhá obchodnímu tajemství (§ 504 Občanského zákoníku), ale název projektu, cíle projektu a u ukončeného nebo zastaveného projektu zhodnocení výsledku řešení projektu (údaje P03, P04, P15, P19, P29, PN8) dodané do CEP, jsou upraveny tak, aby byly zveřejnitelné.

Number of pages

84

Place of publication

—

Publisher/client name

Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, v. v. i.

Version

—