Ancestral Arenas. Cult and Ritual at the beginning of the Eneolithic Period

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F19%3A43956452" target="_blank" >RIV/49777513:23330/19:43956452 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216208:11620/19:10408419

Result on the web

<a href="https://www.academia.edu/40915263/ARÉNY_PŘEDKŮ._Posvátno_a_rituály_na_počátku_eneolitu_-_ANCESTRAL_ARENAS._Cult_and_Ritual_at_the_beginning_of_the_Eneolithic_Period" target="_blank" >https://www.academia.edu/40915263/ARÉNY_PŘEDKŮ._Posvátno_a_rituály_na_počátku_eneolitu_-_ANCESTRAL_ARENAS._Cult_and_Ritual_at_the_beginning_of_the_Eneolithic_Period</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Arény předků. Posvátno a rituály na počátku eneolitu

Original language description

Fenomén časně eneolitických příkopových ohrazení (Causewayed enclosures, Die Erdwerke) je součástí archeologické pozornosti již od počátku minulého století. Tyto památky patří k jedněm z charakteristických projevů evropského zemědělského pravěku. Od počátku zájmu o tyto artefakty se vede rozsáhlá diskuze o interpretaci jejich účelu. Spektrum hypotetických výkladů účelu ohrazení je velmi široké. Pohybuje se od chápání ohrazených poloh jako strategických vojenských fortifikací, opevnění rezidenčních areálů, přes místa směny a obchodu až z sakrálním okreskům spojeným s pohřebními praktikami a uctíváním kultu předků. Ačkoliv se jednoznačná interpretace těchto struktur zdá být poměrně komplikovaná, domníváme se, že cílený výzkum využívající široké spektrum moderních archeologických i přírodovědných metod může alespoň v hrubých obrysech odhalit způsoby konstrukce a zániku jednotlivých ohrazení, stejně jako intenzitu a charakter jejich užívání a tím přispět k interpretaci jejich významu pro pravěkou společnost. V dnešní době navíc dochází k výraznému nárůstu pramenné základny především díky uplatnění metod systematického dálkového průzkumu krajiny, který se v České republice rozvíjí od poč. 90. let 20. století. Uplatnění této metody prospekce přineslo v tomto ohledu kvalitativně zcela nový typ archeologické evidence. Před objevením velkého příkopového ohrazení v Klech na samém počátku 21. století nebyly podobné typy objektů v prostoru Čech vůbec známy. Podobný nárůst nálezové základny lze pozorovat s roustocí intenzitou leteckého archeologického průzkumu v poslední čtvrtině 20. století také v Anglii. Zjištění výskytu těchto monumentů samo o sobě nepřispělo k interpretaci jejich účelu a problematická zůstávala často i jejich datace. Z těchto důvodů jsme se rozhodli započít projekt, který by překročil tyto dosavadní limity poznání vzhledem k ověření stáří a kulturní příslušnosti jednotlivých objektů, ale především přispěl k objesnění jejich funkce. V roce 2015 jsme zahájili řešení projektu “Časně eneolitická příkopová ohrazení v Čechách: interpretace jejich účelu a společenského významu” (GA15-02453S). V rámci projektu byla zkoumána 3 příkopová ohrazení, která dnes můžeme s jistotou zařadit do časného eneolitu. Jedná se o lokality Chleby (okr. Nymburk), Kly (okr. Mělník) a Vrbno (okr. Mělník). Výzkum se na těchto lokalitách zaměřil na jejich chronologii, způsob konstrukce, stopy užívání, vývoje a zániku ohrazení. Vzhledem ke komplexnímu charakteru řešených otázek, které vyžadovaly archeologické, ale též pedologické a pedochemické postupy, byl vytvořen interdisciplinární výzkumný tým, jehož jádrem byli pracovníci Katedry archeologie FF ZČU v Plzni a Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Hlavím cílem projektu tedy byla interpretace účelu příkopových ohrazení v eneolitické společnosti, přičemž základní řešenou otázkou bylo, zda tyto objekty sloužily jako místa provozování náboženských obřadů, pohřebních praktik, uctívání kultu předků a do jaké míry zde docházelo k prolínání sakrálních a profánních aktivit. Vzhledem k tomu, že příkopová ohrazení jsou jen jednou z forem projevu rituálních aktivit časně eneolitických komunit, věnujeme v této publikaci pozornost i dalším dokladům společenských a duchovních obřadů. Je to především otázka charakteru pohřebního ritu a zacházení s ostatky předků. S tím souvisí jak využívání ohrazených poloh, tak budování pohřebních staveb v podobě dlouhých mohyl. Vzhledem k indiciím výskytu hovězích lebek a celých picích keramických nádob v prostoru ohrazených poloh, věnujeme pozornost také dokladům významu chovu dobytka a kultu býka u zemědělských komunit a významu picích rituálů pro společnosti pozdní doby kamenné. Vyjádříme se též k povaze eneolitického válečnictví, se kterým bývají někdy ohrazené areály spojovány.

Czech name

Arény předků. Posvátno a rituály na počátku eneolitu

Czech description

Fenomén časně eneolitických příkopových ohrazení (Causewayed enclosures, Die Erdwerke) je součástí archeologické pozornosti již od počátku minulého století. Tyto památky patří k jedněm z charakteristických projevů evropského zemědělského pravěku. Od počátku zájmu o tyto artefakty se vede rozsáhlá diskuze o interpretaci jejich účelu. Spektrum hypotetických výkladů účelu ohrazení je velmi široké. Pohybuje se od chápání ohrazených poloh jako strategických vojenských fortifikací, opevnění rezidenčních areálů, přes místa směny a obchodu až z sakrálním okreskům spojeným s pohřebními praktikami a uctíváním kultu předků. Ačkoliv se jednoznačná interpretace těchto struktur zdá být poměrně komplikovaná, domníváme se, že cílený výzkum využívající široké spektrum moderních archeologických i přírodovědných metod může alespoň v hrubých obrysech odhalit způsoby konstrukce a zániku jednotlivých ohrazení, stejně jako intenzitu a charakter jejich užívání a tím přispět k interpretaci jejich významu pro pravěkou společnost. V dnešní době navíc dochází k výraznému nárůstu pramenné základny především díky uplatnění metod systematického dálkového průzkumu krajiny, který se v České republice rozvíjí od poč. 90. let 20. století. Uplatnění této metody prospekce přineslo v tomto ohledu kvalitativně zcela nový typ archeologické evidence. Před objevením velkého příkopového ohrazení v Klech na samém počátku 21. století nebyly podobné typy objektů v prostoru Čech vůbec známy. Podobný nárůst nálezové základny lze pozorovat s roustocí intenzitou leteckého archeologického průzkumu v poslední čtvrtině 20. století také v Anglii. Zjištění výskytu těchto monumentů samo o sobě nepřispělo k interpretaci jejich účelu a problematická zůstávala často i jejich datace. Z těchto důvodů jsme se rozhodli započít projekt, který by překročil tyto dosavadní limity poznání vzhledem k ověření stáří a kulturní příslušnosti jednotlivých objektů, ale především přispěl k objesnění jejich funkce. V roce 2015 jsme zahájili řešení projektu “Časně eneolitická příkopová ohrazení v Čechách: interpretace jejich účelu a společenského významu” (GA15-02453S). V rámci projektu byla zkoumána 3 příkopová ohrazení, která dnes můžeme s jistotou zařadit do časného eneolitu. Jedná se o lokality Chleby (okr. Nymburk), Kly (okr. Mělník) a Vrbno (okr. Mělník). Výzkum se na těchto lokalitách zaměřil na jejich chronologii, způsob konstrukce, stopy užívání, vývoje a zániku ohrazení. Vzhledem ke komplexnímu charakteru řešených otázek, které vyžadovaly archeologické, ale též pedologické a pedochemické postupy, byl vytvořen interdisciplinární výzkumný tým, jehož jádrem byli pracovníci Katedry archeologie FF ZČU v Plzni a Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Hlavím cílem projektu tedy byla interpretace účelu příkopových ohrazení v eneolitické společnosti, přičemž základní řešenou otázkou bylo, zda tyto objekty sloužily jako místa provozování náboženských obřadů, pohřebních praktik, uctívání kultu předků a do jaké míry zde docházelo k prolínání sakrálních a profánních aktivit. Vzhledem k tomu, že příkopová ohrazení jsou jen jednou z forem projevu rituálních aktivit časně eneolitických komunit, věnujeme v této publikaci pozornost i dalším dokladům společenských a duchovních obřadů. Je to především otázka charakteru pohřebního ritu a zacházení s ostatky předků. S tím souvisí jak využívání ohrazených poloh, tak budování pohřebních staveb v podobě dlouhých mohyl. Vzhledem k indiciím výskytu hovězích lebek a celých picích keramických nádob v prostoru ohrazených poloh, věnujeme pozornost také dokladům významu chovu dobytka a kultu býka u zemědělských komunit a významu picích rituálů pro společnosti pozdní doby kamenné. Vyjádříme se též k povaze eneolitického válečnictví, se kterým bývají někdy ohrazené areály spojovány.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

<a href="/en/project/GA15-02453S" target="_blank" >GA15-02453S: Proto-eneolithic enclosures in Bohemia. Interpretation of their purpose and social meaning</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-261-0851-1

Number of pages

342

Publisher name

Západočeská univerzita v Plzni

Place of publication

Plzeň

UT code for WoS book

—