Philosophy and science in Zola's novel Doctor Pascal

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F23%3A43970562" target="_blank" >RIV/49777513:23330/23:43970562 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Filosofie a věda v Zolově románu Doktor Pascal

Original language description

Émile Zola se stal tváří francouzského naturalismu 19. století. Za jeho nejslavnější sérií dvaceti románů Rougon-Macquart je ambiciózní cíl, povznést literaturu na úroveň vědy. Naturalistická literatura se obrací k člověku a prozkoumává jeho přirozenost. V článku Experimentální román Zola staví do analogie principy experimentální medicíny, které obhajoval francouzský vědec C. Bernard, s principy literatury. Stejně jako dokáže medicína svými metodami dospět k poznání tělesnosti, měla by literatura podobnými metodami dojít k poznání lidského nitra. Tato část příspěvku se zaměří na výše zmíněný článek a představí východiska Zolova naturalistického projektu. Ve druhé kapitole Doktora Pascala jsou hutným způsobem představeny typy dědičnosti, které Zola nalezl u dobových lékařů a výzkumníků (J. Déjerine, P. Lucas). Jejich díla pečlivě četl a psal si k nim vlastní poznámky. Mnohost klíčů, dle kterých se mohou přenášet jak pozitivní, především pak negativní znaky na další generaci, utvrzuje čtenáře, že román je završujícím dílem celé ságy sledující rod Rougon- Macquartů. Literární postava doktora pečlivě sleduje dědičné znaky na bohatém materiálu vlastního rodu, skrze Pascala však hovoří především Zola sám. Perspektivu Pascala/Zoly dešifrujeme skrze filosofickou interpretaci F. Arnauda. V Zolových románech nejsou patrné jen otisky dobové vědy, ale i dobové filosofie vědy. Jedním z jeho hlavních zdrojů na tomto poli byl C. Bernard, který chtěl přesunout medicínu z oblasti umění do oblasti vědy. Totéž chtěl provést Zola s románem. Bernardův Úvod do studia experimentální medicíny, který slouží Zolovi jako východisko, je mnohem více než jen uvedením do studia konkrétního oboru. Je to dílo náležející do francouzské epistemologické tradice, která se kriticky vymezuje proti takovému pojetí vědy, jak je prezentována v Comtově pozitivní filosofii. V případě Bernarda to budeme ilustrovat zejména na jeho snaze o rehabilitaci pojmu příčiny, na jeho pojetí faktů, které nikdy nejsou čisté, a na zdůrazňování role hypotézy ve vědě.

Czech name

Filosofie a věda v Zolově románu Doktor Pascal

Czech description

Émile Zola se stal tváří francouzského naturalismu 19. století. Za jeho nejslavnější sérií dvaceti románů Rougon-Macquart je ambiciózní cíl, povznést literaturu na úroveň vědy. Naturalistická literatura se obrací k člověku a prozkoumává jeho přirozenost. V článku Experimentální román Zola staví do analogie principy experimentální medicíny, které obhajoval francouzský vědec C. Bernard, s principy literatury. Stejně jako dokáže medicína svými metodami dospět k poznání tělesnosti, měla by literatura podobnými metodami dojít k poznání lidského nitra. Tato část příspěvku se zaměří na výše zmíněný článek a představí východiska Zolova naturalistického projektu. Ve druhé kapitole Doktora Pascala jsou hutným způsobem představeny typy dědičnosti, které Zola nalezl u dobových lékařů a výzkumníků (J. Déjerine, P. Lucas). Jejich díla pečlivě četl a psal si k nim vlastní poznámky. Mnohost klíčů, dle kterých se mohou přenášet jak pozitivní, především pak negativní znaky na další generaci, utvrzuje čtenáře, že román je završujícím dílem celé ságy sledující rod Rougon- Macquartů. Literární postava doktora pečlivě sleduje dědičné znaky na bohatém materiálu vlastního rodu, skrze Pascala však hovoří především Zola sám. Perspektivu Pascala/Zoly dešifrujeme skrze filosofickou interpretaci F. Arnauda. V Zolových románech nejsou patrné jen otisky dobové vědy, ale i dobové filosofie vědy. Jedním z jeho hlavních zdrojů na tomto poli byl C. Bernard, který chtěl přesunout medicínu z oblasti umění do oblasti vědy. Totéž chtěl provést Zola s románem. Bernardův Úvod do studia experimentální medicíny, který slouží Zolovi jako východisko, je mnohem více než jen uvedením do studia konkrétního oboru. Je to dílo náležející do francouzské epistemologické tradice, která se kriticky vymezuje proti takovému pojetí vědy, jak je prezentována v Comtově pozitivní filosofii. V případě Bernarda to budeme ilustrovat zejména na jeho snaze o rehabilitaci pojmu příčiny, na jeho pojetí faktů, které nikdy nejsou čisté, a na zdůrazňování role hypotézy ve vědě.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů