The Boundless Earth of Xenophanes of Colophon

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F23%3A43973657" target="_blank" >RIV/49777513:23330/23:43973657 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.ics.cas.cz/upload/__files/LF2023_3a4.pdf" target="_blank" >https://www.ics.cas.cz/upload/__files/LF2023_3a4.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Bezmezná Země Xenofana z Kolofónu

Original language description

Kosmologie Xenofana z Kolofónu obsahuje řadu nejasných míst. Dochované texty se především shodují v tom, že měl pokládat Zemi v dolním směru za bezmeznou. Badatelé se následně zpravidla domnívají, že povrch Země tvořil jedinou hranici oddělující Zemi a nebe. Země se buď rozkládala bezmezně směrem dolů, přičemž se nad jejím povrchem po přímé dráze pohybovala do nekonečna stále nová nebeská tělesa, nebo vyplňovala dolní polovinu sférického univerza a nebeská tělesa pravidelně vznikala a zanikala. Zmínkám o bezmeznosti Země však můžeme spíše rozumět ve smyslu Země považované za dolní dimenzi celého univerza. Země přitom byla pokládána za omezenou a nad jejím povrchem se prostíralo nebe. Nebeská tělesa byla stálá, měla meteorologickou povahu a obíhala nad plochou Zemí po kruhových drahách. Ačkoli se u Xenofana setkáváme s kulovým tvarem boha i veškerenstva, lze soudit, že koncepce sférického univerza pochází až od Parmenida. Přestože je Xenofanés s eleaty často spojován, jeho kosmologie i pojetí Země ve skutečnosti plně náležely do iónské tradice. Navíc lze soudit, že nejasná místa Xenofanovy kosmologie jsou často důsledkem původních básnických vyjádření, která doxografie různě interpretovala.

Czech name

Bezmezná Země Xenofana z Kolofónu

Czech description

Kosmologie Xenofana z Kolofónu obsahuje řadu nejasných míst. Dochované texty se především shodují v tom, že měl pokládat Zemi v dolním směru za bezmeznou. Badatelé se následně zpravidla domnívají, že povrch Země tvořil jedinou hranici oddělující Zemi a nebe. Země se buď rozkládala bezmezně směrem dolů, přičemž se nad jejím povrchem po přímé dráze pohybovala do nekonečna stále nová nebeská tělesa, nebo vyplňovala dolní polovinu sférického univerza a nebeská tělesa pravidelně vznikala a zanikala. Zmínkám o bezmeznosti Země však můžeme spíše rozumět ve smyslu Země považované za dolní dimenzi celého univerza. Země přitom byla pokládána za omezenou a nad jejím povrchem se prostíralo nebe. Nebeská tělesa byla stálá, měla meteorologickou povahu a obíhala nad plochou Zemí po kruhových drahách. Ačkoli se u Xenofana setkáváme s kulovým tvarem boha i veškerenstva, lze soudit, že koncepce sférického univerza pochází až od Parmenida. Přestože je Xenofanés s eleaty často spojován, jeho kosmologie i pojetí Země ve skutečnosti plně náležely do iónské tradice. Navíc lze soudit, že nejasná místa Xenofanovy kosmologie jsou často důsledkem původních básnických vyjádření, která doxografie různě interpretovala.

Type

J_imp - Article in a specialist periodical, which is included in the Web of Science database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

<a href="/en/project/GA22-15785S" target="_blank" >GA22-15785S: The Development of Presocratic Cosmologies and Its Implications for Conceptions of the Classical Era</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Listy filologické

ISSN

0024-4457

e-ISSN

2570-9410

Volume of the periodical

146

Issue of the periodical within the volume

3-4

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

32

Pages from-to

261-292

UT code for WoS article

001246199500001

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85202926442