German Written Burgher Historiography of the Bohemian North and Northwest during the Thirty Years’ War

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23420%2F18%3A43956988" target="_blank" >RIV/49777513:23420/18:43956988 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://hdl.handle.net/11025/36571" target="_blank" >http://hdl.handle.net/11025/36571</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Německy psaná měšťanská historiografie českého severu a severozápadu za třicetileté války

Original language description

Exponovanou dobu třicetileté války mimo jiné připomínají, často velmi barvitě a tudíž čtenářsky atraktivně, měšťanské kroniky a paměti. Ty české (Mikuláš Dačický, Jiří Kezelius, Václav F. Kocmánek a další) se již většinou dočkaly své novodobé edice – a situace se začíná pomalu zlepšovat i na poli vydávání písemných památek z německojazyčného urbánního prostředí, když jen v posledních pár letech došlo k publikování českolipské kroniky měšťana a pekaře Hanse Kriescheho, pamětí koželuha a bývalého bergmistra Michela Stüelera z Krupky a k výzkumu života a díla chomutovského městského písaře a radního Andrease Augustina Fiedlera. Právě jejich práce a osudy předkládaný článek analyzuje společně s mnohem méně poznanými analistickými počiny kantora z Benešova nad Ploučnicí Christiana Haufa, chabařovického Barthela Habela a dvěma autorsky neznámými texty o dobytí mosteckého hradu Švédy roku 1646, patrně z per tamních měšťanů. Kromě Fiedlera a autorů obou mosteckých dokumentů začali všichni uvedení psát již v době předbělohorské, Kriesche však jen do roku 1621, Hauf nesystematicky do roku 1628 a Habel do roku 1632, takže pouze paměti Michela Stüelera pokrývaly celé válečné období, ačkoli se do dnešních dob v opise dochovala pouze část s údaji z let 1629–1649. Originály jsou mostecké texty, Kriescheho kronika, Fiedlerova kronika i kronika Habelova, navzdory v literatuře opakovanému tvrzení, že její autograf se nedochoval. Hauf je znám z přepisu z 18. století a Stüeler jen z přepisu novodobého. Literárně a jazykově vyniká pouze Fiedlerovo dílo, spíše kolektanea než kronika, ambiciózní práce, unikátní navíc i svým vyprávěcím záběrem od počátků světa do autorových dob a třemi dimenzemi svých zápisů (svět, Čechy, chomutovský region). Každá z kronik a pamětí má nicméně naprosto mimořádný význam pro regionální historii, např. pro starší dějiny Chabařovic je Habelova kronika primárním zdrojem. Stüelerovy zápisky pak dávají nahlédnout jak do myšlení tehdejšího měšťana, tak do nejintimnějších sfér jeho privátního života. Do budoucna jistě nelze vyloučit ani nálezy dalších narativních pramenů z jazykově německého prostředí českého severu a severozápadu, tím spíš, že řada archivních fondů tamních měst zůstává dosud nezpracována.

Czech name

Německy psaná měšťanská historiografie českého severu a severozápadu za třicetileté války

Czech description

Exponovanou dobu třicetileté války mimo jiné připomínají, často velmi barvitě a tudíž čtenářsky atraktivně, měšťanské kroniky a paměti. Ty české (Mikuláš Dačický, Jiří Kezelius, Václav F. Kocmánek a další) se již většinou dočkaly své novodobé edice – a situace se začíná pomalu zlepšovat i na poli vydávání písemných památek z německojazyčného urbánního prostředí, když jen v posledních pár letech došlo k publikování českolipské kroniky měšťana a pekaře Hanse Kriescheho, pamětí koželuha a bývalého bergmistra Michela Stüelera z Krupky a k výzkumu života a díla chomutovského městského písaře a radního Andrease Augustina Fiedlera. Právě jejich práce a osudy předkládaný článek analyzuje společně s mnohem méně poznanými analistickými počiny kantora z Benešova nad Ploučnicí Christiana Haufa, chabařovického Barthela Habela a dvěma autorsky neznámými texty o dobytí mosteckého hradu Švédy roku 1646, patrně z per tamních měšťanů. Kromě Fiedlera a autorů obou mosteckých dokumentů začali všichni uvedení psát již v době předbělohorské, Kriesche však jen do roku 1621, Hauf nesystematicky do roku 1628 a Habel do roku 1632, takže pouze paměti Michela Stüelera pokrývaly celé válečné období, ačkoli se do dnešních dob v opise dochovala pouze část s údaji z let 1629–1649. Originály jsou mostecké texty, Kriescheho kronika, Fiedlerova kronika i kronika Habelova, navzdory v literatuře opakovanému tvrzení, že její autograf se nedochoval. Hauf je znám z přepisu z 18. století a Stüeler jen z přepisu novodobého. Literárně a jazykově vyniká pouze Fiedlerovo dílo, spíše kolektanea než kronika, ambiciózní práce, unikátní navíc i svým vyprávěcím záběrem od počátků světa do autorových dob a třemi dimenzemi svých zápisů (svět, Čechy, chomutovský region). Každá z kronik a pamětí má nicméně naprosto mimořádný význam pro regionální historii, např. pro starší dějiny Chabařovic je Habelova kronika primárním zdrojem. Stüelerovy zápisky pak dávají nahlédnout jak do myšlení tehdejšího měšťana, tak do nejintimnějších sfér jeho privátního života. Do budoucna jistě nelze vyloučit ani nálezy dalších narativních pramenů z jazykově německého prostředí českého severu a severozápadu, tím spíš, že řada archivních fondů tamních měst zůstává dosud nezpracována.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Documenta Pragensia

ISSN

0231-7443

e-ISSN

—

Volume of the periodical

37

Issue of the periodical within the volume

2018

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

17

Pages from-to

439-455

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—