Czech psychological novel in literary education at secondary school

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23420%2F23%3A43970903" target="_blank" >RIV/49777513:23420/23:43970903 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://dx.doi.org/10.24132/ZCU.2023.11962" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.24132/ZCU.2023.11962</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.24132/ZCU.2023.11962" target="_blank" >10.24132/ZCU.2023.11962</a>

Result language

čeština

Original language name

Český psychologický román v literární výchově na střední škole

Original language description

Předkládaná monografie vymezuje český psychologický román jako žánr a jako učivo, rovněž pak představuje atraktivní a zároveň efektivní konstruktivistické postupy, jež by žákovi pomohly k pochopení estetického sdělení dané umělecké literatury. Pokus o vlastní genologické vymezení psychologického románu se opírá o hermeneutickou analýzu vybraných uměleckých textů a o studium literárněvědných prací. V té souvislosti bylo nutné polemicky se vymezit vůči dobově poplatné monografii Psychologická próza od sovětské literární kritičky a teoretičky Lydie Ginzburgové. Konfrontace interpretačních závěrů o české psychologické próze s tezemi Lydie Ginzburgové přinesla tato zjištění. Zaprvé: Kontemplativní obrazy postav neobstojí jako určující znak psychologického románu, podřizují-li se ději, a ne naopak. Zadruhé: Sociální status literární postavy nebo společensko-historické okolnosti děje sice determinují (mohou determinovat) protagonistův vnitřní svět, avšak sociálně-historický aspekt v podmíněnosti zobrazené psychiky nemusí být ten nejdůležitější. Psychologickou prózu více než societa jako taková zajímá dramatická změna v ní, která psychiku postavy uvádí do pohybu, vyprovokovává její vývoj, aktivizuje do té doby latentní predispozice lidské psychiky. Zatřetí: Byť je psychologie postavy převážně mimeticky zobrazována, nutně nemusí být věrohodná, tj. výsledkem známé životní materie. Též vyfabulovaný (vykonstruovaný) obraz psychiky, který nemá předobraz v realitě, může být významově nosnou zprávou o člověku, sondou do jeho duše. Začtvrté: Mnohovrstevnatost psýchy spočívá i v racionální nepostižitelnosti nitra, tj. v tajemství, které nemusí být objasněné logikou (mechanismem všudypřítomné podmíněnosti), ale které vyplývá z vnitřní svobody jedince. Právě nenormativnost a nepředvídatelnost psýchy konstituuje žánrový znak psychologické prózy. Poznatky o českém psychologickém románu jako žánru však nejsou hlavním cílem této práce, nýbrž východiskem jak pro didaktickou transformaci těchto odborných informací do učiva, tak pro výzkum středoškolských učebnic. Monografie, která má plně didaktický charakter (výjimkou je kapitola Psychologický román jako žánr), je koncipována tak, aby sledovala tři na sebe navazující otázky: Proč? Co? Jak?Odpověď na otázku – proč vyučovat psychologický román v literární výchově na střední škole – je hledána v kapitole Psychologický román jako učivo. Poměřováním vazeb mezi očekávanými výstupy literární komunikace definovanými podle RVP G, psychologickým románem jako žánrem, čtenářskými zájmy a kompetencemi adolescenta je zde vyvozován obsah poznatkové, komunikační i formativní (hodnotové) složky učiva o psychologickém románu. Naukovou část učiva o psychologickém románu tvoří (mělo by tvořit) především poznávání psychologie postavy v narativním diskurzu, tj. ve způsobu, jímž je obraz nitra zprostředkován. Právě prizmatem protagonistovy psýchy je zakoušen (zobrazován) děj i časoprostor (například reflexe reminiscenčního děje nebo dialektický vztah mezi postavou a prostředím). Vedle zmíněných literárněteoretických znalostí o psychologickém románu byl do poznatkové složky učiva zařazen i historický vývoj daného žánru včetně informací o jeho významných představitelích. Dále sem byly začleněny i poznatky neliterárního charakteru, jež byly dány mezipředmětovými vazbami zejména na psychologii, etiku a dějepis. Formativní část učiva, která přispívá k utváření mravních a jiných hodnotových postojů žáka, byla vymezena pomocí analogií fikčních a žitých situací. Komunikační složka učiva zahrnuje četbu a její reflexi, tj. komplexně (ne kompletně) pojatou didaktickou interpretaci (ideálně aktivizovanou tvůrčími metodami). Pomocí těchto metod se utváří a vzájemně propojuje poznatková a formativní složka učiva. V navazující kapitole Psychologický román v přípravě učitele na výuku jsou pak k vybraným českým psychologickým románům, resp. k jejich textovým pasážím navrhovány didaktické aparáty, tj. otázky a úkoly, jimiž by bylo možné toto žánrově pojaté učivo naplňovat ve všech jeho složkách. Otázka „Co“ je pokládána v kapitole Výzkumná sonda do učebnic literatury. Cílem daného šetření bylo zjistit, co je ve středoškolských učebnicích literární výchovy považováno za učivo o českém psychologickém románu a zda didaktické aparáty čítanek sledují žánrové znaky vybraných textů. Za největší didaktický prohřešek učebnic byly označeny tyto nedostatky. Zaprvé chybějící nebo nedostatečná definice žánru, zadruhé rezignace učebnic na mapování vývoje žánru a zatřetí didaktické aparáty čítanek, v nichž žánrové aspekty textů, které mají reprezentovat psychologický román, nejsou vytčeny jako učivo. Otázka „Jak“ je řešena v kapitole Metody a tvořivá expresivita při výuce psychologického románu. Zde jsou navrhovány postupy, které by byly vhodné pro efektivní, interpretačně zaměřenou práci s konkrétními psychologickými romány. Inspirace k nim je čerpána z oblasti tvůrčího psaní, tvořivé dramatiky či z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příloha obsahuje odučené výukové lekce založené na četbě a tvořivé didaktické interpretaci vybraných psychologických románů.

Czech name

Český psychologický román v literární výchově na střední škole

Czech description

Předkládaná monografie vymezuje český psychologický román jako žánr a jako učivo, rovněž pak představuje atraktivní a zároveň efektivní konstruktivistické postupy, jež by žákovi pomohly k pochopení estetického sdělení dané umělecké literatury. Pokus o vlastní genologické vymezení psychologického románu se opírá o hermeneutickou analýzu vybraných uměleckých textů a o studium literárněvědných prací. V té souvislosti bylo nutné polemicky se vymezit vůči dobově poplatné monografii Psychologická próza od sovětské literární kritičky a teoretičky Lydie Ginzburgové. Konfrontace interpretačních závěrů o české psychologické próze s tezemi Lydie Ginzburgové přinesla tato zjištění. Zaprvé: Kontemplativní obrazy postav neobstojí jako určující znak psychologického románu, podřizují-li se ději, a ne naopak. Zadruhé: Sociální status literární postavy nebo společensko-historické okolnosti děje sice determinují (mohou determinovat) protagonistův vnitřní svět, avšak sociálně-historický aspekt v podmíněnosti zobrazené psychiky nemusí být ten nejdůležitější. Psychologickou prózu více než societa jako taková zajímá dramatická změna v ní, která psychiku postavy uvádí do pohybu, vyprovokovává její vývoj, aktivizuje do té doby latentní predispozice lidské psychiky. Zatřetí: Byť je psychologie postavy převážně mimeticky zobrazována, nutně nemusí být věrohodná, tj. výsledkem známé životní materie. Též vyfabulovaný (vykonstruovaný) obraz psychiky, který nemá předobraz v realitě, může být významově nosnou zprávou o člověku, sondou do jeho duše. Začtvrté: Mnohovrstevnatost psýchy spočívá i v racionální nepostižitelnosti nitra, tj. v tajemství, které nemusí být objasněné logikou (mechanismem všudypřítomné podmíněnosti), ale které vyplývá z vnitřní svobody jedince. Právě nenormativnost a nepředvídatelnost psýchy konstituuje žánrový znak psychologické prózy. Poznatky o českém psychologickém románu jako žánru však nejsou hlavním cílem této práce, nýbrž východiskem jak pro didaktickou transformaci těchto odborných informací do učiva, tak pro výzkum středoškolských učebnic. Monografie, která má plně didaktický charakter (výjimkou je kapitola Psychologický román jako žánr), je koncipována tak, aby sledovala tři na sebe navazující otázky: Proč? Co? Jak?Odpověď na otázku – proč vyučovat psychologický román v literární výchově na střední škole – je hledána v kapitole Psychologický román jako učivo. Poměřováním vazeb mezi očekávanými výstupy literární komunikace definovanými podle RVP G, psychologickým románem jako žánrem, čtenářskými zájmy a kompetencemi adolescenta je zde vyvozován obsah poznatkové, komunikační i formativní (hodnotové) složky učiva o psychologickém románu. Naukovou část učiva o psychologickém románu tvoří (mělo by tvořit) především poznávání psychologie postavy v narativním diskurzu, tj. ve způsobu, jímž je obraz nitra zprostředkován. Právě prizmatem protagonistovy psýchy je zakoušen (zobrazován) děj i časoprostor (například reflexe reminiscenčního děje nebo dialektický vztah mezi postavou a prostředím). Vedle zmíněných literárněteoretických znalostí o psychologickém románu byl do poznatkové složky učiva zařazen i historický vývoj daného žánru včetně informací o jeho významných představitelích. Dále sem byly začleněny i poznatky neliterárního charakteru, jež byly dány mezipředmětovými vazbami zejména na psychologii, etiku a dějepis. Formativní část učiva, která přispívá k utváření mravních a jiných hodnotových postojů žáka, byla vymezena pomocí analogií fikčních a žitých situací. Komunikační složka učiva zahrnuje četbu a její reflexi, tj. komplexně (ne kompletně) pojatou didaktickou interpretaci (ideálně aktivizovanou tvůrčími metodami). Pomocí těchto metod se utváří a vzájemně propojuje poznatková a formativní složka učiva. V navazující kapitole Psychologický román v přípravě učitele na výuku jsou pak k vybraným českým psychologickým románům, resp. k jejich textovým pasážím navrhovány didaktické aparáty, tj. otázky a úkoly, jimiž by bylo možné toto žánrově pojaté učivo naplňovat ve všech jeho složkách. Otázka „Co“ je pokládána v kapitole Výzkumná sonda do učebnic literatury. Cílem daného šetření bylo zjistit, co je ve středoškolských učebnicích literární výchovy považováno za učivo o českém psychologickém románu a zda didaktické aparáty čítanek sledují žánrové znaky vybraných textů. Za největší didaktický prohřešek učebnic byly označeny tyto nedostatky. Zaprvé chybějící nebo nedostatečná definice žánru, zadruhé rezignace učebnic na mapování vývoje žánru a zatřetí didaktické aparáty čítanek, v nichž žánrové aspekty textů, které mají reprezentovat psychologický román, nejsou vytčeny jako učivo. Otázka „Jak“ je řešena v kapitole Metody a tvořivá expresivita při výuce psychologického románu. Zde jsou navrhovány postupy, které by byly vhodné pro efektivní, interpretačně zaměřenou práci s konkrétními psychologickými romány. Inspirace k nim je čerpána z oblasti tvůrčího psaní, tvořivé dramatiky či z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příloha obsahuje odučené výukové lekce založené na četbě a tvořivé didaktické interpretaci vybraných psychologických románů.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů