Health literacy of selected groups in the South Bohemian Region

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12110%2F18%3A43898507" target="_blank" >RIV/60076658:12110/18:43898507 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje

Original language description

Teoretická východiska: Zdravotní gramotnost přispívá ke zlepšení zdraví, posiluje schopnost lidí rozhodovat se v každodenním životě, tak aby to bylo prospěšné pro jejich zdraví, a zároveň zvyšuje účinnost, efektivitu i kvalitu zdravotnického systému. Cíl: Cílem této studie je poukázat na některá specifika jednotlivých cílových skupin, týkající se zdravotní gramotnosti v Jihočeském kraji a provést srovnání zdravotní gramotnosti jednotlivých cílových skupin u dětí a adolescentů, dospělé populace, seniorů, občanů žijících pod hranicí chudoby a Romů, žijících v domácím prostředí. Smyslem výzkumu bylo vymezit potřebu zdravotní gramotnosti z různých hledisek – věku, genderu – pohlaví, socioekonomického statusu a popsání kompetencí zdravotnických pracovníků v oblasti zdravotní gramotnosti se zaměřením na péči o zdraví ve vybraných skupinách obyvatelstva. Na šetření se podílelo šest týmů, které byly zaměřeny na děti a adolescenty, dospělé, seniory, Romy, občany pod hranicí chudoby a zdravotníky v primární zdravotní péči (lékaře a všeobecné sestry). Metodika: Šetření bude realizováno za využití kvalitativně kvantitativních metod. Kvalitativní fáze výzkumu byla realizována prostřednictvím hloubkových rozhovorů u cílových skupin – kódováním nebo kategorizací dat v programu Atlas-ti. Kvantitativní výzkum byl koncipován jako sociologický dle projektu a s využitím výzkumných instrumentů, zpracovaných Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity. Šlo o rozhovor, jehož struktura byla odvozena od standardizovaného dotazníku určeného k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva Evropské unie HLS-EU-Q16 (Evropský dotazník pro průzkum zdravotní gramotnosti) doplněného o několik otázek sociodemografického charakteru, hodnocení subjektivního zdravotního stavu a zdravotního chování. Terénní šetření bylo provedeno technikou řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) v období od 1. 1. do 30. 5. 2017. V rámci výzkumu zdravotní gramotnosti bylo provedeno šetření u 1 698 respondentů následujících cílových skupin: děti a adolescenti (302 respondentů), dospělá populace (303 respondentů), senioři (326 respondentů), občané žijící pod hranicí chudoby (300 respondentů), Romové (301 respondentů), zdravotníci – lékaři a sestry (166 respondentů). Výsledky: Naše šetření prokázalo obdobné výsledky jako šetření realizované v ČR, které oproti 47,6 % respondentů v osmi evropských zemích vykazuje téměř v 60 % (59,4 %) neadekvátní nebo problematickou celkovou zdravotní gramotnost české dospělé populace (Kučera et al., 2016). Neadekvátní nebo problematická zdravotní gramotnost významně častěji byla uváděna u osob žijících pod hranicí chudoby (66,2 %), u romské minority (62,5 %) a u seniorů (61,1 %). Dostatečná zdravotní gramotnost byla významně častěji prokázána u dětí, adolescentů (52 %) a dospělých (51 %). Omezení této studie spočívalo ve zvolení kratší verze dotazníku – 16 položek a zkoumaných cílových skupin pouze v Jihočeském kraji. Rozdíl ve výsledcích výzkumu uvedeném v článku Kučery et al. (2016) a naším výzkumem lze spatřovat v tom, že ve výzkumu realizovaném v ČR u dospělé populace byli zahrnuti dospělí od 15 let a v našem výzkumu děti, adolescenti a senioři tvořili vydělenou skupinu. Dále byla ve výzkumu realizovaném v ČR celková úroveň zdravotní gramotnosti sledovaná na škále: neadekvátní – problematická – dostatečná – excelentní, zatímco v našem šetření byla škála neadekvátní – problematická – dostatečná, z důvodu menšího počtu respondentů u jednotlivých cílových skupin. Závěr: Ke zdravotní gramotnosti je nutné přistupovat diferencovaně. Výzkum v oblasti zdravotní gramotnosti by se měl v nejbližších letech v České republice zaměřit především na vybrané cílové skupiny, jako jsou senioři, osoby žijící pod hranicí chudoby a Romy, u kterých by bylo nutné se věnovat nejen zdravotní, ale též sociální intervenci. Zlepšení sociálních podmínek by mělo mít vliv na životní styl a vést k omezení rizikového chování. Je třeba zaměřit pozornost na zlepšení zdravotní gramotnosti deprivovaných skupin obyvatelstva, neboť jejich životní styl je většinou nezdravý (kouření, alkoholismus, obezita apod.) a pouhá edukace a informování nemůže přinést požadované výsledky. Zdravotní gramotnost a její rozvoj by měl být založen na kvalifikovaných analýzách.

Czech name

Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje

Czech description

Teoretická východiska: Zdravotní gramotnost přispívá ke zlepšení zdraví, posiluje schopnost lidí rozhodovat se v každodenním životě, tak aby to bylo prospěšné pro jejich zdraví, a zároveň zvyšuje účinnost, efektivitu i kvalitu zdravotnického systému. Cíl: Cílem této studie je poukázat na některá specifika jednotlivých cílových skupin, týkající se zdravotní gramotnosti v Jihočeském kraji a provést srovnání zdravotní gramotnosti jednotlivých cílových skupin u dětí a adolescentů, dospělé populace, seniorů, občanů žijících pod hranicí chudoby a Romů, žijících v domácím prostředí. Smyslem výzkumu bylo vymezit potřebu zdravotní gramotnosti z různých hledisek – věku, genderu – pohlaví, socioekonomického statusu a popsání kompetencí zdravotnických pracovníků v oblasti zdravotní gramotnosti se zaměřením na péči o zdraví ve vybraných skupinách obyvatelstva. Na šetření se podílelo šest týmů, které byly zaměřeny na děti a adolescenty, dospělé, seniory, Romy, občany pod hranicí chudoby a zdravotníky v primární zdravotní péči (lékaře a všeobecné sestry). Metodika: Šetření bude realizováno za využití kvalitativně kvantitativních metod. Kvalitativní fáze výzkumu byla realizována prostřednictvím hloubkových rozhovorů u cílových skupin – kódováním nebo kategorizací dat v programu Atlas-ti. Kvantitativní výzkum byl koncipován jako sociologický dle projektu a s využitím výzkumných instrumentů, zpracovaných Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity. Šlo o rozhovor, jehož struktura byla odvozena od standardizovaného dotazníku určeného k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva Evropské unie HLS-EU-Q16 (Evropský dotazník pro průzkum zdravotní gramotnosti) doplněného o několik otázek sociodemografického charakteru, hodnocení subjektivního zdravotního stavu a zdravotního chování. Terénní šetření bylo provedeno technikou řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) v období od 1. 1. do 30. 5. 2017. V rámci výzkumu zdravotní gramotnosti bylo provedeno šetření u 1 698 respondentů následujících cílových skupin: děti a adolescenti (302 respondentů), dospělá populace (303 respondentů), senioři (326 respondentů), občané žijící pod hranicí chudoby (300 respondentů), Romové (301 respondentů), zdravotníci – lékaři a sestry (166 respondentů). Výsledky: Naše šetření prokázalo obdobné výsledky jako šetření realizované v ČR, které oproti 47,6 % respondentů v osmi evropských zemích vykazuje téměř v 60 % (59,4 %) neadekvátní nebo problematickou celkovou zdravotní gramotnost české dospělé populace (Kučera et al., 2016). Neadekvátní nebo problematická zdravotní gramotnost významně častěji byla uváděna u osob žijících pod hranicí chudoby (66,2 %), u romské minority (62,5 %) a u seniorů (61,1 %). Dostatečná zdravotní gramotnost byla významně častěji prokázána u dětí, adolescentů (52 %) a dospělých (51 %). Omezení této studie spočívalo ve zvolení kratší verze dotazníku – 16 položek a zkoumaných cílových skupin pouze v Jihočeském kraji. Rozdíl ve výsledcích výzkumu uvedeném v článku Kučery et al. (2016) a naším výzkumem lze spatřovat v tom, že ve výzkumu realizovaném v ČR u dospělé populace byli zahrnuti dospělí od 15 let a v našem výzkumu děti, adolescenti a senioři tvořili vydělenou skupinu. Dále byla ve výzkumu realizovaném v ČR celková úroveň zdravotní gramotnosti sledovaná na škále: neadekvátní – problematická – dostatečná – excelentní, zatímco v našem šetření byla škála neadekvátní – problematická – dostatečná, z důvodu menšího počtu respondentů u jednotlivých cílových skupin. Závěr: Ke zdravotní gramotnosti je nutné přistupovat diferencovaně. Výzkum v oblasti zdravotní gramotnosti by se měl v nejbližších letech v České republice zaměřit především na vybrané cílové skupiny, jako jsou senioři, osoby žijící pod hranicí chudoby a Romy, u kterých by bylo nutné se věnovat nejen zdravotní, ale též sociální intervenci. Zlepšení sociálních podmínek by mělo mít vliv na životní styl a vést k omezení rizikového chování. Je třeba zaměřit pozornost na zlepšení zdravotní gramotnosti deprivovaných skupin obyvatelstva, neboť jejich životní styl je většinou nezdravý (kouření, alkoholismus, obezita apod.) a pouhá edukace a informování nemůže přinést požadované výsledky. Zdravotní gramotnost a její rozvoj by měl být založen na kvalifikovaných analýzách.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

30307 - Nursing

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-271-2201-1

Number of pages

176

Publisher name

Grada Publishing

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—