Social work within a coordinated rehabilitation system for clients after acquired brain injury (especially strokes) with special attention directed toward intervention in terms of social work, physiotherapy, occupational therapy, and other selected professions

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12110%2F20%3A43901537" target="_blank" >RIV/60076658:12110/20:43901537 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2020_124343" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2020_124343</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2020_124343" target="_blank" >10.32725/zsf.2020_124343</a>

Result language

čeština

Original language name

Sociální práce v systému koordinované rehabilitace u klientů po získaném poškození mozku (zejména CMP) se zvláštním zřetelem na intervenci z hlediska sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí

Original language description

Tato publikace byla napsána s cílem seznámit odbornou i laickou veřejnost s problematikou sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí, které jsou součástí koordinované rehabilitace u specifické cílové skupiny – lidí po získaném poškození mozku. Podle odhadů Světové banky a Světové zdravotnické organizace (World Bank, 2019; WHO, 2011) žije na Zemi jeden bilion lidí (cca 15 % populace) s nějakou formou disability, přičemž vyšší výskyt je patrný v rozvojových zemích. V Evropě do konce roku 2020 budou lidé se zdravotním postižením představovat až jednu pětinu populace (Employment, Social Affairs &amp; Inclusion European Commission, 2019). Cévní mozková příhoda jako podmnožina „poškození mozku“ je označována za „tichou epidemii“ (Medley and Powel, 2010). Je tedy zřejmé, že péče o lidi s CMP představuje jedno z klíčových témat pro mnoho vybraných profesí. Tyto důvody a současná situace v České republice týkající se realizace koordinované rehabilitace prostřednictvím multidisciplinárního týmu (zejména neexistence legislativního zakotvení) vedla k podání projektového záměru, který představuje experimentální řešení koordinované rehabilitace u klientů v domácím prostředí. Cílem realizovaného výzkumného projektu bylo zmapovat (ve smyslu kvalitativní výzkumné strategie) a částečně změřit (ve smyslu kvantitativních metod a technik) koordinovanou rehabilitaci u klientů po získaném poškození mozku v jejich přirozeném domácím prostředí – a zároveň pomocí metod a technik sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie, medicíny, logopedie a psychologie významně napomoci klientům začít znovu žít svůj život (i přes některá omezení způsobená onemocněním). Formulace cílů vypovídá o použití smíšené výzkumné strategie. Kvalitativní část probíhala v domácím prostředí a byla zaměřena na hlubší popis sociální a zdravotní problematiky klientů po poškození mozku – technikou sběru dat byl rozhovor dle návodu a pozorování v domácím prostředí (např. posouzení bytu a jeho úprav, tak aby byl pro tyto klienty bezbariérový). Pro vyhodnocení byly použity standardizované funkční testy (FIM – Functional Independence Measure, WHO Disability Assessment Schedule 2.0), dále doplňující dotazníky pro fyzioterapeuty a sociální pracovníky. Získané výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Excel 2010. Záznamy z rozhovorů byly zpracovány v programu ATLAS.ti. Pro zhodnocení výsledků z kvantitativní části byla použita základní deskriptivní statistika (statistické testování nebylo použito s ohledem na počet informantů zapojených do studie). Pro účely výzkumu a naplnění cílů byly osloveny dvě cílové skupiny: 1) klienti po získaném poškození mozku a jejich rodinní příslušníci (celkový počet klientů – 21 osob); a 2) sociální pracovníci realizující sociální služby (byly osloveny všechny organizace v Českých Budějovicích, které mají v péči klienty po poškození mozku – tedy celkem 20; s rozhovory souhlasilo 12 z nich). Na první pohled by se zdálo, že se jedná o malou, bezvýznamnou skupinu, je však nutné zmínit i popis sběru dat, přičemž počet návštěv se u jednoho klienta pohyboval okolo počtu 56 (jednalo se o: 44 návštěv fyzioterapeuta, 6 návštěv ergoterapeuta a 6 návštěv sociálního pracovníka). Klienti byli sledováni po dobu 9 měsíců od propuštění z nemocnice (podrobný popis je možné nalézt v kapitole 2. Metodologie) a bylo jim po dobu práce v rámci projektu poskytnuto 2 201 hodin přímé péče (cca 2 hodiny na 1 návštěvu u klienta a jeho rodiny). Individualizovanou péči o klienty po získaném poškození mozku dokládá taktéž zahraniční zkušenost – i přes vědeckou potřebu získávat reprezentativní soubory, které by umožnovaly vytvořit velké datové soubory na evropské úrovni (Wade a de Jong, 2000). Předložená monografie, která se čtenáři dostala do rukou, je výsledkem tříletého úsilí rozsáhlého týmu odborníků, kteří byli zapojeni do unikátního projektu financovaného Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích nesoucí název „Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku“ (číslo projektu GAJU 138/2016/S, doba řešení: 2016–2018). O unikátnosti lze v tomto duchu hovořit zejména díky kombinaci výzkumu a významu pro praxi, neboť primárním cílem projektu bylo zmapovat (ve smyslu kvalitativní výzkumné strategie) a částečně změřit (ve smyslu standardizovaných metod a technik) koordinovanou rehabilitaci u klientů po poškození mozku v jejich přirozeném domácím prostředí – a zároveň pomocí metod a technik sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie, medicíny, logopedie a psychologie významně napomoci klientům začít znovu žít svůj život (i přes některá omezení způsobená onemocněním). Výzkum zde tedy probíhal současně s výraznou odbornou pomocí, která bohužel v České republice není komplexně nastavena a v současné době pro klienty k dispozici. Projekt si tedy kladl nejen výzkumné a praktické cíle, ale i cíl, který přesahoval regionální úroveň – a to prokázat efektivitu takto koordinované rehabilitace, která v České republice chybí. Zaměření této publikace má nejen vědecký a praktický význam, ale zejména lidský rozměr, který se díky práci členů týmu podařil realizovat. Ve své podstatě se jednalo o experiment, jehož výsledky se ukázaly jako extrémně efektivní pro klienty po získaném poškození mozku, včetně jejich rodin (a zejména neformálních pečovatelů). Všichni, kteří se podíleli na realizaci zadání projektu, se svou činností snažili ukázat, že koordinovaná rehabilitace – a to zejména její koordinace a zapojení komplexního multidisciplinárního týmu s ohledem na specifické potřeby klientů – by měla být běžně dostupnou součástí služeb nabízených v české společnosti.

Czech name

Sociální práce v systému koordinované rehabilitace u klientů po získaném poškození mozku (zejména CMP) se zvláštním zřetelem na intervenci z hlediska sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí

Czech description

Tato publikace byla napsána s cílem seznámit odbornou i laickou veřejnost s problematikou sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí, které jsou součástí koordinované rehabilitace u specifické cílové skupiny – lidí po získaném poškození mozku. Podle odhadů Světové banky a Světové zdravotnické organizace (World Bank, 2019; WHO, 2011) žije na Zemi jeden bilion lidí (cca 15 % populace) s nějakou formou disability, přičemž vyšší výskyt je patrný v rozvojových zemích. V Evropě do konce roku 2020 budou lidé se zdravotním postižením představovat až jednu pětinu populace (Employment, Social Affairs &amp; Inclusion European Commission, 2019). Cévní mozková příhoda jako podmnožina „poškození mozku“ je označována za „tichou epidemii“ (Medley and Powel, 2010). Je tedy zřejmé, že péče o lidi s CMP představuje jedno z klíčových témat pro mnoho vybraných profesí. Tyto důvody a současná situace v České republice týkající se realizace koordinované rehabilitace prostřednictvím multidisciplinárního týmu (zejména neexistence legislativního zakotvení) vedla k podání projektového záměru, který představuje experimentální řešení koordinované rehabilitace u klientů v domácím prostředí. Cílem realizovaného výzkumného projektu bylo zmapovat (ve smyslu kvalitativní výzkumné strategie) a částečně změřit (ve smyslu kvantitativních metod a technik) koordinovanou rehabilitaci u klientů po získaném poškození mozku v jejich přirozeném domácím prostředí – a zároveň pomocí metod a technik sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie, medicíny, logopedie a psychologie významně napomoci klientům začít znovu žít svůj život (i přes některá omezení způsobená onemocněním). Formulace cílů vypovídá o použití smíšené výzkumné strategie. Kvalitativní část probíhala v domácím prostředí a byla zaměřena na hlubší popis sociální a zdravotní problematiky klientů po poškození mozku – technikou sběru dat byl rozhovor dle návodu a pozorování v domácím prostředí (např. posouzení bytu a jeho úprav, tak aby byl pro tyto klienty bezbariérový). Pro vyhodnocení byly použity standardizované funkční testy (FIM – Functional Independence Measure, WHO Disability Assessment Schedule 2.0), dále doplňující dotazníky pro fyzioterapeuty a sociální pracovníky. Získané výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Excel 2010. Záznamy z rozhovorů byly zpracovány v programu ATLAS.ti. Pro zhodnocení výsledků z kvantitativní části byla použita základní deskriptivní statistika (statistické testování nebylo použito s ohledem na počet informantů zapojených do studie). Pro účely výzkumu a naplnění cílů byly osloveny dvě cílové skupiny: 1) klienti po získaném poškození mozku a jejich rodinní příslušníci (celkový počet klientů – 21 osob); a 2) sociální pracovníci realizující sociální služby (byly osloveny všechny organizace v Českých Budějovicích, které mají v péči klienty po poškození mozku – tedy celkem 20; s rozhovory souhlasilo 12 z nich). Na první pohled by se zdálo, že se jedná o malou, bezvýznamnou skupinu, je však nutné zmínit i popis sběru dat, přičemž počet návštěv se u jednoho klienta pohyboval okolo počtu 56 (jednalo se o: 44 návštěv fyzioterapeuta, 6 návštěv ergoterapeuta a 6 návštěv sociálního pracovníka). Klienti byli sledováni po dobu 9 měsíců od propuštění z nemocnice (podrobný popis je možné nalézt v kapitole 2. Metodologie) a bylo jim po dobu práce v rámci projektu poskytnuto 2 201 hodin přímé péče (cca 2 hodiny na 1 návštěvu u klienta a jeho rodiny). Individualizovanou péči o klienty po získaném poškození mozku dokládá taktéž zahraniční zkušenost – i přes vědeckou potřebu získávat reprezentativní soubory, které by umožnovaly vytvořit velké datové soubory na evropské úrovni (Wade a de Jong, 2000). Předložená monografie, která se čtenáři dostala do rukou, je výsledkem tříletého úsilí rozsáhlého týmu odborníků, kteří byli zapojeni do unikátního projektu financovaného Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích nesoucí název „Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku“ (číslo projektu GAJU 138/2016/S, doba řešení: 2016–2018). O unikátnosti lze v tomto duchu hovořit zejména díky kombinaci výzkumu a významu pro praxi, neboť primárním cílem projektu bylo zmapovat (ve smyslu kvalitativní výzkumné strategie) a částečně změřit (ve smyslu standardizovaných metod a technik) koordinovanou rehabilitaci u klientů po poškození mozku v jejich přirozeném domácím prostředí – a zároveň pomocí metod a technik sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie, medicíny, logopedie a psychologie významně napomoci klientům začít znovu žít svůj život (i přes některá omezení způsobená onemocněním). Výzkum zde tedy probíhal současně s výraznou odbornou pomocí, která bohužel v České republice není komplexně nastavena a v současné době pro klienty k dispozici. Projekt si tedy kladl nejen výzkumné a praktické cíle, ale i cíl, který přesahoval regionální úroveň – a to prokázat efektivitu takto koordinované rehabilitace, která v České republice chybí. Zaměření této publikace má nejen vědecký a praktický význam, ale zejména lidský rozměr, který se díky práci členů týmu podařil realizovat. Ve své podstatě se jednalo o experiment, jehož výsledky se ukázaly jako extrémně efektivní pro klienty po získaném poškození mozku, včetně jejich rodin (a zejména neformálních pečovatelů). Všichni, kteří se podíleli na realizaci zadání projektu, se svou činností snažili ukázat, že koordinovaná rehabilitace – a to zejména její koordinace a zapojení komplexního multidisciplinárního týmu s ohledem na specifické potřeby klientů – by měla být běžně dostupnou součástí služeb nabízených v české společnosti.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50902 - Social sciences, interdisciplinary

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-271-2434-3

Number of pages

208

Publisher name

Grada Publishing

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—