Comprehensive prevention and interdisciplinary care of individuals with stroke

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12110%2F23%3A43907527" target="_blank" >RIV/60076658:12110/23:43907527 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2023.74926587" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2023.74926587</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.32725/zsf.2023.74926587" target="_blank" >10.32725/zsf.2023.74926587</a>

Result language

čeština

Original language name

Komplexní prevence a interdisciplinární péče o jedince s cévní mozkovou příhodou

Original language description

Teoretická východiskaCévní mozková příhoda představuje hlavní příčinu invalidity. Její výskyt spojuje kombinace ovlivnitelných a neovlivnitelných faktorů. Sestry sehrávají důležitou roli v primární i sekundární péči o pacienty s CMP. V multidisciplinárním týmu nabízí koordinovanou péči, které je preventivně a terapeuticky zaměřená a vede ke zlepšení kvality života pacientů po CMP. Hlavním cílem tohoto kvantitativního výzkumu občanů České republiky (dále ČR) bylo zjistit zdravotní gramotnost ve vztahu k cévní mozkové příhodě a zmapovat současnou úroveň poznání v oblasti prevence CMP u občanů České republiky, dílčím cílem bylo zmapovat úroveň následné péče a kvality života o pacienty po CMP z pohledu sester pečujících o pacienty po CMP i samotných pacientů, kteří CMP prodělali.MetodikaCíle práce byly naplněny kombinací metodologických postupů. V případě zjištění úrovně zdravotní gramotnosti ve vztahu k CMP šlo o reprezentativní sociologické šetření laické veřejnosti. Šlo o kvantitativní strategii šetření, výzkum byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výzkumný soubor tvořilo 1004 občanů. Ke sběru dat byla použita kombinace standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ-16) a nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence cévní mozkové příhody. Soubor tvořilo 489 (48,7 %) mužů a 515 (51,3 %) žen. V případě šetření pacientů výběrový soubor tvořilo 416 pacientů po cévní mozkové příhodě. Šlo o pacienty, kteří prodělali tzv. minor stroke (lehkou cévní mozkovou příhodu ischemického typu). Z hlediska pohlaví tvoří soubor 207 (49,8 %) mužů a 209 (50,2 %) žen. V případě dotazníkového šetření sester bylo zařazeno náhodným výběrem z agentur domácí péče, celkem tvořilo výběrový soubor 354 sester.VýsledkyVeřejnost za nejvíce rizikový faktor CMP (více jak 70 %) považuje hypertenzi, kouření a stres. Se zdravotní gramotností souvisí informovanost o nemoci. Z výsledků je patrné, že více než třetina oslovených osob by ještě uvítala více informací o CMP, a to i navzdory tomu, že se tato choroba vyskytla u jejich blízkých. Podle veřejnosti patří mezi nejvýznamnější zdroje informací o CMP internet, dále TV, rodina, pouze 28 % dotázaných uvedlo, že je zdrojem informací praktický lékař. Analýza ovlivnitelných rizikových faktorů CMP prokázala, že 6 % oslovených respondentůpravidelně kouří tabákové cigarety. Z oblasti stravovacích návyků bylo zřejmé, že necelá 1/3 oslovených respondentů konzumuje v optimální míře ovoce, zeleninu a rybí maso. Z výsledků dále vyplývá, že více jak 60 % veřejnosti konzumuje smažená jídla 1–2krát do týdne. Optimálnífyzické aktivitě se věnuje skoro 70 % dotázaných osob. Zhruba polovina souboru (n = 559) oslovených respondentů zná hodnotu svého krevního tlaku, z čehož necelých 30 % vykázalo 102 vyšší hodnoty systoly a diastoly. Pravidelné monitoraci TK se věnuje malý počet osob (n =250), přičemž byla prokázaná souvislost s vybranými SES faktory. Analýza otázek směrovaných sestrám ukazuje, že sestry poskytující domácí ošetřovatelskou péči, pravidelně při každé návštěvě hodnotí úroveň každodenních aktivit pacienta po CMP. Dále sestry uvedly, že více než 1/2 pacientů projevuje zájem zvýšit úroveň soběstačnosti v každodenních aktivitách a tento zájem převládá dokonce i u rodinných příslušníků pacienta. V rámci studie jsme zjistili i negativní zjištění od sester, a to chybění některých kompenzačních pomůcek potřebných k zajištění soběstačnosti pacienta po CMP v domácím prostředí. Nejčastěji sestry uváděly chodítka a polohovací pomůcky a postele. Z výsledků výzkumu je dále patrné, že občané, kteří pečují o blízkou osobu po CMP, nejvíce postrádají odlehčovací služby. Také by přivítali služby v oblasti domácí péče, následné péče a zdravotní péče, a to především ve formě navýšení iktových lůžek. Získané výsledky poukazují na řadu bariér a nedostatků na jedné straně, na druhé straně jistě přináší zajímavé poznání reality, která se k prevenci a následné péči o pacienty po lehké CMP (minor stroke) váže. Projekt si klad za cíl popsat vztah iCMP z hlediska primární i sekundární prevence. Výsledky komplexně popisují vztah primární prevence až po následnou péči o tyto osoby. Hlavním motem výzkumu, jak již bylo v úvodu zmíněno, je změna. Změna provázející způsob přemýšlení nad prevencí, významem životosprávy, nebo motivací ke změně a dodržení zásad sekundární prevence, a to jak zdravotníků, tak pacientů samotných. Je potřeba si uvědomit, že k této změně je potřeba stabilního multidisciplinárního týmu, který zajišťuje komplexní péči o pacienty s CMP. O efektivitě můžeme mluvit tehdy, bude-li naše péče kontinuální, koordinovaná, s důsledným dodržováním jednotného postupu a s úzkou spoluprací sestry, fyzioterapeuta, ergoterapeuta, logopeda a případně psychologa či psychiatra.

Czech name

Komplexní prevence a interdisciplinární péče o jedince s cévní mozkovou příhodou

Czech description

Teoretická východiskaCévní mozková příhoda představuje hlavní příčinu invalidity. Její výskyt spojuje kombinace ovlivnitelných a neovlivnitelných faktorů. Sestry sehrávají důležitou roli v primární i sekundární péči o pacienty s CMP. V multidisciplinárním týmu nabízí koordinovanou péči, které je preventivně a terapeuticky zaměřená a vede ke zlepšení kvality života pacientů po CMP. Hlavním cílem tohoto kvantitativního výzkumu občanů České republiky (dále ČR) bylo zjistit zdravotní gramotnost ve vztahu k cévní mozkové příhodě a zmapovat současnou úroveň poznání v oblasti prevence CMP u občanů České republiky, dílčím cílem bylo zmapovat úroveň následné péče a kvality života o pacienty po CMP z pohledu sester pečujících o pacienty po CMP i samotných pacientů, kteří CMP prodělali.MetodikaCíle práce byly naplněny kombinací metodologických postupů. V případě zjištění úrovně zdravotní gramotnosti ve vztahu k CMP šlo o reprezentativní sociologické šetření laické veřejnosti. Šlo o kvantitativní strategii šetření, výzkum byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výzkumný soubor tvořilo 1004 občanů. Ke sběru dat byla použita kombinace standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ-16) a nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence cévní mozkové příhody. Soubor tvořilo 489 (48,7 %) mužů a 515 (51,3 %) žen. V případě šetření pacientů výběrový soubor tvořilo 416 pacientů po cévní mozkové příhodě. Šlo o pacienty, kteří prodělali tzv. minor stroke (lehkou cévní mozkovou příhodu ischemického typu). Z hlediska pohlaví tvoří soubor 207 (49,8 %) mužů a 209 (50,2 %) žen. V případě dotazníkového šetření sester bylo zařazeno náhodným výběrem z agentur domácí péče, celkem tvořilo výběrový soubor 354 sester.VýsledkyVeřejnost za nejvíce rizikový faktor CMP (více jak 70 %) považuje hypertenzi, kouření a stres. Se zdravotní gramotností souvisí informovanost o nemoci. Z výsledků je patrné, že více než třetina oslovených osob by ještě uvítala více informací o CMP, a to i navzdory tomu, že se tato choroba vyskytla u jejich blízkých. Podle veřejnosti patří mezi nejvýznamnější zdroje informací o CMP internet, dále TV, rodina, pouze 28 % dotázaných uvedlo, že je zdrojem informací praktický lékař. Analýza ovlivnitelných rizikových faktorů CMP prokázala, že 6 % oslovených respondentůpravidelně kouří tabákové cigarety. Z oblasti stravovacích návyků bylo zřejmé, že necelá 1/3 oslovených respondentů konzumuje v optimální míře ovoce, zeleninu a rybí maso. Z výsledků dále vyplývá, že více jak 60 % veřejnosti konzumuje smažená jídla 1–2krát do týdne. Optimálnífyzické aktivitě se věnuje skoro 70 % dotázaných osob. Zhruba polovina souboru (n = 559) oslovených respondentů zná hodnotu svého krevního tlaku, z čehož necelých 30 % vykázalo 102 vyšší hodnoty systoly a diastoly. Pravidelné monitoraci TK se věnuje malý počet osob (n =250), přičemž byla prokázaná souvislost s vybranými SES faktory. Analýza otázek směrovaných sestrám ukazuje, že sestry poskytující domácí ošetřovatelskou péči, pravidelně při každé návštěvě hodnotí úroveň každodenních aktivit pacienta po CMP. Dále sestry uvedly, že více než 1/2 pacientů projevuje zájem zvýšit úroveň soběstačnosti v každodenních aktivitách a tento zájem převládá dokonce i u rodinných příslušníků pacienta. V rámci studie jsme zjistili i negativní zjištění od sester, a to chybění některých kompenzačních pomůcek potřebných k zajištění soběstačnosti pacienta po CMP v domácím prostředí. Nejčastěji sestry uváděly chodítka a polohovací pomůcky a postele. Z výsledků výzkumu je dále patrné, že občané, kteří pečují o blízkou osobu po CMP, nejvíce postrádají odlehčovací služby. Také by přivítali služby v oblasti domácí péče, následné péče a zdravotní péče, a to především ve formě navýšení iktových lůžek. Získané výsledky poukazují na řadu bariér a nedostatků na jedné straně, na druhé straně jistě přináší zajímavé poznání reality, která se k prevenci a následné péči o pacienty po lehké CMP (minor stroke) váže. Projekt si klad za cíl popsat vztah iCMP z hlediska primární i sekundární prevence. Výsledky komplexně popisují vztah primární prevence až po následnou péči o tyto osoby. Hlavním motem výzkumu, jak již bylo v úvodu zmíněno, je změna. Změna provázející způsob přemýšlení nad prevencí, významem životosprávy, nebo motivací ke změně a dodržení zásad sekundární prevence, a to jak zdravotníků, tak pacientů samotných. Je potřeba si uvědomit, že k této změně je potřeba stabilního multidisciplinárního týmu, který zajišťuje komplexní péči o pacienty s CMP. O efektivitě můžeme mluvit tehdy, bude-li naše péče kontinuální, koordinovaná, s důsledným dodržováním jednotného postupu a s úzkou spoluprací sestry, fyzioterapeuta, ergoterapeuta, logopeda a případně psychologa či psychiatra.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

30307 - Nursing

Project

<a href="/en/project/NV19-09-00199" target="_blank" >NV19-09-00199: Comprehensive prevention and interdisciplinary care for individuals with cerebral stroke</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7492-658-7

Number of pages

138

Publisher name

Galén

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—