The issue of contradictory subsidies for the breeding of selected livestock and protection of the predator (case of sheep and wolves)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12510%2F18%3A43898243" target="_blank" >RIV/60076658:12510/18:43898243 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Problematika protichůdných dotací na chov vybraných hospodářských zvířat a ochranu predátora (případ ovcí a vlků)

Original language description

Krajina v hustě osídlených, zemědělsky využívaných územích má řadu funkcí. V případě jejího osídlení predátory včetně vlků, klesá její produkční, rekreační a následně i environmentální funkce. Názorově se rozděluje venkovské a městské obyvatelstvo. Jsou vynakládány dotace na chov hospodářských zvířat, prudce rostou náhrady škod a vyvolaných nákladů (preventivní ochranná opatření, ne vždy účinná). Současně vysoké dotace a další podpory jsou vynakládány na postupující rozšíření výskytu vlků, jejich absolutní ochranu a vysoké neúměrné tresty za jejich zabití. Dotace tak působí proti sobě, veřejné prostředky nejsou efektivní, ztrácejí se. Stále vyšší vynakládané veřejné prostředky problém neřeší, spíše podporují další nepříznivý stav do budoucna. V roce 2017 činily např. ve Francii náklady na 1 vlka 85 000 €, při průměrné délce života 8-12 let tak přijde 1 vlk na 20 mil. v Kč z veřejných zdrojů. Počet vlků na území České republiky se velmi různí podle zdrojů; od 26, přes 60 po 118 kusů v roce 2018. I když vezmeme v úvahu náhodný výskyt migrujících jedinců, je jisté, že počty vlků v naší krajině rostou velmi rychle a také škody jimi způsobené vykazují progresivní nárůst. Ochránci nemají vizi, jaký počet vlků by mohla naše krajina pojmout a kam až snahy ochránců mohou dojít. Předpokládají, že současným tempem by mohlo být naše území do 10 let zavlčené. Odhad přirozeného ročního nárůstu počtu vlků je 20 až 30%, přitom jen za rok 2017 bylo vyplaceno téměř 800 tis. Kč jako náhrady za škody způsobené vlky. Další nepřímé škody, které vznikají farmářům, dosahují několikanásobek přímých škod. Jde například o pokles užitkovosti, nemožnost plemenářské práce, vyšší spotřeba krmiv, vysoké náklady na veterináře, transakční náklady administrativy, devastace trvalých porostů, nemožnost dodržet welfare zvířat jako základní podmínky ekologického zemědělství, ohroženy jsou další dotace související s intenzitou chovu. Nepřímé náklady jsou propočítány na 3, 6, někdy i 10 násobek přímých nákladů. Dále zmiňme psychické aspekty dané vztahem ke svým zvířatům (trýznění zvířat predátory v ohradách je bráno ochranáři jako přirozený jev), pocity bezmoci, jsou zvyšovány i postavením žadatele o dotace, náhrady škod. Zvyšování náhrad za škody ochranáři podporují, neboť se tak může otupit odmítání rozšiřování predátora ze strany farem a zároveň se tak vytváří negativní vztah mezi farmáři a plátci daní. Většina zemí může povolit určitý zásah, avšak není politická vůle řešit problém komplexně. Není stanovena hranice, za jakých okolností přestane být vlk zvláště ohroženým druhem. Dotčené instituce EU vč. většiny médií nemají ze zřejmého důvodu chuť zabývat se důsledněji problematikou. Nesdělují skutečné aktuální údaje o stavech a škodách, oficiální názor je spíše ideologií, v médiích je prezentována propagace vlků a jejich útoky na hospodářská zvířata jsou prezentovány jako chyba chovatelů. Není zde zřejmě jiný motiv než finanční, když instituce propagující vlky nenese na rozdíl od farem zodpovědnost za svá rozhodnutí. V podstatě dohlížejí na nastartovaný relativně přirozený jev množení predátorů a vydávají jej za úspěšnou činnost. Je porušováno právo na vlastnictví a ochrana svobodného podnikání producentů včetně rekreačních lokalit. Náklady na rozšiřování výskytu predátora v kulturní krajině a náklady na náhrady škod jimi způsobené by měly být směřovány přednostně na řešení naléhavějších problémů, např. udržení vodohospodářské funkce v krajině. Z probíhajících finančních toků vč. závěrečných zpráv institutů OPK lze usoudit, že finanční zázemí je velmi příznivé a v rámci zodpovědnosti za rozhodnutí by bylo možná alespoň částečná úhrada škod či veřejné zdroje ze státního rozpočtu předisponovat na podporu vodního hospodářství v krajině. Dopadů nepodařených projektů OKP je celá řada v současnosti např. na rezort rybářství fatální selhání subjektů v případě kormorána, v dalším norci, vydry a další. Čí zájem je jednostranně prosazovat zvyšování daňové zátěže, likvidaci hospodaření v krajině? Dotace do zemědělství se zřejmě dle EU budou snižovat, národní dotace nebudou řešit situaci. Lze se domnívat, že u instituce OPK, např. hnutí Duha vzhledem k relativně vysokým částkám ze zahraničí a darů, by stát mohl přehodnotit podporu těchto organizací.

Czech name

Problematika protichůdných dotací na chov vybraných hospodářských zvířat a ochranu predátora (případ ovcí a vlků)

Czech description

Krajina v hustě osídlených, zemědělsky využívaných územích má řadu funkcí. V případě jejího osídlení predátory včetně vlků, klesá její produkční, rekreační a následně i environmentální funkce. Názorově se rozděluje venkovské a městské obyvatelstvo. Jsou vynakládány dotace na chov hospodářských zvířat, prudce rostou náhrady škod a vyvolaných nákladů (preventivní ochranná opatření, ne vždy účinná). Současně vysoké dotace a další podpory jsou vynakládány na postupující rozšíření výskytu vlků, jejich absolutní ochranu a vysoké neúměrné tresty za jejich zabití. Dotace tak působí proti sobě, veřejné prostředky nejsou efektivní, ztrácejí se. Stále vyšší vynakládané veřejné prostředky problém neřeší, spíše podporují další nepříznivý stav do budoucna. V roce 2017 činily např. ve Francii náklady na 1 vlka 85 000 €, při průměrné délce života 8-12 let tak přijde 1 vlk na 20 mil. v Kč z veřejných zdrojů. Počet vlků na území České republiky se velmi různí podle zdrojů; od 26, přes 60 po 118 kusů v roce 2018. I když vezmeme v úvahu náhodný výskyt migrujících jedinců, je jisté, že počty vlků v naší krajině rostou velmi rychle a také škody jimi způsobené vykazují progresivní nárůst. Ochránci nemají vizi, jaký počet vlků by mohla naše krajina pojmout a kam až snahy ochránců mohou dojít. Předpokládají, že současným tempem by mohlo být naše území do 10 let zavlčené. Odhad přirozeného ročního nárůstu počtu vlků je 20 až 30%, přitom jen za rok 2017 bylo vyplaceno téměř 800 tis. Kč jako náhrady za škody způsobené vlky. Další nepřímé škody, které vznikají farmářům, dosahují několikanásobek přímých škod. Jde například o pokles užitkovosti, nemožnost plemenářské práce, vyšší spotřeba krmiv, vysoké náklady na veterináře, transakční náklady administrativy, devastace trvalých porostů, nemožnost dodržet welfare zvířat jako základní podmínky ekologického zemědělství, ohroženy jsou další dotace související s intenzitou chovu. Nepřímé náklady jsou propočítány na 3, 6, někdy i 10 násobek přímých nákladů. Dále zmiňme psychické aspekty dané vztahem ke svým zvířatům (trýznění zvířat predátory v ohradách je bráno ochranáři jako přirozený jev), pocity bezmoci, jsou zvyšovány i postavením žadatele o dotace, náhrady škod. Zvyšování náhrad za škody ochranáři podporují, neboť se tak může otupit odmítání rozšiřování predátora ze strany farem a zároveň se tak vytváří negativní vztah mezi farmáři a plátci daní. Většina zemí může povolit určitý zásah, avšak není politická vůle řešit problém komplexně. Není stanovena hranice, za jakých okolností přestane být vlk zvláště ohroženým druhem. Dotčené instituce EU vč. většiny médií nemají ze zřejmého důvodu chuť zabývat se důsledněji problematikou. Nesdělují skutečné aktuální údaje o stavech a škodách, oficiální názor je spíše ideologií, v médiích je prezentována propagace vlků a jejich útoky na hospodářská zvířata jsou prezentovány jako chyba chovatelů. Není zde zřejmě jiný motiv než finanční, když instituce propagující vlky nenese na rozdíl od farem zodpovědnost za svá rozhodnutí. V podstatě dohlížejí na nastartovaný relativně přirozený jev množení predátorů a vydávají jej za úspěšnou činnost. Je porušováno právo na vlastnictví a ochrana svobodného podnikání producentů včetně rekreačních lokalit. Náklady na rozšiřování výskytu predátora v kulturní krajině a náklady na náhrady škod jimi způsobené by měly být směřovány přednostně na řešení naléhavějších problémů, např. udržení vodohospodářské funkce v krajině. Z probíhajících finančních toků vč. závěrečných zpráv institutů OPK lze usoudit, že finanční zázemí je velmi příznivé a v rámci zodpovědnosti za rozhodnutí by bylo možná alespoň částečná úhrada škod či veřejné zdroje ze státního rozpočtu předisponovat na podporu vodního hospodářství v krajině. Dopadů nepodařených projektů OKP je celá řada v současnosti např. na rezort rybářství fatální selhání subjektů v případě kormorána, v dalším norci, vydry a další. Čí zájem je jednostranně prosazovat zvyšování daňové zátěže, likvidaci hospodaření v krajině? Dotace do zemědělství se zřejmě dle EU budou snižovat, národní dotace nebudou řešit situaci. Lze se domnívat, že u instituce OPK, např. hnutí Duha vzhledem k relativně vysokým částkám ze zahraničí a darů, by stát mohl přehodnotit podporu těchto organizací.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50206 - Finance

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7204-998-1

Number of pages

158

Publisher name

Akademické nakladatelství CERM

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—