Lithostratigraphy and age of the Bohemian Forest lake sediments: A first assessment
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60077344%3A_____%2F19%3A00505009" target="_blank" >RIV/60077344:_____/19:00505009 - isvavai.cz</a>
Alternative codes found
RIV/00216208:11310/19:10393867
Result on the web
<a href="http://www.geology.cz/zpravy/en/detail/zpravy.geol.2019.13" target="_blank" >http://www.geology.cz/zpravy/en/detail/zpravy.geol.2019.13</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2019.13" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2019.13</a>
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Litostratigrafie a stáří sedimentů šumavských jezer: prvotní zhodnocení
Original language description
Šumavská jezera se nacházejí blízko česko-německo-rakouského trojmezí. Vedle osmi stávající jezer je dále předpokládána existence dalších osmi zazemněných. Všechny tyto lokality představují důležité přírodní archívy, které umožňují provádět rekonstrukce paleoenvironmentálních změn od doby konce posledního zalednění. Ačkoliv jejich sedimenty jsou v posledních dekádách předmětem narůstajícího vědeckého zájmu, srovnání mezi jednotlivými jezery stále chybějí. Cílem této práce je zjistit stáří těchto přírodních archívů a srovnat je po litostratigrafické stránce. Za tímto účelem jsme studovali vrty (jádra) ze tří lokalit (Plešné jezero, Prášilské jezero, Stará jímka) a srovnali je s publikovanými výsledky z dalších dvou lokalit (Malé Černé jezero, Rachelsee). Využili jsme při tom radiokarbonové datování metodou AMS, zjednodušený litologický popis a ztrátu žíháním. Sedimenty pozdně glaciálního stáří jsou tvořeny sledem vrstev s malým podílem organické hmoty (LOI většinou <10 %) a vysokým podílem jemných částic (<0,05 mm). Oproti tomu jsou holocénní sedimenty bohaté na organickou hmotu (tzv. jezerní gyttja). V případě jezer zazemněných přechází gyttja postupně v rašelinu (u LOI posun od 16 % až k 96 %). Nejstarší radiokarbonové datum získané ze zbytku terestrické rostliny (14411–13831 cal. yr. BP, Stará jímka) odpovídá interstadiálu bølling. V případě Prášilského jezera nebyla, i přes opakovaný odběr sedimentů, doložena pozdně glaciální fáze sedimentace. Na základě našich prvotních výsledků lze shrnout, že: 1) doba počátků sedimentace v šumavských jezerech se může lišit od stáří morén, které je hradí, 2) nejstarší sledy sedimentů pokrývají přinejmenším celý pozdní glaciál (asi 14700–11650 cal. yr. BP), 3) studované přírodní archívy vedle odlišností daných unikátní historií každého povodí odrážejí obecný vývoj regionu, resp. klimaticky podmíněnou deglaciaci a posun lesa do nejvyšších poloh Šumavy, 4) budoucí výzkum šumavských jezerních sedimentů by měl být založen na jednotných a logicky propojených přístupech, které budou zahrnovat geochemické, geofyzikální a paleoekologické metody, a to nejlépe při začlenění tefrochronologie (zatím doložena tefra Laacher See na Staré jímce).
Czech name
Litostratigrafie a stáří sedimentů šumavských jezer: prvotní zhodnocení
Czech description
Šumavská jezera se nacházejí blízko česko-německo-rakouského trojmezí. Vedle osmi stávající jezer je dále předpokládána existence dalších osmi zazemněných. Všechny tyto lokality představují důležité přírodní archívy, které umožňují provádět rekonstrukce paleoenvironmentálních změn od doby konce posledního zalednění. Ačkoliv jejich sedimenty jsou v posledních dekádách předmětem narůstajícího vědeckého zájmu, srovnání mezi jednotlivými jezery stále chybějí. Cílem této práce je zjistit stáří těchto přírodních archívů a srovnat je po litostratigrafické stránce. Za tímto účelem jsme studovali vrty (jádra) ze tří lokalit (Plešné jezero, Prášilské jezero, Stará jímka) a srovnali je s publikovanými výsledky z dalších dvou lokalit (Malé Černé jezero, Rachelsee). Využili jsme při tom radiokarbonové datování metodou AMS, zjednodušený litologický popis a ztrátu žíháním. Sedimenty pozdně glaciálního stáří jsou tvořeny sledem vrstev s malým podílem organické hmoty (LOI většinou <10 %) a vysokým podílem jemných částic (<0,05 mm). Oproti tomu jsou holocénní sedimenty bohaté na organickou hmotu (tzv. jezerní gyttja). V případě jezer zazemněných přechází gyttja postupně v rašelinu (u LOI posun od 16 % až k 96 %). Nejstarší radiokarbonové datum získané ze zbytku terestrické rostliny (14411–13831 cal. yr. BP, Stará jímka) odpovídá interstadiálu bølling. V případě Prášilského jezera nebyla, i přes opakovaný odběr sedimentů, doložena pozdně glaciální fáze sedimentace. Na základě našich prvotních výsledků lze shrnout, že: 1) doba počátků sedimentace v šumavských jezerech se může lišit od stáří morén, které je hradí, 2) nejstarší sledy sedimentů pokrývají přinejmenším celý pozdní glaciál (asi 14700–11650 cal. yr. BP), 3) studované přírodní archívy vedle odlišností daných unikátní historií každého povodí odrážejí obecný vývoj regionu, resp. klimaticky podmíněnou deglaciaci a posun lesa do nejvyšších poloh Šumavy, 4) budoucí výzkum šumavských jezerních sedimentů by měl být založen na jednotných a logicky propojených přístupech, které budou zahrnovat geochemické, geofyzikální a paleoekologické metody, a to nejlépe při začlenění tefrochronologie (zatím doložena tefra Laacher See na Staré jímce).
Classification
Type
J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical
CEP classification
—
OECD FORD branch
10511 - Environmental sciences (social aspects to be 5.7)
Result continuities
Project
Result was created during the realization of more than one project. More information in the Projects tab.
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Zprávy o geologických výzkumech
ISSN
0514-8057
e-ISSN
—
Volume of the periodical
52
Issue of the periodical within the volume
1
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
9
Pages from-to
75-83
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
2-s2.0-85072247475