The Battle of Moravská Ostrava and the 1st Tank Army

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60162694%3AG42__%2F20%3A00556027" target="_blank" >RIV/60162694:G42__/20:00556027 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Bitva o Moravskou Ostravu a 1. tanková armáda

Original language description

Bitva o Moravskou Ostravu (10. března až 30. dubna 1945) trvala jeden měsíc a tři týdny, tzn. 52 dnů. Byla zahájena v době, kdy Rudá armáda usilovala o získání výhodného a zejména zajištěného nástupiště pro závěrečný útok na německé hlavní město. Úkolem 4. ukrajinského frontu bylo proto nejenom proniknout hluboko do německých pozic, ale stejnou měrou odlehčit sousednímu 1. ukrajinskému frontu, který 15. březnu 1945 zahájil hornoslezskou operaci. Tomuto záměru se postavila 1. tanková armáda, svého času dočasně označována jako armádní skupina „Heinrici“. Ta představovala nejsilnější svaz skupiny armád „Střed“ a s ohledem na její operační úkoly, jejichž množství v průběhu bitvy o Moravskou Ostravu vzrůstalo, došlo především v průběhu dubna 1945 k jejímu výraznému početnímu nárůstu. Ve výsledku tak 1. tanková armáda svou velikostí odpovídala spíše skupině armád. Strategickou situaci u Moravské zásadním způsobem průnik 2. ukrajinského frontu na jižní Moravu. Dobytí Brna a postup jeho vojsk směrem na severovýchod na střední Moravu byly kritické pro postavení 1. tankové armády u Moravské Ostravy, neboť hrozilo odříznutí jejich ústupových cest na západ. Závěrečná fáze bitvy o Moravskou Ostravu, především její dílčí etapa, která byla zahájena 26. dubna 1945, má tudíž charakter bojů na zdrženou s cílem zajistit spořádaný ústup a vyhnout se obklíčení. Tuto tézi dokládá faktická absence rozsáhlejších německých protiútoků, které byly tak časté během první i druhé fáze bitvy o Moravskou Ostravu. Současně jí lze vysvětlit i relativně rychlý postup sovětských vojsk v krajně nevhodném terénu Nízkého Jeseníku a v zásadě i snadné dobytí větší části Moravské Ostravy, které mělo po druhém překročení Odry, 30. dubna 1945, charakter obsazení uvolněného města. Navíc, nejpozději v den pádu Moravské Ostravy, byla ustavena záchytná linie jihozápadně od města a začalo plánované stahování svazků 1. tankové armády ze Slezska. Rozhodnutí o vyklizení Slezska těsně souvisí s průnikem sovětských sil na jižní Moravu. Ne nadarmo se bitva o Moravskou Ostravu na německé straně v pramenech označuje také jako bitva o Moravskou bránu. V okamžiku, kdy si Rudá armáda otevřela druhou „bránu“ do českomoravského prostoru, tedy z jihovýchodu, ztratilo úsilí bránit moravskoostravský prostor smysl. Bez nadsázky je tedy možno uzavřít, že o výsledku bitvy o Moravskou Ostravu se rozhodovalo též na jihu Moravy.

Czech name

Bitva o Moravskou Ostravu a 1. tanková armáda

Czech description

Bitva o Moravskou Ostravu (10. března až 30. dubna 1945) trvala jeden měsíc a tři týdny, tzn. 52 dnů. Byla zahájena v době, kdy Rudá armáda usilovala o získání výhodného a zejména zajištěného nástupiště pro závěrečný útok na německé hlavní město. Úkolem 4. ukrajinského frontu bylo proto nejenom proniknout hluboko do německých pozic, ale stejnou měrou odlehčit sousednímu 1. ukrajinskému frontu, který 15. březnu 1945 zahájil hornoslezskou operaci. Tomuto záměru se postavila 1. tanková armáda, svého času dočasně označována jako armádní skupina „Heinrici“. Ta představovala nejsilnější svaz skupiny armád „Střed“ a s ohledem na její operační úkoly, jejichž množství v průběhu bitvy o Moravskou Ostravu vzrůstalo, došlo především v průběhu dubna 1945 k jejímu výraznému početnímu nárůstu. Ve výsledku tak 1. tanková armáda svou velikostí odpovídala spíše skupině armád. Strategickou situaci u Moravské zásadním způsobem průnik 2. ukrajinského frontu na jižní Moravu. Dobytí Brna a postup jeho vojsk směrem na severovýchod na střední Moravu byly kritické pro postavení 1. tankové armády u Moravské Ostravy, neboť hrozilo odříznutí jejich ústupových cest na západ. Závěrečná fáze bitvy o Moravskou Ostravu, především její dílčí etapa, která byla zahájena 26. dubna 1945, má tudíž charakter bojů na zdrženou s cílem zajistit spořádaný ústup a vyhnout se obklíčení. Tuto tézi dokládá faktická absence rozsáhlejších německých protiútoků, které byly tak časté během první i druhé fáze bitvy o Moravskou Ostravu. Současně jí lze vysvětlit i relativně rychlý postup sovětských vojsk v krajně nevhodném terénu Nízkého Jeseníku a v zásadě i snadné dobytí větší části Moravské Ostravy, které mělo po druhém překročení Odry, 30. dubna 1945, charakter obsazení uvolněného města. Navíc, nejpozději v den pádu Moravské Ostravy, byla ustavena záchytná linie jihozápadně od města a začalo plánované stahování svazků 1. tankové armády ze Slezska. Rozhodnutí o vyklizení Slezska těsně souvisí s průnikem sovětských sil na jižní Moravu. Ne nadarmo se bitva o Moravskou Ostravu na německé straně v pramenech označuje také jako bitva o Moravskou bránu. V okamžiku, kdy si Rudá armáda otevřela druhou „bránu“ do českomoravského prostoru, tedy z jihovýchodu, ztratilo úsilí bránit moravskoostravský prostor smysl. Bez nadsázky je tedy možno uzavřít, že o výsledku bitvy o Moravskou Ostravu se rozhodovalo též na jihu Moravy.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

50902 - Social sciences, interdisciplinary

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů