All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Child vaccination coverage of selected infectious disease in the Czech Republic

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60162694%3AG44__%2F23%3A00558865" target="_blank" >RIV/60162694:G44__/23:00558865 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

    <a href="https://www.vakcinologiecasopis.cz/2022/04/04/proockovanost-deti-proti-vybranym-infekcnim-onemocnenim-v-ceske-republice-child-vaccination-coverage-of-selected-infectious-disease-in-the-czech-republic/" target="_blank" >https://www.vakcinologiecasopis.cz/2022/04/04/proockovanost-deti-proti-vybranym-infekcnim-onemocnenim-v-ceske-republice-child-vaccination-coverage-of-selected-infectious-disease-in-the-czech-republic/</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Proočkovanost dětí proti vybraným infekčním onemocněním v České republice

  • Original language description

    Úvod: Kontrolu proočkovanosti provádějí všechny státy Evropské unie, ale dosud chybí jednotné standardy pro sběr validních dat. Analýza dat o proočkovanosti slouží k vyhodnocení vakcinačních programů a jejich účinnosti v prevenci výskytu infekčních onemocnění na národní úrovni. Informace o proočkovanosti pomáhají také plánovat s předstihem potřebné množství očkovacích látek tak, aby nedocházelo k výpadkům a dodávky byly plynulé. Pro účely zjišťování proočkovanosti jsou využívány různé metody, a to metody administrativní, průzkumy včetně séroprevalenčních nebo přímé využívání dat z imunizačních programů. Metody založené na využívání dát z očkovacích registrů jsou dalším způsobem získávání informací o provedených očkováních. Díky změně úhrady povinného očkování a zavedení hrazeného očkování ze zdravotního pojištění máme v České republice nově od roku 2012 možnost sledovat a analyzovat data zdravotních pojišťoven o proočkovanosti populace u vybraných preventabilních nákaz. Data jsou spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR v rámci Národního zdravotnického informačního systému a národních zdravotních registrů. Data od zdravotních pojišťoven o počtech vykázaných dávek očkování včetně použitých očkovacích látek jsou dostupná v Národním registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). NRHZS obsahuje data zdravotních pojišťoven v hospitalizační i ambulantní oblasti včetně kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě. Celostátní informační systém veřejné správy umožňuje na základě využívaných registrů zjišťovat počty podaných dávek očkovací látky i ve vazbě na počty obyvatel daného ročníku narození a jejich trvalé bydliště. Proočkovanost u dětí: U donošených dětí narozených od 1. ledna 2018 probíhá očkování kombinovanou očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě typu B, přenosné dětské obrně a invazivním nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typu b (hexavakcína) ve schématu 2 + 1, na rozdíl od původního 3 + 1 dávka, které zůstává platné pro nedonošené děti narozené dříve než v 37. gestačním týdnu těhotenství. Pro účely sledování proočkovanosti byla využita data NRHZS. Proočkovanost v případě hexavakcíny u kojenců narozených v roce 2018 dosáhla 94,8 %, u narozených v roce 2019 pak 95,2 % při sledovaném parametru podání alespoň jedné dávky očkovací látky do jednoho roku věku dítěte. Obdobná změna schématu na 2 + 1 nastala i v případě nepovinného očkování proti pneumokokovým nákazám u kojenců, kde zaznamenáváme při sledování podání alespoň jedné dávky do jednoho roku věku nárůst proočkovanosti z 66,9 % u ročníku narození 2017 na 73 % u ročníku narození 2019. V případě kombinované vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR) se u dvouletých dětí narozených v roce 2018 dostává proočkovanost první dávkou zpět nad hranici 90 % (90,3 %). Proočkovanost pětiletých dětí v roce 2019 u přeočkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (Tdap) dosáhla 90 %, v předchozím roce 2018 to bylo 91,2 %. V případě přeočkování dětí ve věku 10–11 let kombinovanou očkovací látkou spolu s přeočkováním proti dětské přenosné obrně (Tdap-IPV) z dat za rok 2020 dosáhla proočkovanost 91,7 %, zatímco u předchozího ročníku dětí to bylo 94,5 %. V případě očkování proti onemocněním způsobeným lidským papilomavirem (HPV) dochází k mírnému vzestupu počtu očkovaných dívek a chlapců s aktuální predikcí proočkovanosti 63,6 % u dívek za rok 2020 a 42,6 % u chlapců. V roce 2020 se navíc podařilo díky novele zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění zahájit nepovinné hrazené očkování u kojenců a batolat proti meningokokovým nákazám a rozšířit tak národní imunizační program o další očkování. I přes toto rozšíření nedošlo k poklesu proočkovanosti u kojenců a batolat v případě dalších očkovacích látek. Závěr: I přes probíhající epidemii onemocnění covid-19 se v České republice v roce 2020 podařilo zachovat preventivní péči o děti a nedošlo tak k poklesu proočkovanosti u povinných i nepovinných (hrazených) očkování kojenců a batolat. Naopak se podařilo implementovat další nepovinné očkování hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to i díky urychlení legislativního procesu v rámci vyhlášeného nouzového stavu. Epidemie ukazuje důležitost dodržování preventivních opatření a potřebu včasného předcházení onemocnění za využití očkovacích programů. Bohužel zátěž epidemií opozdila možnost opakovaného zveřejňování aktualizovaných dat o proočkovanosti dětí z národních registrů hrazené zdravotní péče a jsou tak zveřejňována s odstupem. Nedostatkem takto zjišťovaných dat stále zůstává limitace této metody pouze na hrazená očkování z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tedy bez evidence očkování hrazených rodiči dětí. Do budoucna se tak neobejdeme bez registrů provedených očkování na základě informací zjištěných ze zdravotní dokumentace očkovaných v podobě elektronických očkovacích záznamů.

  • Czech name

    Proočkovanost dětí proti vybraným infekčním onemocněním v České republice

  • Czech description

    Úvod: Kontrolu proočkovanosti provádějí všechny státy Evropské unie, ale dosud chybí jednotné standardy pro sběr validních dat. Analýza dat o proočkovanosti slouží k vyhodnocení vakcinačních programů a jejich účinnosti v prevenci výskytu infekčních onemocnění na národní úrovni. Informace o proočkovanosti pomáhají také plánovat s předstihem potřebné množství očkovacích látek tak, aby nedocházelo k výpadkům a dodávky byly plynulé. Pro účely zjišťování proočkovanosti jsou využívány různé metody, a to metody administrativní, průzkumy včetně séroprevalenčních nebo přímé využívání dat z imunizačních programů. Metody založené na využívání dát z očkovacích registrů jsou dalším způsobem získávání informací o provedených očkováních. Díky změně úhrady povinného očkování a zavedení hrazeného očkování ze zdravotního pojištění máme v České republice nově od roku 2012 možnost sledovat a analyzovat data zdravotních pojišťoven o proočkovanosti populace u vybraných preventabilních nákaz. Data jsou spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR v rámci Národního zdravotnického informačního systému a národních zdravotních registrů. Data od zdravotních pojišťoven o počtech vykázaných dávek očkování včetně použitých očkovacích látek jsou dostupná v Národním registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). NRHZS obsahuje data zdravotních pojišťoven v hospitalizační i ambulantní oblasti včetně kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě. Celostátní informační systém veřejné správy umožňuje na základě využívaných registrů zjišťovat počty podaných dávek očkovací látky i ve vazbě na počty obyvatel daného ročníku narození a jejich trvalé bydliště. Proočkovanost u dětí: U donošených dětí narozených od 1. ledna 2018 probíhá očkování kombinovanou očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě typu B, přenosné dětské obrně a invazivním nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typu b (hexavakcína) ve schématu 2 + 1, na rozdíl od původního 3 + 1 dávka, které zůstává platné pro nedonošené děti narozené dříve než v 37. gestačním týdnu těhotenství. Pro účely sledování proočkovanosti byla využita data NRHZS. Proočkovanost v případě hexavakcíny u kojenců narozených v roce 2018 dosáhla 94,8 %, u narozených v roce 2019 pak 95,2 % při sledovaném parametru podání alespoň jedné dávky očkovací látky do jednoho roku věku dítěte. Obdobná změna schématu na 2 + 1 nastala i v případě nepovinného očkování proti pneumokokovým nákazám u kojenců, kde zaznamenáváme při sledování podání alespoň jedné dávky do jednoho roku věku nárůst proočkovanosti z 66,9 % u ročníku narození 2017 na 73 % u ročníku narození 2019. V případě kombinované vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR) se u dvouletých dětí narozených v roce 2018 dostává proočkovanost první dávkou zpět nad hranici 90 % (90,3 %). Proočkovanost pětiletých dětí v roce 2019 u přeočkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (Tdap) dosáhla 90 %, v předchozím roce 2018 to bylo 91,2 %. V případě přeočkování dětí ve věku 10–11 let kombinovanou očkovací látkou spolu s přeočkováním proti dětské přenosné obrně (Tdap-IPV) z dat za rok 2020 dosáhla proočkovanost 91,7 %, zatímco u předchozího ročníku dětí to bylo 94,5 %. V případě očkování proti onemocněním způsobeným lidským papilomavirem (HPV) dochází k mírnému vzestupu počtu očkovaných dívek a chlapců s aktuální predikcí proočkovanosti 63,6 % u dívek za rok 2020 a 42,6 % u chlapců. V roce 2020 se navíc podařilo díky novele zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění zahájit nepovinné hrazené očkování u kojenců a batolat proti meningokokovým nákazám a rozšířit tak národní imunizační program o další očkování. I přes toto rozšíření nedošlo k poklesu proočkovanosti u kojenců a batolat v případě dalších očkovacích látek. Závěr: I přes probíhající epidemii onemocnění covid-19 se v České republice v roce 2020 podařilo zachovat preventivní péči o děti a nedošlo tak k poklesu proočkovanosti u povinných i nepovinných (hrazených) očkování kojenců a batolat. Naopak se podařilo implementovat další nepovinné očkování hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to i díky urychlení legislativního procesu v rámci vyhlášeného nouzového stavu. Epidemie ukazuje důležitost dodržování preventivních opatření a potřebu včasného předcházení onemocnění za využití očkovacích programů. Bohužel zátěž epidemií opozdila možnost opakovaného zveřejňování aktualizovaných dat o proočkovanosti dětí z národních registrů hrazené zdravotní péče a jsou tak zveřejňována s odstupem. Nedostatkem takto zjišťovaných dat stále zůstává limitace této metody pouze na hrazená očkování z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tedy bez evidence očkování hrazených rodiči dětí. Do budoucna se tak neobejdeme bez registrů provedených očkování na základě informací zjištěných ze zdravotní dokumentace očkovaných v podobě elektronických očkovacích záznamů.

Classification

  • Type

    J<sub>SC</sub> - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    30303 - Infectious Diseases

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2021

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Name of the periodical

    Vakcinologie

  • ISSN

    1802-3150

  • e-ISSN

  • Volume of the periodical

    15

  • Issue of the periodical within the volume

    4

  • Country of publishing house

    CZ - CZECH REPUBLIC

  • Number of pages

    11

  • Pages from-to

    130-140

  • UT code for WoS article

  • EID of the result in the Scopus database

    2-s2.0-85133353758