Karel Fleischmann (22. 2. 1897 – 24. 10. 1944 Osvětim) for 120th birth anniversary

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60459263%3A_____%2F17%3AN0000007" target="_blank" >RIV/60459263:_____/17:N0000007 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Karel Fleischmann (22. 2. 1897 – 24. 10. 1944 Osvětim) k 120. výročí narození

Original language description

K. Fleischmann se narodil v roce 1897. Po Fleischmannově narození se rodina odstěhovala z Klatov do Žamberka a v roce 1908 přesídlila do Českých Budějovic, kde Karel maturoval na českém gymnáziu, současně kreslil, zajímal se o hudbu a literaturu. V letech 1916–22 studoval medicínu na pražské univerzitě, poté praktikoval na kožním oddělení fakultní nemocnice a zároveň navštěvoval kreslířské a malířské kurzy na pražské Akademii. Na podzim 1930 se stal spoluzakladatelem českobudějovického uměleckého sdružení Linie (1930–38) a členem redakční rady jeho časopisu. Vydal autobiografický román Návrat (1933), 1935–36 psal pro Jihočeské listy kurzívky a fejetony. V edici Linie vydal album Grafika (1932), následoval soubor linorytů Rybolov, v grafickém cyklu Podoby mého otce (1935) se věnoval rodinným kořenům. Poslední sbírka básní Pěstí do oblak (1938) reaguje na obavy z války. Po nacistické okupaci ho postihla protižidovská opatření, především zákaz lékařské praxe. V dubnu 1942 byl s matkou a sestrou deportován do terezínského ghetta, kde se stal zástupcem vedoucího terezínského zdravotnictví. Zachovaly se tři sbírky (Terezínské panoptikum, Osm básní, Držet!) a desítky samostatných básní, záznamů, úvah, črt i obsáhlejších textů. Ve svých četných kresbách tužkou, uhlem a tuší horečně zachycoval absurdní scenérii života v ghettu – hlad a nekonečné fronty na jídlo, půdy přecpané lidmi ležícími na podlaze mezi zavazadly a mrtvými, přeplněné ulice a dvory kasáren, přicházející a odcházející transporty. Toto dílo se stalo nejen vrcholem Fleischmannovy celoživotní literární i umělecké tvorby, ale také nejobsáhlejším svědectvím o životě a smrti v terezínském ghettu. Se svou ženou a sestrou byl deportován jedním z posledních transportů 23. října 1944 z Terezína do Osvětimi, kde byli všichni 24. října večer zavražděni v plynové komoře. Fleischmannovy umělecké a literární práce byly sice častěji vystavovány a publikovány, ale ve svém celku jsou dosud jen málo známé.

Czech name

Karel Fleischmann (22. 2. 1897 – 24. 10. 1944 Osvětim) k 120. výročí narození

Czech description

K. Fleischmann se narodil v roce 1897. Po Fleischmannově narození se rodina odstěhovala z Klatov do Žamberka a v roce 1908 přesídlila do Českých Budějovic, kde Karel maturoval na českém gymnáziu, současně kreslil, zajímal se o hudbu a literaturu. V letech 1916–22 studoval medicínu na pražské univerzitě, poté praktikoval na kožním oddělení fakultní nemocnice a zároveň navštěvoval kreslířské a malířské kurzy na pražské Akademii. Na podzim 1930 se stal spoluzakladatelem českobudějovického uměleckého sdružení Linie (1930–38) a členem redakční rady jeho časopisu. Vydal autobiografický román Návrat (1933), 1935–36 psal pro Jihočeské listy kurzívky a fejetony. V edici Linie vydal album Grafika (1932), následoval soubor linorytů Rybolov, v grafickém cyklu Podoby mého otce (1935) se věnoval rodinným kořenům. Poslední sbírka básní Pěstí do oblak (1938) reaguje na obavy z války. Po nacistické okupaci ho postihla protižidovská opatření, především zákaz lékařské praxe. V dubnu 1942 byl s matkou a sestrou deportován do terezínského ghetta, kde se stal zástupcem vedoucího terezínského zdravotnictví. Zachovaly se tři sbírky (Terezínské panoptikum, Osm básní, Držet!) a desítky samostatných básní, záznamů, úvah, črt i obsáhlejších textů. Ve svých četných kresbách tužkou, uhlem a tuší horečně zachycoval absurdní scenérii života v ghettu – hlad a nekonečné fronty na jídlo, půdy přecpané lidmi ležícími na podlaze mezi zavazadly a mrtvými, přeplněné ulice a dvory kasáren, přicházející a odcházející transporty. Toto dílo se stalo nejen vrcholem Fleischmannovy celoživotní literární i umělecké tvorby, ale také nejobsáhlejším svědectvím o životě a smrti v terezínském ghettu. Se svou ženou a sestrou byl deportován jedním z posledních transportů 23. října 1944 z Terezína do Osvětimi, kde byli všichni 24. října večer zavražděni v plynové komoře. Fleischmannovy umělecké a literární práce byly sice častěji vystavovány a publikovány, ale ve svém celku jsou dosud jen málo známé.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Sborník prací z historie a dějin umění 9

ISBN

978-80-270-3085-9

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

17

Pages from-to

171-187

Publisher name

Historická společnost Klatovy

Place of publication

Klatovy

Event location

Klatovy

Event date

Jan 1, 2017

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—