Foreign House? Architecture of Czech Germans 1848-1891
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A53810%2F15%3A%230000096" target="_blank" >RIV/60461071:53810/15:#0000096 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus? Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891
Original language description
Během 19. století v procesu rozvoje občanské a národní společnosti Češi a Němci stanuli na opačných stranách barikády. Každý národ se snažil o definování a obhájení své vlastní identity. Zatímco Češi získávali stále významnější postavení, bojovali Němci o uchování svých pozic. Architektura je jedním z nejmarkantnějších svědků jejich snah, a zvláště stavby úzce spojené s národní myšlenkou: spolkové německé domy, německá divadla, radnice německých měst, turnerské tělocvičny nebo luteránské kostely. Kniha tedy čtenáře seznámí nejen s tvorbou českoněmeckých architektů, ale také přiblíží charakter architektury měst v někdejší německé jazykové oblasti. Jejím hlavním cílem je hledat odpověď na otázku, jak se architektura českých Němců podílela na formování jejich národního uvědomění, a sice v neklidném období od revoluce roku 1848 – nazývané Jarem národů – až do otevření Jubilejní zemské výstavy roku 1891, na které se již prezentoval pouze jeden ze zemských národů: Češi. Zatímco v padesátých letech 19. století ještě nebylo důležité, zda projekt českého národního divadla vytvoří architekt německé národnosti, koncem století tu proti sobě stojí dva znesvářené tábory. Cílem knihy je ukázat, že architektura Čechů a Němců nebyla vzájemně cizí.
Czech name
Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus? Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891
Czech description
Během 19. století v procesu rozvoje občanské a národní společnosti Češi a Němci stanuli na opačných stranách barikády. Každý národ se snažil o definování a obhájení své vlastní identity. Zatímco Češi získávali stále významnější postavení, bojovali Němci o uchování svých pozic. Architektura je jedním z nejmarkantnějších svědků jejich snah, a zvláště stavby úzce spojené s národní myšlenkou: spolkové německé domy, německá divadla, radnice německých měst, turnerské tělocvičny nebo luteránské kostely. Kniha tedy čtenáře seznámí nejen s tvorbou českoněmeckých architektů, ale také přiblíží charakter architektury měst v někdejší německé jazykové oblasti. Jejím hlavním cílem je hledat odpověď na otázku, jak se architektura českých Němců podílela na formování jejich národního uvědomění, a sice v neklidném období od revoluce roku 1848 – nazývané Jarem národů – až do otevření Jubilejní zemské výstavy roku 1891, na které se již prezentoval pouze jeden ze zemských národů: Češi. Zatímco v padesátých letech 19. století ještě nebylo důležité, zda projekt českého národního divadla vytvoří architekt německé národnosti, koncem století tu proti sobě stojí dva znesvářené tábory. Cílem knihy je ukázat, že architektura Čechů a Němců nebyla vzájemně cizí.
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
AL - Art, architecture, cultural heritage
OECD FORD branch
—
Result continuities
Project
<a href="/en/project/DF12P01OVV041" target="_blank" >DF12P01OVV041: Art, architecture, design and national identity</a><br>
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2015
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-86863-80-1
Number of pages
343
Publisher name
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Place of publication
Praha
UT code for WoS book
—