Foreign House? Architecture of Czech Germans 1848-1891
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A53810%2F15%3A%230000097" target="_blank" >RIV/60461071:53810/15:#0000097 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus? Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891
Original language description
Již od středověku byla česká země domovem více etnik, během 19. století však v procesu rozvoje občanské a národní společnosti stanuli Češi a Němci na opačných stranách barikády. Zatímco první získávali stále významnější postavení, bojovali druzí o uchování svých pozic. Každý národ se přitom snažil o vymezení a obhájení své vlastní identity. I proto stálo umění reprezentující české Němce až donedávna mimo zájem českých historiků umění. V dějinách českého umění 19. století nebylo místo ani pro díla vytvořená v Čechách architekty pocházejícími z rakouských či německých zemí. K naprostému zapomenutí však byla odsouzena především tvorba českých Němců. V posledních letech sílí odborný zájem o česko-německé umělce působící v Čechách za první republiky. V této době již byly obě národní společnosti od sebe oddělené a každá se ubírala svou vlastní cestou. Cílem této výstavy je upozornit spíše na společné vazby obou národů, než připomínat rozdělení. Soustředili jsme se proto na starší období, kdy proces postupné národní diferenciace teprve probíhal: od revoluce roku 1848 až po definitivní rozkol Čechů a Němců při přípravě Jubilejní výstavy roku 1891. Měla být výstavou zemskou, ale druhý z obou zemských národů se jí už neúčastnil. Zatímco v padesátých letech 19. století ještě nebylo důležité, zda projekt českého národního divadla vytvoří architekt německé národnosti, koncem století tu proti sobě stály dva znesvářené tábory. Architektura jako umělecký obor, který se nejvíce zapojuje do tvorby veřejného prostoru, hrála ve vzájemném národnostním vymezování Čechů a Němců důležitou roli. Německou identitu měly reprezentovat zvláště budovy velmi úzce spojené s národní myšlenkou - německá národní divadla, německé spolkové domy, radnice německých měst, turnerské tělocvičny nebo luteránské kostely. I u těchto staveb bychom však našli vazby k české tvorbě, podobně jako v architektuře měst v někdejší německé jazykové oblasti.
Czech name
Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus? Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891
Czech description
Již od středověku byla česká země domovem více etnik, během 19. století však v procesu rozvoje občanské a národní společnosti stanuli Češi a Němci na opačných stranách barikády. Zatímco první získávali stále významnější postavení, bojovali druzí o uchování svých pozic. Každý národ se přitom snažil o vymezení a obhájení své vlastní identity. I proto stálo umění reprezentující české Němce až donedávna mimo zájem českých historiků umění. V dějinách českého umění 19. století nebylo místo ani pro díla vytvořená v Čechách architekty pocházejícími z rakouských či německých zemí. K naprostému zapomenutí však byla odsouzena především tvorba českých Němců. V posledních letech sílí odborný zájem o česko-německé umělce působící v Čechách za první republiky. V této době již byly obě národní společnosti od sebe oddělené a každá se ubírala svou vlastní cestou. Cílem této výstavy je upozornit spíše na společné vazby obou národů, než připomínat rozdělení. Soustředili jsme se proto na starší období, kdy proces postupné národní diferenciace teprve probíhal: od revoluce roku 1848 až po definitivní rozkol Čechů a Němců při přípravě Jubilejní výstavy roku 1891. Měla být výstavou zemskou, ale druhý z obou zemských národů se jí už neúčastnil. Zatímco v padesátých letech 19. století ještě nebylo důležité, zda projekt českého národního divadla vytvoří architekt německé národnosti, koncem století tu proti sobě stály dva znesvářené tábory. Architektura jako umělecký obor, který se nejvíce zapojuje do tvorby veřejného prostoru, hrála ve vzájemném národnostním vymezování Čechů a Němců důležitou roli. Německou identitu měly reprezentovat zvláště budovy velmi úzce spojené s národní myšlenkou - německá národní divadla, německé spolkové domy, radnice německých měst, turnerské tělocvičny nebo luteránské kostely. I u těchto staveb bychom však našli vazby k české tvorbě, podobně jako v architektuře měst v někdejší německé jazykové oblasti.
Classification
Type
E<sub>nekrit</sub> - Exhibition
CEP classification
AL - Art, architecture, cultural heritage
OECD FORD branch
—
Result continuities
Project
<a href="/en/project/DF12P01OVV041" target="_blank" >DF12P01OVV041: Art, architecture, design and national identity</a><br>
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2015
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Event location
Praha, Galerie UM
Event country
CZ - CZECH REPUBLIC
Event starting date
—
Event ending date
—
Total number of attendees
38
Foreign attendee count
—
Type of event by attendee nationality
CST - Celostátní akce