Brick Neo-Gothic. The Dominant Style of Sacral Architecture at the Turn of the 20th Century in the Hlučín Region

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61988987%3A17250%2F21%3AA2202EA1" target="_blank" >RIV/61988987:17250/21:A2202EA1 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Cihlová neogotika. Dominantní styl sakrální architektury přelomu 19. a 20. století na Hlučínsku

Original language description

Na přelomu 19. a 20. století došlo na území dnešního Hlučínska k velkému rozvoji stavební činnosti v oblasti sakrálních staveb. Byla to reakce na demografický a ekonomický vývoj regionu, tradiční katolické vyznání zdejších obyvatel, ale i na uplynulé období Kulturkampfu, kdy byl v Prusku vliv a pozice katolické církve výrazně potlačen. V daném období došlo výstavbě několika kostelních novostaveb (Kravaře, Kobeřice, Sudice, Ludgeřovice), rozšíření stávajících kostelů (Hať, Štěpánkovice, Píšť, Hošťálkovice, Oldřišov, Bolatice) nebo k rekonstrukcím chrámových interiérů (Hlučín). Hlavním uplatněným architektonickým stylem byla německá cihlová neogotika. Ta se stala po sjednocení Německa v 2. polovině 19. století takřka národním slohem a šířila se do všech pruských provincií včetně Horního Slezska. Civilní státní i sakrální stavby byly stavěny v uniformní přísné cihlové neogotice. Styl se stal velmi populární a dominoval německé architektuře až do vypuknutí první světové války. Na území Hlučínska v tomto duchu stavěl slezský architekt Ludwig Schneider (Kobeřice), ale i místní stavitelé Josef Seyfried z Kravař (Kravaře, Sudice) a Josef Holuscha z Dolního Benešova (Ludgeřovice). Jejich realizace dokládají dobrou znalost principů stylu a řadí tak sakrální architekturu Hlučínska ke kvalitním příkladům architektonické produkce Horního Slezska.

Czech name

Cihlová neogotika. Dominantní styl sakrální architektury přelomu 19. a 20. století na Hlučínsku

Czech description

Na přelomu 19. a 20. století došlo na území dnešního Hlučínska k velkému rozvoji stavební činnosti v oblasti sakrálních staveb. Byla to reakce na demografický a ekonomický vývoj regionu, tradiční katolické vyznání zdejších obyvatel, ale i na uplynulé období Kulturkampfu, kdy byl v Prusku vliv a pozice katolické církve výrazně potlačen. V daném období došlo výstavbě několika kostelních novostaveb (Kravaře, Kobeřice, Sudice, Ludgeřovice), rozšíření stávajících kostelů (Hať, Štěpánkovice, Píšť, Hošťálkovice, Oldřišov, Bolatice) nebo k rekonstrukcím chrámových interiérů (Hlučín). Hlavním uplatněným architektonickým stylem byla německá cihlová neogotika. Ta se stala po sjednocení Německa v 2. polovině 19. století takřka národním slohem a šířila se do všech pruských provincií včetně Horního Slezska. Civilní státní i sakrální stavby byly stavěny v uniformní přísné cihlové neogotice. Styl se stal velmi populární a dominoval německé architektuře až do vypuknutí první světové války. Na území Hlučínska v tomto duchu stavěl slezský architekt Ludwig Schneider (Kobeřice), ale i místní stavitelé Josef Seyfried z Kravař (Kravaře, Sudice) a Josef Holuscha z Dolního Benešova (Ludgeřovice). Jejich realizace dokládají dobrou znalost principů stylu a řadí tak sakrální architekturu Hlučínska ke kvalitním příkladům architektonické produkce Horního Slezska.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Modestia est signum sapientiae. Studie nejen o středověkém umění k poctě Dalibora Prixe

ISBN

978-80-88283-46-1

Number of pages of the result

24

Pages from-to

358-381

Number of pages of the book

423

Publisher name

Artefactum, nakladatelství Ústavu dějin umění Akademie věd ČR,v.v.i

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—