Musical Narrativity and Mythological References of Picassiáda by Karel Kupka

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61988987%3A17450%2F24%3AA25038AX" target="_blank" >RIV/61988987:17450/24:A25038AX - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://hudebniveda.cz/2024/01/article-02.html" target="_blank" >https://hudebniveda.cz/2024/01/article-02.html</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.54759/musicology-2024-0102" target="_blank" >10.54759/musicology-2024-0102</a>

Result language

čeština

Original language name

Musical narrativity and mythological references of Picassiáda by Karel Kupka

Original language description

Studie analyzuje orchestrální skladbu Picassiáda (1958) ostravského skladatele Karla Kupky (1927–1985) se zaměřením na část Smrt Orfeova. Kupka používá metodu střihové montáže, zapříčiňující specificky vzrušený výraz. Důležitým momentem je inspirace skladby ilustracemi Pabla Picassa k vydání Ovidiových Metamorfóz. Analýza hledá prvky hudební narativity, které prostřednictvím referencí k výtvarné a mytologické složce vytvářejí jedinečný narativní program. Významné místo v Kupkově tvorbě představují skladby na antické náměty. Picassiáda je jeho nejznámější skladbou. V celé Picassiádě je užita metoda střihové montáže s formotvornou funkcí na půdorysu různého formového řešení skladby. Inspirace Picassovými ilustracemi je spíše volná, reflektující moderně cítěný svět antické kultury a mytologie se symbolickým pozadím. Paralela hudebního a uměleckého vyjadřování obou umělců se u Kupky projevuje kontrastními střihy hudebních ploch a kontrastem monumentální a lyrické kresby u Picassa. Kupkovo i Picassovo dílo zachycuje dramatickou a významově víceznačnou smrt mytického Orfea. Narativní analýza skladby je provedena modifikovanou metodologií narativní analýzy dle Eera Tarastiho, který hudební narativitu chápe jako specifickou sukcesivnost hudebních událostí a vytváření tenze mezi binárními hudebními prvky. Organizujícím narativním principem hudby je izotopie. Artikulace hudební narativity Picassiády proběhla na třech úrovních spaciality, temporality a aktoriality. Hudba byla modalizována skrze vztah hudební struktury k mýtu a výtvarné inspiraci. Narativní analýza Picassiády poukázala na specifické významotvorné střídání kontrastních izotopií, sledující narativní strukturu mýtu o Orfeovi. V hudbě narativně figuruje metoda střihové montáže. Modalizace hudby pomocí mýtu je podpůrným způsobem její interpretace, poukázala na hluboké významové propojení hudební a mytologické složky analyzovaného díla.

Czech name

Musical narrativity and mythological references of Picassiáda by Karel Kupka

Czech description

Studie analyzuje orchestrální skladbu Picassiáda (1958) ostravského skladatele Karla Kupky (1927–1985) se zaměřením na část Smrt Orfeova. Kupka používá metodu střihové montáže, zapříčiňující specificky vzrušený výraz. Důležitým momentem je inspirace skladby ilustracemi Pabla Picassa k vydání Ovidiových Metamorfóz. Analýza hledá prvky hudební narativity, které prostřednictvím referencí k výtvarné a mytologické složce vytvářejí jedinečný narativní program. Významné místo v Kupkově tvorbě představují skladby na antické náměty. Picassiáda je jeho nejznámější skladbou. V celé Picassiádě je užita metoda střihové montáže s formotvornou funkcí na půdorysu různého formového řešení skladby. Inspirace Picassovými ilustracemi je spíše volná, reflektující moderně cítěný svět antické kultury a mytologie se symbolickým pozadím. Paralela hudebního a uměleckého vyjadřování obou umělců se u Kupky projevuje kontrastními střihy hudebních ploch a kontrastem monumentální a lyrické kresby u Picassa. Kupkovo i Picassovo dílo zachycuje dramatickou a významově víceznačnou smrt mytického Orfea. Narativní analýza skladby je provedena modifikovanou metodologií narativní analýzy dle Eera Tarastiho, který hudební narativitu chápe jako specifickou sukcesivnost hudebních událostí a vytváření tenze mezi binárními hudebními prvky. Organizujícím narativním principem hudby je izotopie. Artikulace hudební narativity Picassiády proběhla na třech úrovních spaciality, temporality a aktoriality. Hudba byla modalizována skrze vztah hudební struktury k mýtu a výtvarné inspiraci. Narativní analýza Picassiády poukázala na specifické významotvorné střídání kontrastních izotopií, sledující narativní strukturu mýtu o Orfeovi. V hudbě narativně figuruje metoda střihové montáže. Modalizace hudby pomocí mýtu je podpůrným způsobem její interpretace, poukázala na hluboké významové propojení hudební a mytologické složky analyzovaného díla.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

HUDEBNI VEDA

ISSN

0018-7003

e-ISSN

2694-6998

Volume of the periodical

—

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

31

Pages from-to

42-72

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85191342278