Music and Meaning. Semiotically and Hermeneutically oriented Methodological Approaches in Anglo-American Musicology of Recent Decades

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61988987%3A17500%2F23%3AA2502N0V" target="_blank" >RIV/61988987:17500/23:A2502N0V - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://hudebniveda.cz/" target="_blank" >https://hudebniveda.cz/</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.54759/MUSICOLOGY-2023-0303" target="_blank" >10.54759/MUSICOLOGY-2023-0303</a>

Result language

čeština

Original language name

Hudba a význam. Sémioticky a hermeneuticky orientovatné metodologické přístupy v anglo-americké muzikologii posledních desetiletí

Original language description

Tato studie nabízí přehled nejvýznamnějších metodologických přístupů a teoretických konceptů vztahujících se ke studiu hudební významovosti, které se objevily v anglo-americké muzikologické tradici od devadesátých let minulého století. Výchozím bodem je dílo Lawrence Kramera, které reprezentuje ideová východiska tzv. Nové muzikologie, a pokračuje studií Michaela Kleina o hudební intertextualitě, která osvětluje některé další implikace postmoderního myšlení pro hermeneutickou interpretaci hudby. Podstatná část stati je věnována dílu Roberta Hattena, tedy konceptům jako příznakovost (markedness), korelace (correlation), hudební topoi (topics) a tropy (tropes). V diskusi o teorii hudebních topoi je rovněž zohledněn přínos autorů jako Raymond Monelle, Danuta Mirka aj. Navazuje výklad o modech významové nejednoznačnosti (semantic ambiguity), tedy o hudební manifestaci principů ironie, satiry, parodie a grotesky, jak je popisuje Esti Sheinberg. Kromě významů obsažených v (hudebním) textu je pozornost věnována též významům komunikovaným skrze pohyby lidského těla. Obecnou charakteristiku pojmu „vtělené kognice“ (embodied cognition) nabízí Nicholas Cook; možnosti studia významu expresivních gest zakódovaných v hudebním textu systematicky demonstruje Hatten. Opomenuta není též pozoruhodná myšlenková linie vedoucí od úvah o přítomnosti různých hlasů či „person“ v hudbě (Edward T. Cone) přes pojetí hudby jako dramatické interakce různých hudebních agentů (Fred Maus) po Hattenovu sofistikovanou teorii virtuální agence (virtual agency). Následuje kapitola představující teorii hudební narativity (Byron Almén), tj. schopnost hudby vyjádřit dějovou trajektorii směřující z počátečního do koncového stavu na základě dynamiky konfliktu a rozuzlení. V této souvislosti je diskutována relevance novodobých přístupů ke studiu hudební formy (William Caplin, James Hepokoski a Warren Darcy) a otázka možností a limitů hudební narativity v hudbě po roce 1900.

Czech name

Hudba a význam. Sémioticky a hermeneuticky orientovatné metodologické přístupy v anglo-americké muzikologii posledních desetiletí

Czech description

Tato studie nabízí přehled nejvýznamnějších metodologických přístupů a teoretických konceptů vztahujících se ke studiu hudební významovosti, které se objevily v anglo-americké muzikologické tradici od devadesátých let minulého století. Výchozím bodem je dílo Lawrence Kramera, které reprezentuje ideová východiska tzv. Nové muzikologie, a pokračuje studií Michaela Kleina o hudební intertextualitě, která osvětluje některé další implikace postmoderního myšlení pro hermeneutickou interpretaci hudby. Podstatná část stati je věnována dílu Roberta Hattena, tedy konceptům jako příznakovost (markedness), korelace (correlation), hudební topoi (topics) a tropy (tropes). V diskusi o teorii hudebních topoi je rovněž zohledněn přínos autorů jako Raymond Monelle, Danuta Mirka aj. Navazuje výklad o modech významové nejednoznačnosti (semantic ambiguity), tedy o hudební manifestaci principů ironie, satiry, parodie a grotesky, jak je popisuje Esti Sheinberg. Kromě významů obsažených v (hudebním) textu je pozornost věnována též významům komunikovaným skrze pohyby lidského těla. Obecnou charakteristiku pojmu „vtělené kognice“ (embodied cognition) nabízí Nicholas Cook; možnosti studia významu expresivních gest zakódovaných v hudebním textu systematicky demonstruje Hatten. Opomenuta není též pozoruhodná myšlenková linie vedoucí od úvah o přítomnosti různých hlasů či „person“ v hudbě (Edward T. Cone) přes pojetí hudby jako dramatické interakce různých hudebních agentů (Fred Maus) po Hattenovu sofistikovanou teorii virtuální agence (virtual agency). Následuje kapitola představující teorii hudební narativity (Byron Almén), tj. schopnost hudby vyjádřit dějovou trajektorii směřující z počátečního do koncového stavu na základě dynamiky konfliktu a rozuzlení. V této souvislosti je diskutována relevance novodobých přístupů ke studiu hudební formy (William Caplin, James Hepokoski a Warren Darcy) a otázka možností a limitů hudební narativity v hudbě po roce 1900.

Type

J_imp - Article in a specialist periodical, which is included in the Web of Science database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Hudební věda

ISSN

0018-7003

e-ISSN

2694-6998

Volume of the periodical

—

Issue of the periodical within the volume

3

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

53

Pages from-to

323-375

UT code for WoS article

001262096300003

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85175255077