Ensuring safety in water management of industrial sites

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989100%3A27200%2F18%3A10243431" target="_blank" >RIV/61989100:27200/18:10243431 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zajištění bezpečnosti při správě vodních děl průmyslových areálů

Original language description

Velmi opomíjenou oblastí s ohledem nejen na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci většiny průmyslových společností bývají činnosti, které přímo nesouvisí s jejich podnikatelským záměrem, i přesto, že společnosti uznávají a dodržují požadavky zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, ostatních a právních předpisů České republiky. I přesto nastávají situace, které jsou velice vzdáleny od tzv. &quot;core business&quot; nebo jsou prováděny velice nahodile, a proto jim není kladem dostatečný prostor s ohledem na bezpečnost. Za tyto výše zmíněné činnosti můžeme považovat správu nad vodními díly průmyslových areálů, které jsou ve své obecné rovině vyjmenovány v §55 zákona č. 254/2001 Sb., (vodní zákon). Co můžeme považovat za vodní díla v průmyslových areálech? Vyskytující se čističky odpadních vod, zasakovací nebo vsakovací systémy, jednotlivé kontrolní a manipulační šachty, specializované zařízení pro zachycení nebezpečných látek tzv. &quot;LAPOLY&quot; aj. Ve většině nově vybudovaných průmyslových areálů bývá při projektování již myšleno na velikosti a přístupnost těchto zařízení pro pravidelnou kontrolu, ale ve stávajících areálech jsou prostorově omezeny, a proto se dostávají nejen provozovatelé, ale i osoby provádějící pravidelnou kontrolu do neřešitelných nebo obtížně řešitelných problémů. Samotná správa s sebou nese celou řadu úskalí, která pro zajištění opatření ke splnění povinností vyplývajících ze všech právních a ostatních předpisů v oblasti bezpečnosti práce není snadná. Jaké rizikové činnosti mohou vzniknout při činnosti správy nad vodními díly? Hlavní je práce nad volnou hloubkou, práce ve výškách, práce na žebříku, nakládání s chemickými látkami, svařování, práce v omezeném prostoru, práce na/u/pod komunikací, údržba zeleně apod. V zákoníku práce v §101 je uvedeno, že odpovědnost za své zaměstnance, ale i osoby zdržující se s jeho vědomím na pracovišti má zaměstnavatel; kdo je ale tím zaměstnavatelem v průmyslových areálech, kde je nespočet právnických a (podnikajících) fyzických osob? Vlastníkem areálu a vodních děl je více osob, které areál/díla dále pronajímají dalším osobám k transportu, manipulaci, průmyslové výrobě atd. Kde je ta správná a legitimní/legální hranice odpovědnosti jednoho zaměstnavatele před druhým, anebo před zaměstnavateli zákazníka nebo jejich dodavateli? Lze snad jednoduše najít tu správnou hranici odpovědnosti jedné či druhé fyzické nebo právnické osoby z hlediska zákoníku práce? Možným řešením je inklinace k již známým a osvědčeným řešením, kterými mohou být například požadavky z §2 zákona č. 133/1985Sb., o požární ochraně nebo trend v §17 zákona č. 309/2006 Sb. zákon o BOZP, ale ten je směřovaný pouze do stavebnictví. V rámci nově vydaného právního předpisu můžeme již hledat náznak změny, v nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, v §3 odst. 5 se uvádí, že předání pracoviště má své náležitosti, zároveň se ve stejném paragrafu dozvídáme, že zaměstnavatel nese odpovědnost za osoby s vědomím zaměstnavatele. Prokazatelné předání pracoviště nebo jasně definovaná smlouva o správě je řešením.

Czech name

Zajištění bezpečnosti při správě vodních děl průmyslových areálů

Czech description

Velmi opomíjenou oblastí s ohledem nejen na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci většiny průmyslových společností bývají činnosti, které přímo nesouvisí s jejich podnikatelským záměrem, i přesto, že společnosti uznávají a dodržují požadavky zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, ostatních a právních předpisů České republiky. I přesto nastávají situace, které jsou velice vzdáleny od tzv. &quot;core business&quot; nebo jsou prováděny velice nahodile, a proto jim není kladem dostatečný prostor s ohledem na bezpečnost. Za tyto výše zmíněné činnosti můžeme považovat správu nad vodními díly průmyslových areálů, které jsou ve své obecné rovině vyjmenovány v §55 zákona č. 254/2001 Sb., (vodní zákon). Co můžeme považovat za vodní díla v průmyslových areálech? Vyskytující se čističky odpadních vod, zasakovací nebo vsakovací systémy, jednotlivé kontrolní a manipulační šachty, specializované zařízení pro zachycení nebezpečných látek tzv. &quot;LAPOLY&quot; aj. Ve většině nově vybudovaných průmyslových areálů bývá při projektování již myšleno na velikosti a přístupnost těchto zařízení pro pravidelnou kontrolu, ale ve stávajících areálech jsou prostorově omezeny, a proto se dostávají nejen provozovatelé, ale i osoby provádějící pravidelnou kontrolu do neřešitelných nebo obtížně řešitelných problémů. Samotná správa s sebou nese celou řadu úskalí, která pro zajištění opatření ke splnění povinností vyplývajících ze všech právních a ostatních předpisů v oblasti bezpečnosti práce není snadná. Jaké rizikové činnosti mohou vzniknout při činnosti správy nad vodními díly? Hlavní je práce nad volnou hloubkou, práce ve výškách, práce na žebříku, nakládání s chemickými látkami, svařování, práce v omezeném prostoru, práce na/u/pod komunikací, údržba zeleně apod. V zákoníku práce v §101 je uvedeno, že odpovědnost za své zaměstnance, ale i osoby zdržující se s jeho vědomím na pracovišti má zaměstnavatel; kdo je ale tím zaměstnavatelem v průmyslových areálech, kde je nespočet právnických a (podnikajících) fyzických osob? Vlastníkem areálu a vodních děl je více osob, které areál/díla dále pronajímají dalším osobám k transportu, manipulaci, průmyslové výrobě atd. Kde je ta správná a legitimní/legální hranice odpovědnosti jednoho zaměstnavatele před druhým, anebo před zaměstnavateli zákazníka nebo jejich dodavateli? Lze snad jednoduše najít tu správnou hranici odpovědnosti jedné či druhé fyzické nebo právnické osoby z hlediska zákoníku práce? Možným řešením je inklinace k již známým a osvědčeným řešením, kterými mohou být například požadavky z §2 zákona č. 133/1985Sb., o požární ochraně nebo trend v §17 zákona č. 309/2006 Sb. zákon o BOZP, ale ten je směřovaný pouze do stavebnictví. V rámci nově vydaného právního předpisu můžeme již hledat náznak změny, v nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, v §3 odst. 5 se uvádí, že předání pracoviště má své náležitosti, zároveň se ve stejném paragrafu dozvídáme, že zaměstnavatel nese odpovědnost za osoby s vědomím zaměstnavatele. Prokazatelné předání pracoviště nebo jasně definovaná smlouva o správě je řešením.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

21100 - Other engineering and technologies

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2018 : recenzovaný sborník abstraktů XVIII. ročníku mezinárodní konference : 18. – 19. dubna 2018, Ostravice, Česko

ISBN

978-80-7385-202-3

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

3

Pages from-to

1-3

Publisher name

SPBI

Place of publication

Ostrava

Event location

Ostravice

Event date

Apr 18, 2018

Type of event by nationality

WRD - Celosvětová akce

UT code for WoS article

—