Impact of air pollution on the health of the population in the Polish-Czech border area

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989100%3A27360%2F20%3A10247201" target="_blank" >RIV/61989100:27360/20:10247201 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://healthair.eu/images/PDF/Publikacja_podsumowuj%C4%85ca/Publikacja%20Healthair.pdf" target="_blank" >https://healthair.eu/images/PDF/Publikacja_podsumowuj%C4%85ca/Publikacja%20Healthair.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Dopad znečištění ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v česko-polském příhraničí

Original language description

Oblast na pomezí Opolského vojvodství a Moravskoslezského kraje patří k oblastem s nejznečištěnějším ovzduším v Evropě. Informace o míře znečištění ovzduší v dané oblasti jsou známé již dlouhou dobu - kvalita ovzduší je zde neustále sledována. Dlouhodobé vystavení se znečištěnému ovzduší je považováno za významný faktor ovlivňující zdravotní stav. Proto bylo provedeno vyhodnocení dopadu jednotlivých znečišťujících látek na zdravotní stav obyvatelstva v oblasti a stanovena pravděpodobnost výskytu specifických onemocnění a předčasného úmrtí spojených se znečištěným ovzduším. Tato vyhodnocení bylo provedeno v rámci realizace projektu spolufinancovaného Programem spolupráce Interreg CZ-PL 2014-2020 s názvem &quot;Dopad znečištění ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v česko-polském příhraničí&quot;, zkráceně Healthair. Výzkumné práce v projektu se omezily na posouzení zdravotních dopadů znečišťujících látek, u nichž byl zdokumentován dlouhodobý (chronický) vliv a pro něž bylo možné získat relevantní údaje o jejich koncentracích v ovzduší. Jednalo se o znečištění částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a benzo[a]pyrenu. K provedení příslušných analýz byly shromážděny data týkající se zdrojů a úrovně znečištění ovzduší, meteorologické podmínky, demografické údaje a údaje o zdravotním stavu obyvatelstva. Pomocí těchto dat byla stanovena míra expozice obyvatelstva látkám znečišťujícím ovzduší, určen jejich původ, provedeno kvalitativní a kvantitativní posouzení zátěže a zdravotního rizika, tj. odhad pravděpodobnosti předčasného úmrtí, výskytu specifických chronických onemocnění a odhad let ztracených v populaci dlouhodobě vystavené zvýšenému znečištění ovzduší. I přes znatelné dlouhodobé snižování úrovně znečištění ovzduší v oblasti jsou obyvatelé polsko-českého pohraničí stále vystaveni látkám, jejichž koncentrace představují významné riziko pro lidské zdraví. Očekávaná pravděpodobnost výskytu nových případů rakoviny plic, průdušnic a průdušek způsobená dlouhodobou expozicí karcinogenům (zejména benzo[a]pyrenu) v celkové populaci v letech 2007, 2012 a 2017 je v průměru 2-3krát vyšší v analyzované části polského území než v části české. V analyzované oblasti je riziko předčasného úmrtí a nemocnosti v populaci ve většině případů o více než 10 % vyšší ve srovnání s populací žijící v oblasti bez znečištění ovzduší. V případě rakoviny plic riziko dosahuje úrovně vyšší asi o 20 %. Počet let života ztracených v důsledku předčasné smrti a života se zdravotním postižením (ze všech možných důvodů) je v analyzované oblasti vyšší než národní průměr (v Polsku o 16 %, v Česku o 22 %) a mnohem vyšší než např. v Německu nebo ve Francii. Porovnáním získaných výsledků ztracených let života v analyzované oblasti na polské a české straně hranice lze konstatovat, že populace polské části je zatížena znečištěním ovzduší více než populace na české straně. Průměrné hodnoty tohoto parametru v uvažované období je na 1000 osob něco málo přes 14 let pro Českou republiku a 19 let pro Polsko.

Czech name

Dopad znečištění ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v česko-polském příhraničí

Czech description

Oblast na pomezí Opolského vojvodství a Moravskoslezského kraje patří k oblastem s nejznečištěnějším ovzduším v Evropě. Informace o míře znečištění ovzduší v dané oblasti jsou známé již dlouhou dobu - kvalita ovzduší je zde neustále sledována. Dlouhodobé vystavení se znečištěnému ovzduší je považováno za významný faktor ovlivňující zdravotní stav. Proto bylo provedeno vyhodnocení dopadu jednotlivých znečišťujících látek na zdravotní stav obyvatelstva v oblasti a stanovena pravděpodobnost výskytu specifických onemocnění a předčasného úmrtí spojených se znečištěným ovzduším. Tato vyhodnocení bylo provedeno v rámci realizace projektu spolufinancovaného Programem spolupráce Interreg CZ-PL 2014-2020 s názvem &quot;Dopad znečištění ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v česko-polském příhraničí&quot;, zkráceně Healthair. Výzkumné práce v projektu se omezily na posouzení zdravotních dopadů znečišťujících látek, u nichž byl zdokumentován dlouhodobý (chronický) vliv a pro něž bylo možné získat relevantní údaje o jejich koncentracích v ovzduší. Jednalo se o znečištění částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a benzo[a]pyrenu. K provedení příslušných analýz byly shromážděny data týkající se zdrojů a úrovně znečištění ovzduší, meteorologické podmínky, demografické údaje a údaje o zdravotním stavu obyvatelstva. Pomocí těchto dat byla stanovena míra expozice obyvatelstva látkám znečišťujícím ovzduší, určen jejich původ, provedeno kvalitativní a kvantitativní posouzení zátěže a zdravotního rizika, tj. odhad pravděpodobnosti předčasného úmrtí, výskytu specifických chronických onemocnění a odhad let ztracených v populaci dlouhodobě vystavené zvýšenému znečištění ovzduší. I přes znatelné dlouhodobé snižování úrovně znečištění ovzduší v oblasti jsou obyvatelé polsko-českého pohraničí stále vystaveni látkám, jejichž koncentrace představují významné riziko pro lidské zdraví. Očekávaná pravděpodobnost výskytu nových případů rakoviny plic, průdušnic a průdušek způsobená dlouhodobou expozicí karcinogenům (zejména benzo[a]pyrenu) v celkové populaci v letech 2007, 2012 a 2017 je v průměru 2-3krát vyšší v analyzované části polského území než v části české. V analyzované oblasti je riziko předčasného úmrtí a nemocnosti v populaci ve většině případů o více než 10 % vyšší ve srovnání s populací žijící v oblasti bez znečištění ovzduší. V případě rakoviny plic riziko dosahuje úrovně vyšší asi o 20 %. Počet let života ztracených v důsledku předčasné smrti a života se zdravotním postižením (ze všech možných důvodů) je v analyzované oblasti vyšší než národní průměr (v Polsku o 16 %, v Česku o 22 %) a mnohem vyšší než např. v Německu nebo ve Francii. Porovnáním získaných výsledků ztracených let života v analyzované oblasti na polské a české straně hranice lze konstatovat, že populace polské části je zatížena znečištěním ovzduší více než populace na české straně. Průměrné hodnoty tohoto parametru v uvažované období je na 1000 osob něco málo přes 14 let pro Českou republiku a 19 let pro Polsko.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

10511 - Environmental sciences (social aspects to be 5.7)

Project

—

Continuities

O - Projekt operacniho programu

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-248-4406-0

Number of pages

129

Publisher name

Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

Place of publication

Ostrava

UT code for WoS book

—