The Economic Consequences of Voters' Ignorance: Political Budget Cycles

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989100%3A27510%2F20%3A10246370" target="_blank" >RIV/61989100:27510/20:10246370 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Ekonomické důsledky neinfomovanosti voliče: Politicko-rozpočtový cyklus

Original language description

Od 50. let 20. století je to teorie veřejné volby, která vysvětluje chování voličů a politiků konsistentním a analytickým způsobem. Politici a voliči jsou v kontextu teorie veřejné volby považováni za subjekty, které maximalizují vlastní užitek a jejich primárním cílem je znovuzvolení či zvyšování bohatství. Jedním z nejvíce studovaných témat ve veřejné volbě a v politické ekonomii je otázka, jak volby ovlivňují vládní fiskální politiku (politický rozpočtový cyklus). Klíčovým prvkem zde je, zda, jak a kdy vlády mohou manipulovat s veřejnými financemi tak, aby se zlepšily jejich šance na znovuzvolení. V této knize je použita široká škála analytických nástrojů k tomu, aby tato otázka byla zodpovězena a aby bylo ověřeno, zda se takové chování vlád ve skutečnosti děje i v plně rozvinutých zemích (OECD). Je zde použita především lineární regresní analýza využívající metody OLS a GMM a jejich robustní modifikace. K potvrzení základních výsledků analýzy jsou použity různé specifikace základního ekonometrického modelu. Po sestavení indexu informovaného voliče (INFOVOT) bylo zjištěno, že pouze horní třetina zemí OECD s dobře informovanými voliči nemá v období 1995-2017 zkušenost s politicko-rozpočtovými cykly. Naproti tomu ve spodní třetině zemí OECD se špatně informovanými voliči dochází ve volebních letech k velkému zhoršování rozpočtové balance státu. Zajímavé je, že v zemích se středně informovanými voliči, například v Rakousku, Francii, Německu nebo USA, jsou volební deficity vyšší než deficity v nevolebních letech pouze v období 1995-2008, ale nikoliv potom. Zde je nabídnuto vysvětlení, že jejich politicko-rozpočtové cykly mohly po globálních finančních zemích zmizet kvůli zvýšeným nákladům na nepozornost voličů. Na základě této úvahy (a jejího prověření) je v této knize nabídnuto několik řešení problému politicko-rozpočtového cyklu. Hlavním řešením by měla být tzv. daň z deficitu. Obecná daň z deficitu by v zásadě mohla posílit pobídky voličů k získávání a zpracování příslušných politických informací, a tak vytvářet tlak na politiky, aby prováděli řádnou fiskální politiku bez politicko-rozpočtového cyklu.

Czech name

Ekonomické důsledky neinfomovanosti voliče: Politicko-rozpočtový cyklus

Czech description

Od 50. let 20. století je to teorie veřejné volby, která vysvětluje chování voličů a politiků konsistentním a analytickým způsobem. Politici a voliči jsou v kontextu teorie veřejné volby považováni za subjekty, které maximalizují vlastní užitek a jejich primárním cílem je znovuzvolení či zvyšování bohatství. Jedním z nejvíce studovaných témat ve veřejné volbě a v politické ekonomii je otázka, jak volby ovlivňují vládní fiskální politiku (politický rozpočtový cyklus). Klíčovým prvkem zde je, zda, jak a kdy vlády mohou manipulovat s veřejnými financemi tak, aby se zlepšily jejich šance na znovuzvolení. V této knize je použita široká škála analytických nástrojů k tomu, aby tato otázka byla zodpovězena a aby bylo ověřeno, zda se takové chování vlád ve skutečnosti děje i v plně rozvinutých zemích (OECD). Je zde použita především lineární regresní analýza využívající metody OLS a GMM a jejich robustní modifikace. K potvrzení základních výsledků analýzy jsou použity různé specifikace základního ekonometrického modelu. Po sestavení indexu informovaného voliče (INFOVOT) bylo zjištěno, že pouze horní třetina zemí OECD s dobře informovanými voliči nemá v období 1995-2017 zkušenost s politicko-rozpočtovými cykly. Naproti tomu ve spodní třetině zemí OECD se špatně informovanými voliči dochází ve volebních letech k velkému zhoršování rozpočtové balance státu. Zajímavé je, že v zemích se středně informovanými voliči, například v Rakousku, Francii, Německu nebo USA, jsou volební deficity vyšší než deficity v nevolebních letech pouze v období 1995-2008, ale nikoliv potom. Zde je nabídnuto vysvětlení, že jejich politicko-rozpočtové cykly mohly po globálních finančních zemích zmizet kvůli zvýšeným nákladům na nepozornost voličů. Na základě této úvahy (a jejího prověření) je v této knize nabídnuto několik řešení problému politicko-rozpočtového cyklu. Hlavním řešením by měla být tzv. daň z deficitu. Obecná daň z deficitu by v zásadě mohla posílit pobídky voličů k získávání a zpracování příslušných politických informací, a tak vytvářet tlak na politiky, aby prováděli řádnou fiskální politiku bez politicko-rozpočtového cyklu.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50202 - Applied Economics, Econometrics

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-248-4458-9

Number of pages

172

Publisher name

Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava

Place of publication

Ostrava

UT code for WoS book

—