Robotic paraaortic lymphadenectomy in oncogynecology. Double side docking of daVinci S system increases the success rates of high paraaortic lymph node dissection in endometrial cancer Robotic paraaortic lymphadenectomy in oncogynecology. Double side docking of daVinci S system increases the success rates of high paraaortic lymph node dissection in endometrial cancer Robotic paraaortic lymphadenectomy in oncogynecology. Double side docking of daVinci S system increases the success rates of high paraaortic lymph node dissection in endometrial cancer
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15110%2F19%3A73598990" target="_blank" >RIV/61989592:15110/19:73598990 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31213052" target="_blank" >https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31213052</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Robotická paraaortální lymfadenektomie v onkogynekologii. Duální dokování daVinci S systému zvyšuje úspěšnost vysoké paraaortální lymfadenektomie u karcinomu endometria
Original language description
Cíl studie: Cílem této práce je poskytnout přehled minimálně invazivních přístupů k provedení suprapelvické lymfadenektomie a porovnat alternativní přístupy využívané při robotické transperitoneání paraaortální lymfadenektomii na souboru pacientek s klinicky časným stadiem karcinomu endometria, které podstoupily stagingovovu operaci. Typ studie: Retrospektivní studie a přehled literatury. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc. Metodika: Do souboru byly retrospektivně zahrnuty pacientky s diagnózou karcinomu endometria klinicky časného stadia, které podstoupily stagingovou robotickou operaci v období od ledna 2016 do března 2018. U všech pacientek zahrnutých do souboru bylo primárně plánováno provedení kompletní systematické pánevní a suprapelvické lymfadenektomie. Soubor tvoří 70 pacientek, 39 podstoupilo robotickou operaci z jednorázově bočně dokovaného robotického systému, ve 28 případech bylo využito dvojího dokování. Hodnocenými parametry byly: počet pacientek s provedenou suprapelvickou lymfadenektomií, počet případů, u kterých bylo při paraaortální lymfadenektomii dosaženo úrovně levé renální žíly, počet získaných paraaortálních lymfatických uzlin a frekvence výskytu komplikací vzniklých v důsledku odstranění lymfatických uzlin: výskyt lymfocyst, chylózního ascitu, lymfatických otoků. Výsledky: Z celkového počtu 70 pacientek byla robotická operace provedena u 67 (96 %) pacientek. Ve třech případech (0,4 %) chirurg konvertoval operační přístup z laparoskopie na otevřenou chirurgii. U 39 případů (58 %) byl robotický systém dokován z bočního přístupu a ve 28 případech (42 %) jsme využili duálního dokování. Paraaortální lymfadenektomii bylo možno technicky provést ve 45 případech (67 %). U 16 pacientek (24 %) bylo dosaženo úrovně po levou renální žílu. U 19 nemocných (28 %) byly odstraněny lymfatické uzliny v různé úrovni mezi dolní mezenterickou arterií a levou renální žílou. Do výše arteria mesenterica inferior jako maximální horní hranice byl výkon proveden u 10 žen (15 %) (dolní paraaortální lymfadenektomie). Počet získaných paraaortálních uzlin byl v případě duálního dokování statisticky významně vyšší (4,9 ± 3,3 vs. 3,7 ± 4,9, p = 0,028) a taktéž provedení lymfadenektomie po úroveň levé renální žíly bylo v rameni duálního dokování statisticky významně častější (p < 0,0001). Frekvence komplikací v obou sledovaných souborech byla nízká a srovnání četností jejich výskytu bylo mezi nimi statisticky nevýznamné. Závěr: Ve skupině duálního dokování byl shledán statisticky významně vyšší podíl kompletních suprapelvických lymfadenektomií, které byly spojeny se statisticky významně vyšším počtem získaných uzlin, a to bez statisticky významného prodloužení operačního času. Frekvence výskytu konverzí a komplikací v našem souboru byla velmi nízká.
Czech name
Robotická paraaortální lymfadenektomie v onkogynekologii. Duální dokování daVinci S systému zvyšuje úspěšnost vysoké paraaortální lymfadenektomie u karcinomu endometria
Czech description
Cíl studie: Cílem této práce je poskytnout přehled minimálně invazivních přístupů k provedení suprapelvické lymfadenektomie a porovnat alternativní přístupy využívané při robotické transperitoneání paraaortální lymfadenektomii na souboru pacientek s klinicky časným stadiem karcinomu endometria, které podstoupily stagingovovu operaci. Typ studie: Retrospektivní studie a přehled literatury. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc. Metodika: Do souboru byly retrospektivně zahrnuty pacientky s diagnózou karcinomu endometria klinicky časného stadia, které podstoupily stagingovou robotickou operaci v období od ledna 2016 do března 2018. U všech pacientek zahrnutých do souboru bylo primárně plánováno provedení kompletní systematické pánevní a suprapelvické lymfadenektomie. Soubor tvoří 70 pacientek, 39 podstoupilo robotickou operaci z jednorázově bočně dokovaného robotického systému, ve 28 případech bylo využito dvojího dokování. Hodnocenými parametry byly: počet pacientek s provedenou suprapelvickou lymfadenektomií, počet případů, u kterých bylo při paraaortální lymfadenektomii dosaženo úrovně levé renální žíly, počet získaných paraaortálních lymfatických uzlin a frekvence výskytu komplikací vzniklých v důsledku odstranění lymfatických uzlin: výskyt lymfocyst, chylózního ascitu, lymfatických otoků. Výsledky: Z celkového počtu 70 pacientek byla robotická operace provedena u 67 (96 %) pacientek. Ve třech případech (0,4 %) chirurg konvertoval operační přístup z laparoskopie na otevřenou chirurgii. U 39 případů (58 %) byl robotický systém dokován z bočního přístupu a ve 28 případech (42 %) jsme využili duálního dokování. Paraaortální lymfadenektomii bylo možno technicky provést ve 45 případech (67 %). U 16 pacientek (24 %) bylo dosaženo úrovně po levou renální žílu. U 19 nemocných (28 %) byly odstraněny lymfatické uzliny v různé úrovni mezi dolní mezenterickou arterií a levou renální žílou. Do výše arteria mesenterica inferior jako maximální horní hranice byl výkon proveden u 10 žen (15 %) (dolní paraaortální lymfadenektomie). Počet získaných paraaortálních uzlin byl v případě duálního dokování statisticky významně vyšší (4,9 ± 3,3 vs. 3,7 ± 4,9, p = 0,028) a taktéž provedení lymfadenektomie po úroveň levé renální žíly bylo v rameni duálního dokování statisticky významně častější (p < 0,0001). Frekvence komplikací v obou sledovaných souborech byla nízká a srovnání četností jejich výskytu bylo mezi nimi statisticky nevýznamné. Závěr: Ve skupině duálního dokování byl shledán statisticky významně vyšší podíl kompletních suprapelvických lymfadenektomií, které byly spojeny se statisticky významně vyšším počtem získaných uzlin, a to bez statisticky významného prodloužení operačního času. Frekvence výskytu konverzí a komplikací v našem souboru byla velmi nízká.
Classification
Type
J<sub>SC</sub> - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database
CEP classification
—
OECD FORD branch
30214 - Obstetrics and gynaecology
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Ceska Gynekologie-Czech Gynaecology
ISSN
1210-7832
e-ISSN
—
Volume of the periodical
84
Issue of the periodical within the volume
1
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
14
Pages from-to
4-17
UT code for WoS article
000472090400001
EID of the result in the Scopus database
2-s2.0-85068452112