Form of cytokine storm and their clinical manifestations

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15110%2F21%3A73606962" target="_blank" >RIV/61989592:15110/21:73606962 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.tigis.cz/images/stories/Alergie/2021/Alergie_2_2021/kopriva_Alergie_2_2021.pdf" target="_blank" >http://www.tigis.cz/images/stories/Alergie/2021/Alergie_2_2021/kopriva_Alergie_2_2021.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Formy cytokinové bouře a jejich klinické projevy

Original language description

Autoři uvádějí přehled forem celkové zánětlivé reakce vyvolané syndromem uvolnění cytokinů a tzv. cytokinovou bouří. Mezi spouštěče nekontrolovaného uvolnění cytokinů řadíme infekce, systémová onemocnění, rozsáhlé chirurgické výkony, imunoterapii nádorů i anafylaxi. Nadměrná proliferace aktivovaných T lymfocytů a makrofágů vyvolává cytokinovou bouři také u hemofagocytující lymfohistiocytózy a syndro- mu aktivovaných makrofágů. Tyto stavy se společnými klinickými znaky vyvolané systémovým zánětem vedou k hemodynamické nestabilitě a až k multiorgánovému selhání. V roce 2020 byla nejčastěji uváděným termínem spojeným s onemocněním COVID-19 cytokinová bouře. Mezi rizikové faktory jejího vzniku patří genetická predispozice, vyšší věk, obezita nad 30 BMI, kardiovaskulární onemocnění, chronická ob- strukční plicní nemoc, chronické onemocnění ledvin, nádorová onemocnění. U dětí se za 2–6 týdnů po expozici SARS-CoV-2 může rozvinout systémový zánět postihující především kardiovaskulární aparát. Diferenciální diagnostika těchto klinických obrazů vyvolaných cytokinovou bouří bývá na počátku obtížná, i když patofyziologické mechanismy postižení jsou si podobné. Možností ovlivnění rozvoje cytokinové bouře je podání monoklonálních protilátek.

Czech name

Formy cytokinové bouře a jejich klinické projevy

Czech description

Autoři uvádějí přehled forem celkové zánětlivé reakce vyvolané syndromem uvolnění cytokinů a tzv. cytokinovou bouří. Mezi spouštěče nekontrolovaného uvolnění cytokinů řadíme infekce, systémová onemocnění, rozsáhlé chirurgické výkony, imunoterapii nádorů i anafylaxi. Nadměrná proliferace aktivovaných T lymfocytů a makrofágů vyvolává cytokinovou bouři také u hemofagocytující lymfohistiocytózy a syndro- mu aktivovaných makrofágů. Tyto stavy se společnými klinickými znaky vyvolané systémovým zánětem vedou k hemodynamické nestabilitě a až k multiorgánovému selhání. V roce 2020 byla nejčastěji uváděným termínem spojeným s onemocněním COVID-19 cytokinová bouře. Mezi rizikové faktory jejího vzniku patří genetická predispozice, vyšší věk, obezita nad 30 BMI, kardiovaskulární onemocnění, chronická ob- strukční plicní nemoc, chronické onemocnění ledvin, nádorová onemocnění. U dětí se za 2–6 týdnů po expozici SARS-CoV-2 může rozvinout systémový zánět postihující především kardiovaskulární aparát. Diferenciální diagnostika těchto klinických obrazů vyvolaných cytokinovou bouří bývá na počátku obtížná, i když patofyziologické mechanismy postižení jsou si podobné. Možností ovlivnění rozvoje cytokinové bouře je podání monoklonálních protilátek.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

30225 - Allergy

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Alergie

ISSN

1212-3536

e-ISSN

—

Volume of the periodical

23

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

5

Pages from-to

105-109

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—