The family Oberleithners – Fates of this entrepreneurial family in Šumperk during the First Czechoslovak Republic

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F17%3A73582813" target="_blank" >RIV/61989592:15210/17:73582813 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Oberleithnerové - osudy šumperské podnikatelské rodiny v éře první Československé republiky

Original language description

Rozpad Rakouska-Uherska s sebou přinesl nejen zásadní změny politické, ale také hospodářské. Ty se výraznou měrou promítly i do vývoje textilního průmyslu bývalé monarchie, neboť tři čtvrtiny jeho výrobní kapacity se ocitly na území nově vzniklého Československa. Významným centrem textilnictví v prostoru severozápadní Moravy bylo město Šumperk, v němž působila celá řada firem zaměřujících se na výrobu především lněných a hedvábných tkanin. K předním šumperským textilním podnikatelům patřila původně rakouská rodina Oberleithnerů, jejíž první stopy můžeme v Šumperku nalézt ve 20. letech 18. století. V roce 1817 začal Eduard Oberleithner st. budovat plátenickou manufakturu, která v roce 1843 zaměstnávala na 242 tkalců pracujících na 480 stavech. Kromě vlastního bělidla a tkalcovny si Oberleithnerové postupně vybudovali přádelny lnu v Hanušovicích a Holbě a podíleli se na fungování řady dalších podniků v Šumperku a okolí (např. přádelna lnu v Šumperku, Loučné nad Desnou, Břidličné; vápenka v Českém Bohdíkově, pivovar v Hanušovicích aj.). Před první světovou válkou zaměstnávali v tkalcovně a bělidle více jak 1500 zaměstnanců. Jejich počet se začal snižovat, a to až na 1/3, v meziválečném období. Po roce 1918 se československý textilní průmysl musel, vzhledem ke svým kapacitám a v porovnání k tomu s relativně malým domácím trhem, orientovat především na export. Na zahraničních trzích narážel na silnou, zejména anglickou a belgickou, konkurenci a musel se potýkat s ochranářskou celní politikou jednotlivých států. Rodině Oberleithnerů se podařilo udržet si obchodní kontakty především v USA, kam vyváželi hlavně stolní a ložní prádlo pro hotely, železniční a lodní společnosti. Po celá 20. a 30. léta se však potýkali se značným nedostatkem finančních prostředků, který byl jednak zapříčiněn problematickou situací v exportu, mj. ale také neefektivním řízením rodinného podnikání, v němž značnou roli sehrávaly problematické příbuzenské vztahy. Zejména druhá polovina 30. let se nesla ve znamení táhlých soudních sporů jednak s bankovními věřiteli, jednak mezi veřejnými společníky firmy Eduard Oberleithner’s Söhne a Vilmou Oberleithnerovou, vdovou po vůdčí osobnosti rodinného podnikání v meziválečném období Maxi Oberleithnerovi. Tyto rozepře definitivně ukončil až rok 1945, kdy většina členů rodiny již opustila Československo a na jejich firmy byla uvalena národní správa.

Czech name

Oberleithnerové - osudy šumperské podnikatelské rodiny v éře první Československé republiky

Czech description

Rozpad Rakouska-Uherska s sebou přinesl nejen zásadní změny politické, ale také hospodářské. Ty se výraznou měrou promítly i do vývoje textilního průmyslu bývalé monarchie, neboť tři čtvrtiny jeho výrobní kapacity se ocitly na území nově vzniklého Československa. Významným centrem textilnictví v prostoru severozápadní Moravy bylo město Šumperk, v němž působila celá řada firem zaměřujících se na výrobu především lněných a hedvábných tkanin. K předním šumperským textilním podnikatelům patřila původně rakouská rodina Oberleithnerů, jejíž první stopy můžeme v Šumperku nalézt ve 20. letech 18. století. V roce 1817 začal Eduard Oberleithner st. budovat plátenickou manufakturu, která v roce 1843 zaměstnávala na 242 tkalců pracujících na 480 stavech. Kromě vlastního bělidla a tkalcovny si Oberleithnerové postupně vybudovali přádelny lnu v Hanušovicích a Holbě a podíleli se na fungování řady dalších podniků v Šumperku a okolí (např. přádelna lnu v Šumperku, Loučné nad Desnou, Břidličné; vápenka v Českém Bohdíkově, pivovar v Hanušovicích aj.). Před první světovou válkou zaměstnávali v tkalcovně a bělidle více jak 1500 zaměstnanců. Jejich počet se začal snižovat, a to až na 1/3, v meziválečném období. Po roce 1918 se československý textilní průmysl musel, vzhledem ke svým kapacitám a v porovnání k tomu s relativně malým domácím trhem, orientovat především na export. Na zahraničních trzích narážel na silnou, zejména anglickou a belgickou, konkurenci a musel se potýkat s ochranářskou celní politikou jednotlivých států. Rodině Oberleithnerů se podařilo udržet si obchodní kontakty především v USA, kam vyváželi hlavně stolní a ložní prádlo pro hotely, železniční a lodní společnosti. Po celá 20. a 30. léta se však potýkali se značným nedostatkem finančních prostředků, který byl jednak zapříčiněn problematickou situací v exportu, mj. ale také neefektivním řízením rodinného podnikání, v němž značnou roli sehrávaly problematické příbuzenské vztahy. Zejména druhá polovina 30. let se nesla ve znamení táhlých soudních sporů jednak s bankovními věřiteli, jednak mezi veřejnými společníky firmy Eduard Oberleithner’s Söhne a Vilmou Oberleithnerovou, vdovou po vůdčí osobnosti rodinného podnikání v meziválečném období Maxi Oberleithnerovi. Tyto rozepře definitivně ukončil až rok 1945, kdy většina členů rodiny již opustila Československo a na jejich firmy byla uvalena národní správa.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60100 - History and Archaeology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

K problematice dějiny průmyslu, techniky a exaktních věd v českých zemích a na Slovensku v 19. a 20. století

ISBN

978-80-87896-46-4

Number of pages of the result

13

Pages from-to

62-74

Number of pages of the book

187

Publisher name

Technické muzeum v Brně

Place of publication

Brno

UT code for WoS chapter

—