Archaeological Finds as a Source of Inspiration of Art Connected to the Manuscripts of Dvůr Králové and Zelená Hora

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F17%3A73585966" target="_blank" >RIV/61989592:15210/17:73585966 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Archeologické nálezy jako inspirační zdroj umění vztahujícího se k Rukopisům

Original language description

Už začátkem 19. století se díky dějinným událostem, které následovaly po éře napoleonských válek, dostává do popředí zájem umělců o národní historii. Díky protiosvícenskému naladění Vídeňského dvora se střední Evropa stává počátkem 19. stol. místem, kde romanticky orientovaní umělci nacházejí ideální prostředí pro svoji tvorbu. Nové náhledy na začlenění jedince do jeho kulturně-sociálního prostředí a jeho úloha v dějinách byly taktéž východisky ve formování slohu, který dnešní terminologií nazýváme historismem. V celoevropském měřítku můžeme v případě uměleckých děl slohu historismu, nalézt po obsahové stránce obdobná témata, která byla umělci, zejména ve druhé třetině 19. století, hojně využívána. Jedním z takových témat je zobrazování oslavných momentů z národní historie a mytologie. Umělci, ať již výtvarně či hudebně nebo literárně orientovaní, považovali za jeden z nejvýznamnějších inspiračních zdrojů svých děl právě starobylé texty, ať již prokazatelně dobově autentické, či dobou svého prvotního vzniku diskutabilní. Pro prostředí germánského, anglosaskéh, či frankofonního jazykového okruhu můžeme dozajista považovat za takové texty např. severské ságy jako Edda, či Ossianovy zpěvy. V případě prostředí českého je bezesporu možno považovat za takové texty právě Rukopis královédvorský a zelenohorský. Právě zmíněné texty se stávají atraktivní nejen díky módní vlně zájmu o historii, ale v případě výtvarných umělců dovolují využívat nová, po obsahové stránce neotřelá témata. Na rozdíl od zemí s kontinuelním kulturně-historickým uvědoměním, jako tomu bylo např. v případě zemí navazujících plně na antickou tradici, nemohli čeští umělci čerpat inspiraci pro své historické obrazy z uměleckých děl antiky. Díky zájmu o podrobné prozkoumání exaktních věd a poznání historie se právě v průběhu 19. století začínají nejen na našem území, ale po celé evropě zakládat první historická, antropologická, etnografická muzea a také první archeologické sbírky, více méně v takové podobě, jak je známe dnes. Právě nové impulzy k tvorbě, v podobě archeologických nálezů, poskytovaly umělcům možnost podrobnějšího prozkoumání historických reálií často atraktivního mýtického dávnověku. Neotřelé, často velice vkusně vysoce umělecky zpracované artefakty byly dozajistě vhodné k přesnému dokreslení situací, jaké byly popsány v dávných ságách a eposech. V případě českého umění je prokazatelné právě užívání konkrétních archeologických nálezů z našeho území, a to snad v největší míře právě v případě děl, zpracovávajících po obsahové stránce náměty z Rukopisů. Jak jsem již zmínila, vzrůstající zájem širokého publika o podání konkrétnějších příběhů ze slovanského dávnověku nutil umělce, začít se podrobně zajímat přesnější archeologické artefakty a historické situace a postavy. Těmito často velice přesnými citacemi archeologických nálezů v případě uměleckcýh děl inspirovaných Rukopisy bych se ráda v rámci svého příspěvku zabývala. Příspěvek uvede problematiku a fenomén archeologických nálezů jako inspiračního zdroje umění 19. století do širšího kulturně-historického kontextu ve svém úvodu, a dále podá přesné příklady v podobě případových studií uměleckých děl spojených po své tématické stránce s Rukopisy.

Czech name

Archeologické nálezy jako inspirační zdroj umění vztahujícího se k Rukopisům

Czech description

Už začátkem 19. století se díky dějinným událostem, které následovaly po éře napoleonských válek, dostává do popředí zájem umělců o národní historii. Díky protiosvícenskému naladění Vídeňského dvora se střední Evropa stává počátkem 19. stol. místem, kde romanticky orientovaní umělci nacházejí ideální prostředí pro svoji tvorbu. Nové náhledy na začlenění jedince do jeho kulturně-sociálního prostředí a jeho úloha v dějinách byly taktéž východisky ve formování slohu, který dnešní terminologií nazýváme historismem. V celoevropském měřítku můžeme v případě uměleckých děl slohu historismu, nalézt po obsahové stránce obdobná témata, která byla umělci, zejména ve druhé třetině 19. století, hojně využívána. Jedním z takových témat je zobrazování oslavných momentů z národní historie a mytologie. Umělci, ať již výtvarně či hudebně nebo literárně orientovaní, považovali za jeden z nejvýznamnějších inspiračních zdrojů svých děl právě starobylé texty, ať již prokazatelně dobově autentické, či dobou svého prvotního vzniku diskutabilní. Pro prostředí germánského, anglosaskéh, či frankofonního jazykového okruhu můžeme dozajista považovat za takové texty např. severské ságy jako Edda, či Ossianovy zpěvy. V případě prostředí českého je bezesporu možno považovat za takové texty právě Rukopis královédvorský a zelenohorský. Právě zmíněné texty se stávají atraktivní nejen díky módní vlně zájmu o historii, ale v případě výtvarných umělců dovolují využívat nová, po obsahové stránce neotřelá témata. Na rozdíl od zemí s kontinuelním kulturně-historickým uvědoměním, jako tomu bylo např. v případě zemí navazujících plně na antickou tradici, nemohli čeští umělci čerpat inspiraci pro své historické obrazy z uměleckých děl antiky. Díky zájmu o podrobné prozkoumání exaktních věd a poznání historie se právě v průběhu 19. století začínají nejen na našem území, ale po celé evropě zakládat první historická, antropologická, etnografická muzea a také první archeologické sbírky, více méně v takové podobě, jak je známe dnes. Právě nové impulzy k tvorbě, v podobě archeologických nálezů, poskytovaly umělcům možnost podrobnějšího prozkoumání historických reálií často atraktivního mýtického dávnověku. Neotřelé, často velice vkusně vysoce umělecky zpracované artefakty byly dozajistě vhodné k přesnému dokreslení situací, jaké byly popsány v dávných ságách a eposech. V případě českého umění je prokazatelné právě užívání konkrétních archeologických nálezů z našeho území, a to snad v největší míře právě v případě děl, zpracovávajících po obsahové stránce náměty z Rukopisů. Jak jsem již zmínila, vzrůstající zájem širokého publika o podání konkrétnějších příběhů ze slovanského dávnověku nutil umělce, začít se podrobně zajímat přesnější archeologické artefakty a historické situace a postavy. Těmito často velice přesnými citacemi archeologických nálezů v případě uměleckcýh děl inspirovaných Rukopisy bych se ráda v rámci svého příspěvku zabývala. Příspěvek uvede problematiku a fenomén archeologických nálezů jako inspiračního zdroje umění 19. století do širšího kulturně-historického kontextu ve svém úvodu, a dále podá přesné příklady v podobě případových studií uměleckých děl spojených po své tématické stránce s Rukopisy.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Genius loci českého jihozápadu XI

ISBN

978-80-87495-18-6

ISSN

—

e-ISSN

neuvedeno

Number of pages

16

Pages from-to

33-48

Publisher name

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, příspěvková organizace

Place of publication

Blovice

Event location

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích

Event date

Nov 6, 2017

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—