Archeology of the medieval town

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73589996" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73589996 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Archeologie středověkého města

Original language description

Na počátku 13. stoletá vzniká Litovel jako centrální sídliště s trhovou funkcí v prostoru litovelského Starého města. Nejedná se o mylně tradovanou “rybářskou osadu“, ale o sídliště na úrovni trhové vsi s doloženou církevní stavbou, nálezy malt ze zděných konstrukcí a složitým systémem zahloubených sídlištních objektů, žlabů a příkopů. Tento předchůdce pozdějšího královského města Litovle, se rozprostíral na písečné akumulační poloze v meandru řeky Moravy v prostoru dnešní Zahradní a Královy ulice a západního okraje Staroměstského náměstí. Jádro sídliště mělo 3 ha, nálezy však registrujeme i z dalších blízkých poloh (Žerotínova ul.). Významným nálezem bylo objevení původního přechodu řeky Moravy ze 13. a 14. století cca 150 m jižně od Svatojánského mostu. Trhové sídliště na Starém městě zaniká v 50. letech 13. století přesunem do míst současného historického jádra Litovle, kde bylo založeno nové královské institucionální město o rozloze 14 ha. Město bylo založeno uprostřed sítě říčních ramen řeky Moravy na čtvercovém půdorysu s pravoúhlou sítí ulic a s čtvercovým náměstím uprostřed. Hlavní severo-jižní osu města představovala komunikace spojující Olomouc a Uničov. Východo–západní příčnou osu města pak tvořilo rameno řeky Moravy – strouha Nečíz, které rozdělovalo město na severní a jižní polovinu. Původní právovárečné domy byly záměrně rozmístěny tak, aby vytvořily obrazec náměstí a předurčily podobu ulic, svým situováním do front nebo nároží. Zástavba na jednotlivých parcelách byla až do pozdního středověku (15.–16. století) převáženě dřevohliněná. Vysoká hladina spodní vody neumožňovala zahlubování staveb pod úroveň terénu. První zahloubené suterény domů vznikaly až ve 14. a 15. století, a to již do antropogenních vrstev, jejichž záměrný mohutný nárůst (2–3 m) během 2. pol. 13. a ve 14. století souvisel s ochranou města před povodněmi. Ještě ve 2. pol. 13. stol. byl postaven farní kostel sv. Marka a špitál řádu sv. Ducha. Původně dřevohliněné opevnění (příkop, val, palisáda) města vzniklo již během 2. pol. 13. století a důmyslně využilo ramen řeky Moravy, kamenné hradby vznikají až po roce 1327. Kromě mnoha nálezů keramických, kovových, dřevěných, kožených a skleněných artefaktů, dokládajících život středověkých litovelanů, mezi důležité archeologické objevy můžeme zařadit také nalezení středověkého pranýře a kamenného mostu na náměstí Přemysla Otakara.

Czech name

Archeologie středověkého města

Czech description

Na počátku 13. stoletá vzniká Litovel jako centrální sídliště s trhovou funkcí v prostoru litovelského Starého města. Nejedná se o mylně tradovanou “rybářskou osadu“, ale o sídliště na úrovni trhové vsi s doloženou církevní stavbou, nálezy malt ze zděných konstrukcí a složitým systémem zahloubených sídlištních objektů, žlabů a příkopů. Tento předchůdce pozdějšího královského města Litovle, se rozprostíral na písečné akumulační poloze v meandru řeky Moravy v prostoru dnešní Zahradní a Královy ulice a západního okraje Staroměstského náměstí. Jádro sídliště mělo 3 ha, nálezy však registrujeme i z dalších blízkých poloh (Žerotínova ul.). Významným nálezem bylo objevení původního přechodu řeky Moravy ze 13. a 14. století cca 150 m jižně od Svatojánského mostu. Trhové sídliště na Starém městě zaniká v 50. letech 13. století přesunem do míst současného historického jádra Litovle, kde bylo založeno nové královské institucionální město o rozloze 14 ha. Město bylo založeno uprostřed sítě říčních ramen řeky Moravy na čtvercovém půdorysu s pravoúhlou sítí ulic a s čtvercovým náměstím uprostřed. Hlavní severo-jižní osu města představovala komunikace spojující Olomouc a Uničov. Východo–západní příčnou osu města pak tvořilo rameno řeky Moravy – strouha Nečíz, které rozdělovalo město na severní a jižní polovinu. Původní právovárečné domy byly záměrně rozmístěny tak, aby vytvořily obrazec náměstí a předurčily podobu ulic, svým situováním do front nebo nároží. Zástavba na jednotlivých parcelách byla až do pozdního středověku (15.–16. století) převáženě dřevohliněná. Vysoká hladina spodní vody neumožňovala zahlubování staveb pod úroveň terénu. První zahloubené suterény domů vznikaly až ve 14. a 15. století, a to již do antropogenních vrstev, jejichž záměrný mohutný nárůst (2–3 m) během 2. pol. 13. a ve 14. století souvisel s ochranou města před povodněmi. Ještě ve 2. pol. 13. stol. byl postaven farní kostel sv. Marka a špitál řádu sv. Ducha. Původně dřevohliněné opevnění (příkop, val, palisáda) města vzniklo již během 2. pol. 13. století a důmyslně využilo ramen řeky Moravy, kamenné hradby vznikají až po roce 1327. Kromě mnoha nálezů keramických, kovových, dřevěných, kožených a skleněných artefaktů, dokládajících život středověkých litovelanů, mezi důležité archeologické objevy můžeme zařadit také nalezení středověkého pranýře a kamenného mostu na náměstí Přemysla Otakara.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Litovel. Velké dějiny města, sv. 1. Od nejstarších dob do roku 1918

ISBN

978-80-244-5200-5

Number of pages of the result

36

Pages from-to

"68–103"

Number of pages of the book

351

Publisher name

Univerzita Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS chapter

—