Adolf Rossi the Photographer

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73590885" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73590885 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Fotograf Adolf Rossi

Original language description

Adolf Rossi (1920–2000) patří k zajímavým a dosud opomíjeným osobnostem československé amatérské fotografie. V průběhu své kariéry se do fotografického komunitního života příliš nezačlenil a jeho tvorba tak měla spíše privátní ráz, čímž vrchovatě naplňuje význam slova amatér. Netvořil totiž ani pro obživu, ani v rámci uměleckých sdružení, ale z ryzí osobní potřeby. Rossi své fotografie pořizoval především pro vlastní potěšení, domácím výstavám a jiným formám konfrontace vlastního díla se spíše vyhýbal. Inspiraci povětšinou nehledal při rozhovorech s kolegy z branže nebo při návštěvách výstav, ale nejčastěji v zahraničních fotografických časopisech, a především pak v katalozích mezinárodních fotografických salonů, které obesílal s nevídanou intenzitou a zápalem. Zde, pod rouškou určité anonymity, svá díla srovnával s ostatními autory z různých konců světa a dosáhl mimořádných úspěchů. Mezi lety 1947–1967 byly Rossiho fotografie přijaty na více jak devět set salonů po celém světě, což je číslo opravdu výjimečné. Dík pietně zachovanému archivu salonních katalogů, dopisů a především fotografií tak máme neobyčejně přesnou představu o práci, kterou brněnský autor na salony zasílal a jak nad svým dílem přemýšlel. V Rossiho archivu najdeme jak snímky odkazující ke „klasické kráse“ piktorialistických fotografií počátku 20. století, tak snímky pracující s odkazem avantgardy nebo například dobově oblíbené momentní fotografie všedního dne. Stejně tak, jak je rozmanitý Rossiho styl, je jeho dílo různorodé i po stránce námětové. Rossi fotografoval opravdu všechno, od portrétu a aktu přes krajinu a zátiší až po snímky z divadelního a baletního prostředí. Tomuto milovníkovi fotografie stál za pozornost snad celý svět. Adolf Rossi nebyl průkopníkem nového umění. Všechna jeho díla mají celkem zřejmé a jasné vzory. Právě tento moment jakéhosi rozporu mezi aktuálním děním a Rossiho tvorbou vedl k oboustrannému nepochopení jak ze strany uměleckých kritiků a historiků umění, tak ze strany autora, jenž se cítil mnoho let nedoceněn a zapomenut. Tato monografie se tedy snaží nahlédnout dílo Adolfa Rossiho z více perspektiv než pouze z pohledu modernistické kritiky umění, jež je založena na vývoji a originalitě. Snaží se najít principy tvorby fotografa amatéra v průběhu padesátých a šedesátých let minulého století a až tímto prizmatem hledat kvalitu uvnitř tvorby. Otevřené pole možností k hodnocení díla nabízí také obrazová příloha této monografie. Ta byla sice částečně vybrána na základě mých osobních preferencí, tedy preferencí historika umění, ale respektuje též výběr Rossiho (jedná se pouze o reprodukce výstavních zvětšenin) a preferenci mezinárodních fotografických salonů. Každou fotografii totiž doprovází reprodukce archivu salónních nálepek, které odkazují na množství salonů, na něž byl daný snímek porotou přijat. Kniha je dále doplněna o řadu materiálů a především seznamů, které vycházejí z Rossiho archivu a výjimečné sbírky salonních katalogů a ocenění, které si Rossi pečlivě uchovával. Monografie tedy klade celou řadu otázek, na které nenachází striktní odpovědi, ale otevírá prostor pro další výzkum nejen Rossiho díla, ale též amatérské fotografie jako celku.

Czech name

Fotograf Adolf Rossi

Czech description

Adolf Rossi (1920–2000) patří k zajímavým a dosud opomíjeným osobnostem československé amatérské fotografie. V průběhu své kariéry se do fotografického komunitního života příliš nezačlenil a jeho tvorba tak měla spíše privátní ráz, čímž vrchovatě naplňuje význam slova amatér. Netvořil totiž ani pro obživu, ani v rámci uměleckých sdružení, ale z ryzí osobní potřeby. Rossi své fotografie pořizoval především pro vlastní potěšení, domácím výstavám a jiným formám konfrontace vlastního díla se spíše vyhýbal. Inspiraci povětšinou nehledal při rozhovorech s kolegy z branže nebo při návštěvách výstav, ale nejčastěji v zahraničních fotografických časopisech, a především pak v katalozích mezinárodních fotografických salonů, které obesílal s nevídanou intenzitou a zápalem. Zde, pod rouškou určité anonymity, svá díla srovnával s ostatními autory z různých konců světa a dosáhl mimořádných úspěchů. Mezi lety 1947–1967 byly Rossiho fotografie přijaty na více jak devět set salonů po celém světě, což je číslo opravdu výjimečné. Dík pietně zachovanému archivu salonních katalogů, dopisů a především fotografií tak máme neobyčejně přesnou představu o práci, kterou brněnský autor na salony zasílal a jak nad svým dílem přemýšlel. V Rossiho archivu najdeme jak snímky odkazující ke „klasické kráse“ piktorialistických fotografií počátku 20. století, tak snímky pracující s odkazem avantgardy nebo například dobově oblíbené momentní fotografie všedního dne. Stejně tak, jak je rozmanitý Rossiho styl, je jeho dílo různorodé i po stránce námětové. Rossi fotografoval opravdu všechno, od portrétu a aktu přes krajinu a zátiší až po snímky z divadelního a baletního prostředí. Tomuto milovníkovi fotografie stál za pozornost snad celý svět. Adolf Rossi nebyl průkopníkem nového umění. Všechna jeho díla mají celkem zřejmé a jasné vzory. Právě tento moment jakéhosi rozporu mezi aktuálním děním a Rossiho tvorbou vedl k oboustrannému nepochopení jak ze strany uměleckých kritiků a historiků umění, tak ze strany autora, jenž se cítil mnoho let nedoceněn a zapomenut. Tato monografie se tedy snaží nahlédnout dílo Adolfa Rossiho z více perspektiv než pouze z pohledu modernistické kritiky umění, jež je založena na vývoji a originalitě. Snaží se najít principy tvorby fotografa amatéra v průběhu padesátých a šedesátých let minulého století a až tímto prizmatem hledat kvalitu uvnitř tvorby. Otevřené pole možností k hodnocení díla nabízí také obrazová příloha této monografie. Ta byla sice částečně vybrána na základě mých osobních preferencí, tedy preferencí historika umění, ale respektuje též výběr Rossiho (jedná se pouze o reprodukce výstavních zvětšenin) a preferenci mezinárodních fotografických salonů. Každou fotografii totiž doprovází reprodukce archivu salónních nálepek, které odkazují na množství salonů, na něž byl daný snímek porotou přijat. Kniha je dále doplněna o řadu materiálů a především seznamů, které vycházejí z Rossiho archivu a výjimečné sbírky salonních katalogů a ocenění, které si Rossi pečlivě uchovával. Monografie tedy klade celou řadu otázek, na které nenachází striktní odpovědi, ale otevírá prostor pro další výzkum nejen Rossiho díla, ale též amatérské fotografie jako celku.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7485-179-7

Number of pages

227

Publisher name

Books &amp; Pipes Publishing

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—