The Interdisciplinarity of Media Discourse: Pragmalinguistic and Sociopragmatic Approaches

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73591687" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73591687 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Pragmalingvistické a sociopragmatické pohledy na vybrané komunikáty (nejenom) mediálního diskurzu

Original language description

Kniha je věnována pragmalingvistické a sociopragmatické analýze autentických (převážně) mediálních textů. Je rozdělena do tří oddílů. První samostatná kapitola Pragmatika diskurzních částic je věnována formě i funkci konkrétní skupiny vybraných výrazových prostředků – tzv. diskurzních částic,které napomáhají hladké a zdvořilé komunikaci, pro nerodilé mluvčí však často představují problém, a to v důsledku nedostatečné informovanosti o tom, jak je správně používat. Autorka zde řadí na základě funkčního a systémového přístupu k jazyku diskurzní částice do skupiny diskurzních ukazatelů, které slouží k regulaci diskurzu. Navržená charakteristika diskurzních částic a jejich místo v systému dalších komunikativně regulativních prostředků by měly přispět k lepšímu pochopení jejich fungování. Cílem druhé kapitoly Koncept tváře a možnosti vnímání zdvořilosti je popsat některé aspekty komplexního fenoménu tváře v rámci teorie zdvořilosti. V úvodní části se zvláštním přihlédnutím k literatuře německy psané autorka poukázala pomocí několika příkladů na práci komunikantů, respektive interaktantů s konceptem tváře během konkrétní komunikační události. Kapitola v úvodní části vychází z teoretických přístupů ke zdvořilosti a na ně navazuje popisem teorie tváře podle Goffmana. V této souvislosti byla pozornost věnována rituálním vzorcům potvrzujícím a rituálním vzorcům korektivním, na příklady navázalo obecnější pojednání k problematice managementu vztahů v interakci. V kapitole byli představeni i další autoři, již rozpracovali Goffmanův koncept tváře, následně byly diskutovány dva příklady interakcí, v nichž je sice tvář ohrožována, leč v rámci dané interakce toto ohrožení není považováno za nepřípustné, naopak se jeví být v daném kontextu vítanou aktivitou. Tímto se potvrzuje nejen směr novějších prací, jež hovoří o tom, že co je a není chápáno jako zdvořilé či nezdvořilé, záleží především na domluvě interaktantů, ale ukazuje se navíc, že ne ve všech sociálních skupinách a jejich konstelacích je zdvořilost v rámci dané komunikační situace kladena na přední místo při posuzování toho, co je či není v interakci přípustné. Na úvodní pasáže navazuje analýza konkrétní komunikační události, pro niž je záměrný útok na tvář provázený verbální agresí příznačný. Dílčí podkapitola Ohrožení tváře jako nástroj verbální agrese byla věnována komunikaci instrumentálně útočné, realizované v rámci politického diksurzu, konkrétně v předvolební prezidentské debatě. Účastníci komunikačního aktu se snažili ukázat svého komunikačního partnera v nepříznivém světle a pro dosažení tohoto cíle si zvolili strategii, pro niž je příznačná maximalizace poškození komunikačního partnera. Toto poškozující jednání bylo vždy záměrné, nejednalo se tedy o nezdvořilost „z nedostatku zdvořilosti“, ale o vědomě užitou strategii směřující k prosazení vlastní agendy a k poškození komunikačního partnera v nejrůznějších aspektech jeho identity. Poslední samostatná kapitola Kritické čtení psaných zpráv využívá při analýze mediálních komunikátů metody kritické analýzy diskurzu. Tato metodologie byla využita při kvalitativní analýze vybrané zprávy publikované v celoplošně vydávaném deníku vykazující evidentní snahu o diskriminaci a vyloučení vybrané etnické menšiny. Kritická analýza diskurzu primárně směřuje ke kvalitativnímu zhodnocení globálních i lokálních významů zodpovědně vybraných komunikátů, nověji byl ale tento přístup rozšířen i o kvantitativní, respektive korpusový výzkum. V dílčí kapitole Nástroje diskurzní a korpusové analýzy v komparaci polských a českých publicistických textů její autorka provedla kvantitativní analýzu mediálních textů věnovaných problematice migrační krize a souvisejícím diskuzím. Široké pojetí diskurzu jako komplexu zahrnujícího nejenom osobnost produktora a recipienta, ale také další okolnosti podmiňující proces kódování a dekódování umožnilo analyzovat komplexní komunikáty tvořené texty různých autorů spojených v rámci internetových diskuzí vznikajících v reakci na publikované zprávy. Srovnání textů zveřejněných na českých a polských zpravodajských webech ukázalo tematickou i argumentační provázanost obou diskurzů.

Czech name

Pragmalingvistické a sociopragmatické pohledy na vybrané komunikáty (nejenom) mediálního diskurzu

Czech description

Kniha je věnována pragmalingvistické a sociopragmatické analýze autentických (převážně) mediálních textů. Je rozdělena do tří oddílů. První samostatná kapitola Pragmatika diskurzních částic je věnována formě i funkci konkrétní skupiny vybraných výrazových prostředků – tzv. diskurzních částic,které napomáhají hladké a zdvořilé komunikaci, pro nerodilé mluvčí však často představují problém, a to v důsledku nedostatečné informovanosti o tom, jak je správně používat. Autorka zde řadí na základě funkčního a systémového přístupu k jazyku diskurzní částice do skupiny diskurzních ukazatelů, které slouží k regulaci diskurzu. Navržená charakteristika diskurzních částic a jejich místo v systému dalších komunikativně regulativních prostředků by měly přispět k lepšímu pochopení jejich fungování. Cílem druhé kapitoly Koncept tváře a možnosti vnímání zdvořilosti je popsat některé aspekty komplexního fenoménu tváře v rámci teorie zdvořilosti. V úvodní části se zvláštním přihlédnutím k literatuře německy psané autorka poukázala pomocí několika příkladů na práci komunikantů, respektive interaktantů s konceptem tváře během konkrétní komunikační události. Kapitola v úvodní části vychází z teoretických přístupů ke zdvořilosti a na ně navazuje popisem teorie tváře podle Goffmana. V této souvislosti byla pozornost věnována rituálním vzorcům potvrzujícím a rituálním vzorcům korektivním, na příklady navázalo obecnější pojednání k problematice managementu vztahů v interakci. V kapitole byli představeni i další autoři, již rozpracovali Goffmanův koncept tváře, následně byly diskutovány dva příklady interakcí, v nichž je sice tvář ohrožována, leč v rámci dané interakce toto ohrožení není považováno za nepřípustné, naopak se jeví být v daném kontextu vítanou aktivitou. Tímto se potvrzuje nejen směr novějších prací, jež hovoří o tom, že co je a není chápáno jako zdvořilé či nezdvořilé, záleží především na domluvě interaktantů, ale ukazuje se navíc, že ne ve všech sociálních skupinách a jejich konstelacích je zdvořilost v rámci dané komunikační situace kladena na přední místo při posuzování toho, co je či není v interakci přípustné. Na úvodní pasáže navazuje analýza konkrétní komunikační události, pro niž je záměrný útok na tvář provázený verbální agresí příznačný. Dílčí podkapitola Ohrožení tváře jako nástroj verbální agrese byla věnována komunikaci instrumentálně útočné, realizované v rámci politického diksurzu, konkrétně v předvolební prezidentské debatě. Účastníci komunikačního aktu se snažili ukázat svého komunikačního partnera v nepříznivém světle a pro dosažení tohoto cíle si zvolili strategii, pro niž je příznačná maximalizace poškození komunikačního partnera. Toto poškozující jednání bylo vždy záměrné, nejednalo se tedy o nezdvořilost „z nedostatku zdvořilosti“, ale o vědomě užitou strategii směřující k prosazení vlastní agendy a k poškození komunikačního partnera v nejrůznějších aspektech jeho identity. Poslední samostatná kapitola Kritické čtení psaných zpráv využívá při analýze mediálních komunikátů metody kritické analýzy diskurzu. Tato metodologie byla využita při kvalitativní analýze vybrané zprávy publikované v celoplošně vydávaném deníku vykazující evidentní snahu o diskriminaci a vyloučení vybrané etnické menšiny. Kritická analýza diskurzu primárně směřuje ke kvalitativnímu zhodnocení globálních i lokálních významů zodpovědně vybraných komunikátů, nověji byl ale tento přístup rozšířen i o kvantitativní, respektive korpusový výzkum. V dílčí kapitole Nástroje diskurzní a korpusové analýzy v komparaci polských a českých publicistických textů její autorka provedla kvantitativní analýzu mediálních textů věnovaných problematice migrační krize a souvisejícím diskuzím. Široké pojetí diskurzu jako komplexu zahrnujícího nejenom osobnost produktora a recipienta, ale také další okolnosti podmiňující proces kódování a dekódování umožnilo analyzovat komplexní komunikáty tvořené texty různých autorů spojených v rámci internetových diskuzí vznikajících v reakci na publikované zprávy. Srovnání textů zveřejněných na českých a polských zpravodajských webech ukázalo tematickou i argumentační provázanost obou diskurzů.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60203 - Linguistics

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-5455-9

Number of pages

126

Publisher name

Vydavatelství Univerzity Palackého

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS book

—