Literary Censorship and Self-Censorship in China: Two Case Studies

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73591989" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73591989 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Literární cenzura a autocenzura v Číně

Original language description

Počínaje Mao Zedongovým projevem na „konferenci o literatuře a umění“ na komunistické základně v Yan’anu v květnu 1942 byla v Číně literatura nahlížena jako jeden z klíčových nástrojů propagandy a jejím úkolem bylo vštěpení hlavních ideologických konceptů do širokého povědomí lidových mas. Jak cenzura tak autocenzura byly přirozenou součástí literárního systému, který byl v Číně vybudován po založení ČLR v roce 1949. Po Deng Xiaopingových reformách zaváděných od konce 70. let se sice institucionalizovaný státní systém zaštiťující veškerou literární a uměleckou tvorbu postupně rozpadl, ony základní koncepty nastavené Mao Zedongem však dosud zcela nepozbyly platnost a literatura by měla stále určitým způsobem sloužit mimoliterárním – ideologickým a společenským - cílům. Spisovatelé musí především bedlivě zvažovat téma, jež se ve svém díle rozhodnou zpracovat, autocenzura se však uplatňuje v každé fázi vzniku literárního díla od prvotního nápadu až po proces publikace. Předkládaná studie se pokouší o odhalení některých aspektů literární cenzury a autocenzury v současné Číně. Na několika vybraných příkladech ukáže mechanismy, jež jsou zapojovány jak v rámci autocenzury tak cenzury, která často probíhá ex post a může vést až k dodatečnému zákazu díla či útokům na vybrané autory během kritických kampaní.

Czech name

Literární cenzura a autocenzura v Číně

Czech description

Počínaje Mao Zedongovým projevem na „konferenci o literatuře a umění“ na komunistické základně v Yan’anu v květnu 1942 byla v Číně literatura nahlížena jako jeden z klíčových nástrojů propagandy a jejím úkolem bylo vštěpení hlavních ideologických konceptů do širokého povědomí lidových mas. Jak cenzura tak autocenzura byly přirozenou součástí literárního systému, který byl v Číně vybudován po založení ČLR v roce 1949. Po Deng Xiaopingových reformách zaváděných od konce 70. let se sice institucionalizovaný státní systém zaštiťující veškerou literární a uměleckou tvorbu postupně rozpadl, ony základní koncepty nastavené Mao Zedongem však dosud zcela nepozbyly platnost a literatura by měla stále určitým způsobem sloužit mimoliterárním – ideologickým a společenským - cílům. Spisovatelé musí především bedlivě zvažovat téma, jež se ve svém díle rozhodnou zpracovat, autocenzura se však uplatňuje v každé fázi vzniku literárního díla od prvotního nápadu až po proces publikace. Předkládaná studie se pokouší o odhalení některých aspektů literární cenzury a autocenzury v současné Číně. Na několika vybraných příkladech ukáže mechanismy, jež jsou zapojovány jak v rámci autocenzury tak cenzury, která často probíhá ex post a může vést až k dodatečnému zákazu díla či útokům na vybrané autory během kritických kampaní.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60206 - Specific literatures

Project

—

Continuities

O - Projekt operacniho programu

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

World Literature Studies

ISSN

1337-9275

e-ISSN

—

Volume of the periodical

10

Issue of the periodical within the volume

4

Country of publishing house

SK - SLOVAKIA

Number of pages

14

Pages from-to

58-71

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85062473994