Scientism, scientific imperialism and the boundaries of scientific knowledge

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F19%3A73594878" target="_blank" >RIV/61989592:15210/19:73594878 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Scientismus, vědecký imperialismus a hranice vědeckého poznání

Original language description

Neoddiskutovatelný úspěch experimentální vědy způsobil ve filozofii na přelomu 20. a 21. století rozkol. Velká část filozofů navázala na dílo W. V. O. Quina a přihlásila se k naturalismu ve slabší metodologické nebo silnější ontologické variantě, protože považují hypoteticko-deduktivní metodu za nejúčinnější či dokonce jedinou cestu k pravdivému a zdůvodněnému poznání. Jiní naopak pociťují z hegemonie empirické vědy obavu a varují před přílišnou ambiciózností její metodologie. Stanovisko, podle něhož neexistují hranice vědeckého zkoumání, bývá nazýváno scientismus nebo vědecký imperialismus. Jeho zastánci se domnívají, že pomocí vědy lze popsat a vysvětlit vše, co reálně existuje. Ve svém příspěvku představím několik rozšířených způsobů, jak lze scientismus a vědecký imperialismus definovat a kritizovat (Nancy Cartwight, John Dupré, Ivan Havel, Massimo Pigliucci). Zvážím, nakolik oprávněné je pojetí vědy jako nástroje politického útlaku, případně falešného náboženství intelektuálů. Cílem mého příspěvku je ukázat, že kritika scientismu a vědeckého imperialismu vychází z nesprávného chápání, v čem spočívá vědecká metodologie, jak vědecké poznání vzniká z přirozené kognice a čím se věda liší od svých alternativ.

Czech name

Scientismus, vědecký imperialismus a hranice vědeckého poznání

Czech description

Neoddiskutovatelný úspěch experimentální vědy způsobil ve filozofii na přelomu 20. a 21. století rozkol. Velká část filozofů navázala na dílo W. V. O. Quina a přihlásila se k naturalismu ve slabší metodologické nebo silnější ontologické variantě, protože považují hypoteticko-deduktivní metodu za nejúčinnější či dokonce jedinou cestu k pravdivému a zdůvodněnému poznání. Jiní naopak pociťují z hegemonie empirické vědy obavu a varují před přílišnou ambiciózností její metodologie. Stanovisko, podle něhož neexistují hranice vědeckého zkoumání, bývá nazýváno scientismus nebo vědecký imperialismus. Jeho zastánci se domnívají, že pomocí vědy lze popsat a vysvětlit vše, co reálně existuje. Ve svém příspěvku představím několik rozšířených způsobů, jak lze scientismus a vědecký imperialismus definovat a kritizovat (Nancy Cartwight, John Dupré, Ivan Havel, Massimo Pigliucci). Zvážím, nakolik oprávněné je pojetí vědy jako nástroje politického útlaku, případně falešného náboženství intelektuálů. Cílem mého příspěvku je ukázat, že kritika scientismu a vědeckého imperialismu vychází z nesprávného chápání, v čem spočívá vědecká metodologie, jak vědecké poznání vzniká z přirozené kognice a čím se věda liší od svých alternativ.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Veda, spoločnosť a hodnoty

ISBN

978-80-223-4749-5

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

13

Pages from-to

21-33

Publisher name

Univerzita Komenského v Bratislave

Place of publication

Bratislava

Event location

Bratislava

Event date

Feb 21, 2019

Type of event by nationality

EUR - Evropská akce

UT code for WoS article

—