History of archaeological research in Šternberk region
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F22%3A73617614" target="_blank" >RIV/61989592:15210/22:73617614 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://www.academia.edu/87647456/D%C4%9Bjiny_archeologick%C3%A9ho_v%C3%BDzkumu_na_%C5%A0ternbersku" target="_blank" >https://www.academia.edu/87647456/D%C4%9Bjiny_archeologick%C3%A9ho_v%C3%BDzkumu_na_%C5%A0ternbersku</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Dějiny archeologického výzkumu na Šternbersku
Original language description
Třebaže první archeologické nálezy ze Šternberska pocházejí již z 19. století, velmi dlouho stál tento region na pokraji badatelského zájmu. Ve srovnání se sousedním Litovelskem a Uničovskem zde navíc nikdy nevzniklo výrazné centrum regionální archeologie, neboť muzeum ve Šternberku se až do poloviny 20. století zaměřovalo při budování svých sbírek na jiné obory. Nálezy z regionu proto končily většinou v muzeu Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. První cílené terénní výkopy se uskutečnily ve dvacátých a třicátých letech 20. století v Moravské Huzové, avšak profesionální úroveň měl teprve výzkum raně středověkých železářských objektů u Žerotína, uskutečněný brněnskou pobočkou Archeologického ústavu ČSAV v roce 1959. Od přelomu padesátých a šedesátých let 20. století prováděli příležitostné záchranné terénní akce na Šternbersku především archeologové z muzea v Olomouci. Jejich nejvýznamnější a nejrozsáhlejší výzkum proběhl na hradě Tepenci v souvislosti s jeho ničením těžbou kamene. Od devadesátých let 20. století působí v regionu Archeologické centrum Olomouc, výzkumy v historickém jádru Šternberka jsou v současné době doménou olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.
Czech name
Dějiny archeologického výzkumu na Šternbersku
Czech description
Třebaže první archeologické nálezy ze Šternberska pocházejí již z 19. století, velmi dlouho stál tento region na pokraji badatelského zájmu. Ve srovnání se sousedním Litovelskem a Uničovskem zde navíc nikdy nevzniklo výrazné centrum regionální archeologie, neboť muzeum ve Šternberku se až do poloviny 20. století zaměřovalo při budování svých sbírek na jiné obory. Nálezy z regionu proto končily většinou v muzeu Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. První cílené terénní výkopy se uskutečnily ve dvacátých a třicátých letech 20. století v Moravské Huzové, avšak profesionální úroveň měl teprve výzkum raně středověkých železářských objektů u Žerotína, uskutečněný brněnskou pobočkou Archeologického ústavu ČSAV v roce 1959. Od přelomu padesátých a šedesátých let 20. století prováděli příležitostné záchranné terénní akce na Šternbersku především archeologové z muzea v Olomouci. Jejich nejvýznamnější a nejrozsáhlejší výzkum proběhl na hradě Tepenci v souvislosti s jeho ničením těžbou kamene. Od devadesátých let 20. století působí v regionu Archeologické centrum Olomouc, výzkumy v historickém jádru Šternberka jsou v současné době doménou olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60102 - Archaeology
Result continuities
Project
—
Continuities
V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju
Others
Publication year
2022
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Dějiny Šternberka
ISBN
978-80-905873-6-6
Number of pages of the result
14
Pages from-to
18-31
Number of pages of the book
800
Publisher name
město Šternberk
Place of publication
Šternberk
UT code for WoS chapter
—