Innocenc Ladislav Červinka (1869-1952)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F23%3A73623099" target="_blank" >RIV/61989592:15210/23:73623099 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.academia.edu/102748774/Innocenc_Ladislav_%C4%8Cervinka_1869_1952_" target="_blank" >https://www.academia.edu/102748774/Innocenc_Ladislav_%C4%8Cervinka_1869_1952_</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Innocenc Ladislav Červinka (1869-1952)

Original language description

Snad žádný jiný prehistorik nedosáhl v historickém povědomí současné moravské archeologické obce takového věhlasu jako Innocenc Ladislav Červinka. Do dějin oboru se nesmazatelně zapsal nejen významnými zakladatelskými a organizačními počiny (časopis Pravěk, Moravský archeologický klub a jeho sjezdy aj.), ale také syntetickými pracemi a rukopisnými díly zemského i regionálního charakteru, jež jsou dodnes využívány jako spolehlivé a hodnověrné faktografické zdroje. Bez nadsázky lze konstatovat, že zanechal větší či menší stopu v každém moravském regionu s prehistorickými nalezišti. Červinkovy životní i profesní osudy však vždy stály v pozadí zájmu, ostatně dodnes jsou zčásti zahaleny nejasnostmi. Přitom tvoří nedílný celek s jeho archeologickými aktivitami, které zcela přirozeně ovlivňovaly. Červinkův život byl naplněn nejen radostnými událostmi a všedními starostmi, ale také nezdary a rány osudu. Byl třikrát ženatý, neboť první dvě manželky předčasně zemřely. Souhrou okolností přišel několikrát o značnou část majetku, naposledy v roce 1945; minimálně jednou (v roce 1911) musel čelit exekuci. Ještě před první světovou válkou se vlastní pílí a schopnostmi vypracoval v nejvýznamnějšího moravského prehistorika, respektovaného také za hranicemi země. Vrcholu svého vlivu dosáhl ve dvacátých letech 20. století – tehdy jako státní konzervátor Státního archeologického ústavu, expert pro ochranu prehistorických památek Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko a smluvní zaměstnanec Moravského zemského muzea, v němž působil v oddělení moravského pravěku, fakticky úředně ovládal moravskou archeologii. Dominantní profesní postavení, jež tehdy na Moravě získal, však zároveň předurčilo jeho pád z výsluní, k němuž se začalo schylovat na počátku následujícího desetiletí. Sebeschopnější jedinec totiž nemohl zvládat pracovní zátěž tři významných úředních funkcí a plnit beze zbytku všechny povinnosti, jež s nimi byly spojeny. Když v polovině roku 1937 Červinka odcházel v podstatě z donucení do penze, byl zatrpklý a zahořklý. Svět archeologie, jež se mu stala životní láskou, však neopustil do konce svého života. Na Červinkových profesních peripetiích ve třicátých letech 20. století se nemalou měrou podílela také jeho komplikovaná povaha. Nesmírná pracovitost, znalosti získané praxí a ochota přinášet milovanému oboru oběti se u něj snoubily s pocitem vlastní výlučnosti a značným sebevědomím, jež někdy přerůstaly v přezíravé postoje a příkré soudy. Již od počátku 20. století Červinku provázela řada konfliktů. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století některé spory vyústily dokonce v osobní averze – především s Karlem Buchtelou (od jara 1924 jeho nadřízeným ve Státním archeologickém ústavu), Emanuelem Šimkem (od roku 1931 působícím v nově vytvořeném Ústavu pro prehistorii a protohistorii Masarykovy univerzity v Brně) a Josefem Skutilem (od roku 1934 jeho nástupcem v čele oddělení moravského pravěku v Moravském zemském muzeu). V některých případech šlo zajisté o generačně podmíněné spory, ostatně Červinka se v archeologii pohyboval zhruba šedesát let a během nich tento obor urazil velký kus cesty. Odlišné názory na styl vedení výzkumů, volbu nalezišť vhodných pro terénní akce a způsob zpracování nálezů stály nepochybně u kořenů názorových rozepří s generací profesionálně školených prehistoriků v čele s Jaroslavem Böhmem, jež do archeologie vstupovala ve dvacátých letech 20. století. V jiných případech šlo ovšem o důsledek zmařených/nenaplněných ambicí, na což Červinka pohlížel vždy velmi osobně a nesmiřitelně. Postihnout komplexně Červinkovu osobnost a jeho rozsáhlé aktivity v jednom článku není možné. Na tomto místě jsou tudíž pouze letmo shrnuty podstatné události Červinkova života a připomenuty výrazné milníky spojené s jeho působením v archeologii. Nejde však o pouhou kompilaci obecně známých faktů. Prvořadým typem pramene, který je využit, neboť umožňuje objasnit alespoň některá z pomyslných bílých míst v Červinkově životě, jsou totiž dobové archiválie, především dochovaná korespondence. Zvolenému cíli je přizpůsobena koncepce článku. Nejprve je představen Červinkův soukromý život a základní údaje spojené s jeho profesní kariérou, jež až do roku 1920 nebyla spojena s archeologií (kapitola 2), poté je shrnuto Červinkovo působení v archeologii od počátků na přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století až po dobu, kdy se stal de iure profesionálním prehistorikem (kapitola 3), a nakonec jsou zkratkovitě připomenuta Červinkova nejvýznamnější syntetická díla a odborné názory na prehistorické dějiny Moravy (kapitola 4).

Czech name

Innocenc Ladislav Červinka (1869-1952)

Czech description

Snad žádný jiný prehistorik nedosáhl v historickém povědomí současné moravské archeologické obce takového věhlasu jako Innocenc Ladislav Červinka. Do dějin oboru se nesmazatelně zapsal nejen významnými zakladatelskými a organizačními počiny (časopis Pravěk, Moravský archeologický klub a jeho sjezdy aj.), ale také syntetickými pracemi a rukopisnými díly zemského i regionálního charakteru, jež jsou dodnes využívány jako spolehlivé a hodnověrné faktografické zdroje. Bez nadsázky lze konstatovat, že zanechal větší či menší stopu v každém moravském regionu s prehistorickými nalezišti. Červinkovy životní i profesní osudy však vždy stály v pozadí zájmu, ostatně dodnes jsou zčásti zahaleny nejasnostmi. Přitom tvoří nedílný celek s jeho archeologickými aktivitami, které zcela přirozeně ovlivňovaly. Červinkův život byl naplněn nejen radostnými událostmi a všedními starostmi, ale také nezdary a rány osudu. Byl třikrát ženatý, neboť první dvě manželky předčasně zemřely. Souhrou okolností přišel několikrát o značnou část majetku, naposledy v roce 1945; minimálně jednou (v roce 1911) musel čelit exekuci. Ještě před první světovou válkou se vlastní pílí a schopnostmi vypracoval v nejvýznamnějšího moravského prehistorika, respektovaného také za hranicemi země. Vrcholu svého vlivu dosáhl ve dvacátých letech 20. století – tehdy jako státní konzervátor Státního archeologického ústavu, expert pro ochranu prehistorických památek Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko a smluvní zaměstnanec Moravského zemského muzea, v němž působil v oddělení moravského pravěku, fakticky úředně ovládal moravskou archeologii. Dominantní profesní postavení, jež tehdy na Moravě získal, však zároveň předurčilo jeho pád z výsluní, k němuž se začalo schylovat na počátku následujícího desetiletí. Sebeschopnější jedinec totiž nemohl zvládat pracovní zátěž tři významných úředních funkcí a plnit beze zbytku všechny povinnosti, jež s nimi byly spojeny. Když v polovině roku 1937 Červinka odcházel v podstatě z donucení do penze, byl zatrpklý a zahořklý. Svět archeologie, jež se mu stala životní láskou, však neopustil do konce svého života. Na Červinkových profesních peripetiích ve třicátých letech 20. století se nemalou měrou podílela také jeho komplikovaná povaha. Nesmírná pracovitost, znalosti získané praxí a ochota přinášet milovanému oboru oběti se u něj snoubily s pocitem vlastní výlučnosti a značným sebevědomím, jež někdy přerůstaly v přezíravé postoje a příkré soudy. Již od počátku 20. století Červinku provázela řada konfliktů. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století některé spory vyústily dokonce v osobní averze – především s Karlem Buchtelou (od jara 1924 jeho nadřízeným ve Státním archeologickém ústavu), Emanuelem Šimkem (od roku 1931 působícím v nově vytvořeném Ústavu pro prehistorii a protohistorii Masarykovy univerzity v Brně) a Josefem Skutilem (od roku 1934 jeho nástupcem v čele oddělení moravského pravěku v Moravském zemském muzeu). V některých případech šlo zajisté o generačně podmíněné spory, ostatně Červinka se v archeologii pohyboval zhruba šedesát let a během nich tento obor urazil velký kus cesty. Odlišné názory na styl vedení výzkumů, volbu nalezišť vhodných pro terénní akce a způsob zpracování nálezů stály nepochybně u kořenů názorových rozepří s generací profesionálně školených prehistoriků v čele s Jaroslavem Böhmem, jež do archeologie vstupovala ve dvacátých letech 20. století. V jiných případech šlo ovšem o důsledek zmařených/nenaplněných ambicí, na což Červinka pohlížel vždy velmi osobně a nesmiřitelně. Postihnout komplexně Červinkovu osobnost a jeho rozsáhlé aktivity v jednom článku není možné. Na tomto místě jsou tudíž pouze letmo shrnuty podstatné události Červinkova života a připomenuty výrazné milníky spojené s jeho působením v archeologii. Nejde však o pouhou kompilaci obecně známých faktů. Prvořadým typem pramene, který je využit, neboť umožňuje objasnit alespoň některá z pomyslných bílých míst v Červinkově životě, jsou totiž dobové archiválie, především dochovaná korespondence. Zvolenému cíli je přizpůsobena koncepce článku. Nejprve je představen Červinkův soukromý život a základní údaje spojené s jeho profesní kariérou, jež až do roku 1920 nebyla spojena s archeologií (kapitola 2), poté je shrnuto Červinkovo působení v archeologii od počátků na přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století až po dobu, kdy se stal de iure profesionálním prehistorikem (kapitola 3), a nakonec jsou zkratkovitě připomenuta Červinkova nejvýznamnější syntetická díla a odborné názory na prehistorické dějiny Moravy (kapitola 4).

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Innocenc Ladislav Červinka a jeho doba. Sborník příspěvků z konference Dějiny archeologie v českých zemích a na Slovensku, Olomouc 13.-15. září 2022

ISBN

978-80-244-6323-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

47

Pages from-to

15-61

Publisher name

Univerzita Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

Event location

Olomouc

Event date

Sep 13, 2022

Type of event by nationality

EUR - Evropská akce

UT code for WoS article

—