Early Neolithic Settlement Site in Uničov – Za Dráhou in the Light of New Findings

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F24%3A73629767" target="_blank" >RIV/61989592:15210/24:73629767 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Staroneolitický sídlištní areál v Uničově – Za Dráhou ve světle nových zjištění

Original language description

Archeologický výzkum v Uničově – Za Dráhou, provedený v roce 2022, přinesl nové poznatky o pravěkém osídlení této lokality. Na ploše 6,5 ha bylo identifikováno 1765 objektů, mezi nimiž dominují sídlištní struktury spojené s kulturou s lineární keramikou (LnK). Výzkum zachytil rozmanité archeologické objekty, včetně půdorysů nadzemních staveb, zásobních jam a dalších sídlištních objektů.Nejvýznamnějšími nálezy jsou pozůstatky 17 nadzemních staveb mohelnického typu, charakteristických svou sedmiřadou dispozicí, kde pět řad sloupů doplňují dva podélné základové žlaby. U některých staveb byly identifikovány trojice hluboko zapuštěných sloupů, které pravděpodobně zajišťovaly stabilitu konstrukce. Tyto stavby, s délkou mezi 14–42 metry a šířkou 5–10 metrů, jsou významným příkladem rané neolitické architektury na Moravě. Orientace objektů převážně směřuje ve směru severoseverovýchod – jihojihozápad, přičemž pouze jedna stavba vykazuje jinou orientaci.Kromě obytných staveb byly na sídlišti identifikovány i další objekty, jako jsou hliníky, zásobní jámy a jámy nejasné funkce. Zajímavým zjištěním je absence pecí či ohnišť, které bývají běžně spojovány s tímto obdobím. Na základě stratigrafických a kontextuálních údajů bylo také navrženo možné rozdělení sídliště na obytnou zónu v západní části a hospodářskou zónu ve východní polovině. Indicie nalezené v objektu č. 592 naznačují existenci pohřebního okrsku na severním okraji sídliště.Movité nálezy z lokality zahrnují fragmenty keramických nádob, zvířecí kosti, mazanici, kamennou industrii a archeobotanické zbytky. Překvapivě se ukázalo, že pouze malé množství objektů obsahovalo tyto nálezy, přičemž většina materiálu byla koncentrována v blízkosti identifikovaných staveb. Modelovým příkladem pro studium movitých nálezů se stala stavba č. 4, kde se největší množství artefaktů soustředilo v jižní části objektu. Nejčastějšími nálezy byly fragmenty keramických nádob, zatímco zvířecí kosti a kamenná industrie se vyskytovaly jen ojediněle. Tato situace poněkud komplikuje interpretaci každodenního života obyvatel sídliště.Typologická analýza keramiky potvrzuje datování osídlení do 53. století př. n. l., tedy do starší fáze staršího stupně kultury s lineární keramikou. Přesná chronologie však nadále zůstává předmětem dalšího výzkumu, neboť většina odebraných vzorků nebyla vhodná pro absolutní datování. Získaná data však naznačují možnost posunutí datace do 51. století př. n. l., což bude vyžadovat další analýzy.Studium archeobotanického materiálu přineslo překvapivé výsledky, zejména s ohledem na dřevinné složení krajiny v době neolitu. Analýzy naznačují přítomnost buku a habru v tomto období, což je v rozporu s dosavadními poznatky o šíření těchto druhů v regionu. Naopak chybí důkazy o pěstování obilovin, což je pro neolitická sídliště neobvyklé. Tato skutečnost může být ovlivněna metodikou odběru vzorků, avšak nelze vyloučit ani environmentální či kulturní faktory.Závěrem lze konstatovat, že výzkum v Uničově – Za Dráhou přinesl důležité poznatky o počátcích neolitického osídlení Moravy. Lokalita se vyznačuje jak typickými rysy LnK, tak i některými neobvyklými jevy, jako je absence obilovin a specifická struktura sídliště. Další analýzy by měly přispět k upřesnění datace a lepšímu pochopení života tehdejších obyvatel.

Czech name

Staroneolitický sídlištní areál v Uničově – Za Dráhou ve světle nových zjištění

Czech description

Archeologický výzkum v Uničově – Za Dráhou, provedený v roce 2022, přinesl nové poznatky o pravěkém osídlení této lokality. Na ploše 6,5 ha bylo identifikováno 1765 objektů, mezi nimiž dominují sídlištní struktury spojené s kulturou s lineární keramikou (LnK). Výzkum zachytil rozmanité archeologické objekty, včetně půdorysů nadzemních staveb, zásobních jam a dalších sídlištních objektů.Nejvýznamnějšími nálezy jsou pozůstatky 17 nadzemních staveb mohelnického typu, charakteristických svou sedmiřadou dispozicí, kde pět řad sloupů doplňují dva podélné základové žlaby. U některých staveb byly identifikovány trojice hluboko zapuštěných sloupů, které pravděpodobně zajišťovaly stabilitu konstrukce. Tyto stavby, s délkou mezi 14–42 metry a šířkou 5–10 metrů, jsou významným příkladem rané neolitické architektury na Moravě. Orientace objektů převážně směřuje ve směru severoseverovýchod – jihojihozápad, přičemž pouze jedna stavba vykazuje jinou orientaci.Kromě obytných staveb byly na sídlišti identifikovány i další objekty, jako jsou hliníky, zásobní jámy a jámy nejasné funkce. Zajímavým zjištěním je absence pecí či ohnišť, které bývají běžně spojovány s tímto obdobím. Na základě stratigrafických a kontextuálních údajů bylo také navrženo možné rozdělení sídliště na obytnou zónu v západní části a hospodářskou zónu ve východní polovině. Indicie nalezené v objektu č. 592 naznačují existenci pohřebního okrsku na severním okraji sídliště.Movité nálezy z lokality zahrnují fragmenty keramických nádob, zvířecí kosti, mazanici, kamennou industrii a archeobotanické zbytky. Překvapivě se ukázalo, že pouze malé množství objektů obsahovalo tyto nálezy, přičemž většina materiálu byla koncentrována v blízkosti identifikovaných staveb. Modelovým příkladem pro studium movitých nálezů se stala stavba č. 4, kde se největší množství artefaktů soustředilo v jižní části objektu. Nejčastějšími nálezy byly fragmenty keramických nádob, zatímco zvířecí kosti a kamenná industrie se vyskytovaly jen ojediněle. Tato situace poněkud komplikuje interpretaci každodenního života obyvatel sídliště.Typologická analýza keramiky potvrzuje datování osídlení do 53. století př. n. l., tedy do starší fáze staršího stupně kultury s lineární keramikou. Přesná chronologie však nadále zůstává předmětem dalšího výzkumu, neboť většina odebraných vzorků nebyla vhodná pro absolutní datování. Získaná data však naznačují možnost posunutí datace do 51. století př. n. l., což bude vyžadovat další analýzy.Studium archeobotanického materiálu přineslo překvapivé výsledky, zejména s ohledem na dřevinné složení krajiny v době neolitu. Analýzy naznačují přítomnost buku a habru v tomto období, což je v rozporu s dosavadními poznatky o šíření těchto druhů v regionu. Naopak chybí důkazy o pěstování obilovin, což je pro neolitická sídliště neobvyklé. Tato skutečnost může být ovlivněna metodikou odběru vzorků, avšak nelze vyloučit ani environmentální či kulturní faktory.Závěrem lze konstatovat, že výzkum v Uničově – Za Dráhou přinesl důležité poznatky o počátcích neolitického osídlení Moravy. Lokalita se vyznačuje jak typickými rysy LnK, tak i některými neobvyklými jevy, jako je absence obilovin a specifická struktura sídliště. Další analýzy by měly přispět k upřesnění datace a lepšímu pochopení života tehdejších obyvatel.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Ročenka 2023. Archeologické centrum Olomouc. Příspěvková organizace.

ISBN

978-80-86989-41-9

Number of pages of the result

29

Pages from-to

85-113

Number of pages of the book

235

Publisher name

Archeologické centrum Olomouc

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS chapter

—